Hlavní obsah

Platy podrobně: Jak si stojíte v porovnání s prodavači nebo těmi, kdo řídí letecký provoz

Foto: Profimedia.cz

Na průměrnou mzdu nedosáhne 60 procent lidí. Kdo vydělá více a kdo méně? Podívejte se v grafice níže.

Reklama

24. 9. 2019 13:32

Nejvíc lidí pracuje ve zpracovatelském průmyslu. A nejpalčivěji chybí na trhu obsluha strojů.

Článek

Firmy shánějí více lidí, než ve skutečnosti hledá práci. Nezaměstnanost se naposledy v srpnu udržela na úrovni 2,7 procenta a bez práce tak bylo jenom 204 tisíc lidí. Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos ve 2. čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 34 105 korun. A 80 procent zaměstnanců bere mezi 15 a 55 tisíci měsíčně.

Takto vypadá trh práce v Česku v celkových číslech. Detailnější pohled ukazuje, že na průměrnou mzdu 60 procent lidí nedosáhne. K vyššímu průměru vychylují data výplaty zákonodárců nebo řídících pracovníků v různých profesích, jejichž průměrná mzda činila v roce 2018 70 tisíc korun hrubého. A nebo třeba také leteckých dispečerů, kteří jsou v porovnání s ostatními profesemi s průměrným platem bezmála 180 tisíc rekordmany.

Na druhé straně žebříčku jsou uklízeči nebo třeba pomocníci v zahradnictví s průměry okolo 15 tisíc korun.

Jak si stojí konkrétní profese se podívejte v grafice.

Mezi kraji vede v průměrné hrubé mzdě Praha. Mezi ní a Karlovarským krajem je rozdíl více než 13 tisíc korun. Podle ČSÚ je ale každý pátý pracující člověk v Praze z jiného kraje. Právě díky tomu je Středočeský kraj tím, který má druhou nejvyšší průměrnou mzdu. Nejlepší platy mají podle Informačního systému o průměrném výdělku ISPV vysokoškoláci, kteří v roce 2018 tvořili 15 % pracovního trhu a medián jejich mezd byl 42 530 korun. Čtyři procenta trhu jsou bakaláři a absolventi vyšších odborných oborů a medián platů měli 33 187 korun.

Nejpočetnější skupiny tvoří střední vzdělání dokonečné s maturitou, nebo bez ní. Maturantů je na pracovním trhu 36 % a vydělají si necelých 30 tisíc. Absolventů středních škol bez maturity je 35 % a jejich mzdy se pohybují zpravidla okolo 25 tisíc. Lidé se základním a nedokončeným vzděláním, neboli 7 % trhu má plat těsně přes 20 tisíc. Tři procenta respondentů neuvedly vzdělání, ale měsíčně dostávají lehce přes 26 tisíc korun. Všechny skupiny si oproti roku 2017 polepšily, nejméně vysokoškoláci (106,4 %) a nejvíce ti, kteří své vzdělání neuvedli (109,9 %).

Nejvíce je na pracovním trhu pracovníků zpracovatelského průmyslu, jde téměř o milion a půl lidí. Pokles v zaměstnanosti prakticky ve všech oborech je vidět v období krize po roce 2008. Zároveň je ale evidentní, že počet zaměstnaných už v roce 2015 překročil hodnoty před krizí a stále stoupá.

Velké změny jsou vidět hned na několika profesích. Například stavebnictví od devadesátých let až do doby krize stabilně rostlo, po krizi ale počet zaměstnanců začal náhle klesat. Momentálně je počet zaměstnanců ve stavebnictví nižší než na začátku devadesátých let.

Největší úbytek pracovních pozic je v zemědělství, lesnictví a rybářství. Tyto obory klesly o celou polovinu z 358 tisíc zaměstnanců v roce 1993 na dnešních 148 tisíc. Postupný pokles je vidět po celou dobu od devadesátých let až do současnosti.

Největší poptávka je po obsluze strojů a zařízení, tam je podle posledních statistik přes 111 tisíc volných míst, na druhém místě jsou pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s necelými 85 tisíci nenaplněnými místy. Pro povolání spadající do této kategorie navíc zpravidla není potřeba odborné vzdělání. Naopak nejnasycenější je trh u pracovníků pouličního prodeje, v tomto zaměření jsou v celé České republice volné pouze tři pozice, podobně jsou na tom farmáři a rybáři s pěti pracovními příležitostmi, dá se tedy očekávat, že rybáři budou dále ubývat.

Největší skupina, neboli pracovníci ve službách a prodeji se ještě rozroste. V současné době nabízí podle Ministerstva práce a sociálních věcí necelých 33 tisíc volných pozic.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované