Článek
Krajina asi 40 kilometrů jihovýchodně od chorvatského hlavního města Záhřebu je posetá desítkami kruhových propadlin nejrůznějších velikostí. Díry se objevily po ničivém zemětřesení, které Chorvatsko zasáhlo 29. prosince 2020 a mělo sílu 6,4 stupně.
Propadliny se objevily u vesnice Mečenčani a u dalších obcí v této spíše řídce osídlené oblasti. Teď se sem sjíždějí vědci, aby geologické útvary prozkoumali.
„Jedná se o takzvané řícené závrty, které se objevily v důsledku specifického geologického složení této oblasti. Půda tu spočívá na vápencovém podloží silně nasyceném povrchovou vodou,“ uvedl geolog Josip Terzić z chorvatské geologické služby.
Výskyt nových závrtů po silné seismické aktivitě není neobvyklý, pro místní obyvatele je přesto udivující jejich vysoký počet i rychlost, s jakou po zemětřesení vznikly.
Za poslední dva měsíce jich místní napočítali kolem stovky.
S agenturou hovořil Terzić u rozsáhlého závrtu, který byl podle něj 15 metrů hluboký a stejně tak široký. Některé vznikly hned u lidských obydlí, což úřady přimělo vydat varování.
Učitel ze vsi Mečenčani Nenad Tomašević říká, že už toho je příliš. „Samo zemětřesení bylo dost nepříjemné, mírně řečeno. A poté se začaly objevovat tyhle díry,“ uvedl Tomašević, který se musel nastěhovat k sousedům poté, co se jedna taková objevila u něj na dvoře.
„Odborníci říkají, že tyto závrty by se časem vytvořily tak jako tak, ale zemětřesení sehrálo roli jakéhosi katalyzátoru, který celý proces urychlil,“ dodal Tomašević.
Zhruba tři měsíce po katastrofě se nejpostiženější oblasti stále potýkají s následky zemětřesení. Mnoho domů v hlavním městě regionu Petrinji je stále v troskách nebo jsou poloopuštěné. Místní znervózňují občasné následné otřesy, z nichž některé byly silnější než čtyři stupně.