Hlavní obsah

V době pandemie opravují Mariánský sloup, symbol díků za konec morové rány

Foto: Seznam Zprávy

Sochařská výzdoba zahrnuje patrona proti morovým ranám sv. Rocha a sv. Rozálii z Palerma, další dobově oblíbenou protimorovou patronku.

Reklama

22. 4. 2020 9:16

Symbolicky v době koronavirové pandemie začali v Plzni opravovat Mariánský sloup, který dala postavit městská rada roku 1681 před Císařským domem jako vyjádření díků za skončení epidemie moru.

Článek

„Význam sloupu, na jehož tvorbě se podíleli převážně místní umělci a řemeslníci, je vzhledem k poměrně rané době vzniku i k jeho bohaté historii spjaté s dějinami města značný a přesahuje hranice regionu,“ uvedl památkář Viktor Kovařík z Národního památkového ústavu.

Podle vedoucího odboru památkové péče Karla Zocha je Mariánský sloup nepřehlédnutelnou dominantou plzeňského náměstí. Jeho barokní pojetí bylo tehdy velmi moderní a ostře kontrastovalo s okolními stavbami. „Původní sochařská výzdoba sloupu, dokončeného roku 1681, pochází z dílny plzeňského sochaře Kristiána Widemanna. Zahrnovala sochy patrona města Plzně sv. Bartoloměje, českého zemského patrona sv. Václava, patrona proti nebezpečí ohně sv. Floriána, patrona proti morovým ranám sv. Rocha a sv. Rozálii z Palerma, další dobově oblíbenou protimorovou patronku,“ řekl Zoch.

Foto: město Plzeň

Význam sloupu podle památkářů přesahuje hranice regionu.

Vrchol sloupu osazuje socha Panny Marie s Ježíškem, replika takzvané Plzeňské madony, opukové skulptury pocházející z období konce třetí čtvrtiny 14. století a umístěné na hlavním oltáři v blízkém městském kostele sv. Bartoloměje. Původní sochařská výzdoba sloupu byla o další sochy obohacena v roce 1714, tedy po dalším moru, jenž zasáhl Čechy včetně Plzně roku 1713. Tehdy přibyly na sloup opět z dílny Kristiána Widemanna sochy sv. Františka Xaverského, sv. Petra z Alkantary a sv. Barbory.

„Dílo, které je od roku 1958 památkově chráněno, má množství prasklin a potřebuje restaurátorský zásah. Potrvá tři roky a bude stát asi 2,2 milionu korun,“ řekla Ilona Pelíšková z městské organizace Správa veřejného statku města Plzně.

Rekonstrukce je podle ní velmi náročná a je možné ji provádět za specifických klimatických podmínek, nesmí pršet či mrznout. Proto bude rozložena do následujících tří let. Nyní začne oprava hlavice a sochy Plzeňské madony. V dalším roce dojde na sochařskou výzdobu. Ve finále opraví balustrádu, schodiště a posledním krokem bude oprava zábradlí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované