Hlavní obsah

Po létě prudký nástup nákazy. Data ukazují, jestli se historie bude opakovat

Reklama

16. 7. 15:20

Už druhou sezonu se Česko potýká s epidemií covidu-19. Po loňském létě následoval prudký nástup i dopad, letos je však situace jiná, přesvědčují odborníci.

Článek

„Nejpodobnější s loňským létem je chování běžné populace. Úplné podcenění situace však nehrozí,“ řekl Seznam Zprávám epidemiolog Rastislav Maďar. „Vloni v létě upozorňovalo na smrtelná rizika pandemie jen pár odborníků, mnoho lidí si to vůbec neumělo představit, teď už tomu tak není. A není k tomu nutná ani představivost.“

Mapa níže ukazuje rozdílnou prevalenci koronaviru v České republice ke 13. červenci loňského a letošního roku. Posuvníkem vprostřed je možné situaci porovnat. Na obrázku z loňska (posuvníkem zleva doprava) je dobře vidět doznívající epidemie na Ostravsku, kde se nákaza od května šířila mezi zaměstnanci firmy OKD. Z mapy vystupuje i okolí Prahy. Letos jsou tmavší místa rozprostřena až na výjimky prakticky po celé České republice.

Jak epidemiolog dodává, dá se očekávat, že pokud mutací nevznikne významně odlišná varianta koronaviru, situace z podzimu a zimy se nebude opakovat. Tehdy i přes poměrně nízká letní čísla došlo k zahlcení intenzivní péče, nadúmrtí se dostala na rekordní hodnoty a také se omezila léčba pacientů s neakutními diagnózami.

V České republice se sice šíří mutace delta, která má podle zatím neúplných údajů vyšší podíl hospitalizace, k tomu však musí infikovat ohrožené lidi. A v současné době se podle odborníků šíří zejména mezi mladými lidmi. „Ale pozor – to je úplně stejná chyba, kterou někteří naši kolegové udělali loni v létě,“ varuje před podceněním biochemik Jan Konvalinka.

Kdyby to bylo jen o sledování čísel, bylo by to velmi jednoduché a epidemiologem by mohl být skutečně skoro každý.
Rastislav Maďar

Rozdílnost situace ukazují i data. Jejich zjednodušená interpretace by mohla vést k falešným závěrům. Pokud bychom srovnali pouze sedmidenní přírůstky od začátku epidemie, jsou hodnoty v současnosti vyšší.

To však rozhodně nemusí znamenat, že se zároveň zhorší i další statistiky. „Většina populace už není vůči nákaze plně vnímavá, mají částečnou nebo úplnou imunitu po prodělané nemoci nebo po očkování, které je chrání před nákazou nebo alespoň před těžkou formou covidu-19,“ vysvětluje Maďar.

A čísla jeho slova potvrzují. Křivka hospitalizovaných i navzdory nárůstu nakažených klesá.

Ještě optimističtěji se jeví graf přírůstků obětí covidu-19. Podle oficiálních dat ministerstva za posledních deset dní zemřel v důsledku nákazy jeden člověk. Tato hodnota se sice může zpětně měnit, přesto je rozdíl v meziročním srovnání jasný.

Vyšší denní přírůstky jsou navíc způsobené také výrazně intenzivnějším testováním. Za týden se v Česku provede více než šestinásobek testů oproti stejnému období v roce 2020.

Jejich pozitivita je přitom výrazně nižší. Znamená to tedy, že nejenže máme lepší přehled o tom, jaké procento populace je zhruba nakažené, ale toto procento je zároveň příznivější.

U všech uvedených statistik však platí, že by bylo předčasné propadat přehnanému optimismu.

„Data, která vidíme teď, odrážejí situaci před 10–14 dny. Proto bylo loni v srpnu nutné včas reagovat na zvýšenou virovou nálož v populaci a vysokou frekvenci komunitního přenosu ještě před tím, než se hlavní epidemické indikátory viditelně zhoršily,“ popisuje rozdíl Maďar. „K tomu však nebyla politická vůle. Otevření škol bez preventivních opatření a významně zvýšená mobilita populace od začátku září v té situaci zapůsobily jako rozbuška,“ vysvětluje.

Právě v přístupu politiků vidí epidemiolog, který před rokem působil jako poradce ministra Vojtěcha, velký rozdíl. „I u nich je teď vidět respekt k viru na základě nedávných tragických zkušeností.“

„Buďme rádi za aspoň nějakou kampaň“

Největší rozdíl je ale úplně jinde. Oproti loňsku totiž letos existuje efektivní zbraň proti nákaze, a to očkování.

„S variantou delta by bylo vhodné mít imunitu populace nad 80 procent. Pokud se tedy zaočkuje 60–70 procent a zbytek doplní nedávno nemocní s fungující imunitou, mělo by to k zabránění šíření větších řetězců nákaz na našem území stačit,“ je přesvědčen Maďar. „Samozřejmě čím víc bude imunních díky očkování, tím lépe. Ty neimunní si totiž virus občasně ve formě lokálních epidemií najde.“

Kampaň na podporu vakcín sice podle něj mohla začít dříve, s větším rozsahem i lepším zaměřením, očkování epidemii díky své úžasné účinnosti ale i tak významně zbrzdilo. „Buďme tak rádi aspoň za to, co bylo,“ dodává epidemiolog.

Nyní ovšem nastává komplikovanější část kampaně – ukončenou vakcinaci má 39 procent populace a očkovaní jsou hlavně ti, kteří měli od začátku zájem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované