Hlavní obsah

Počet tetřevů na Šumavě roste, ale stále balancuje na hranici pro dlouhodobé přežití

13. 11. 2018

Tetřev hlušec na Šumavě a v Bavorském lese. (Video: Seznam.cz)

Populace tetřeva hlušce na Šumavě a v Bavorském lese je stabilní, prokázal přeshraniční průzkum. „Velikost populace lehce narostla. Při prvním projektu byla velikost populace odhadnuta na 556 jedinců, nyní to je 605 zvířat. Dvě třetiny tetřevů žijí v obou národních parcích,“ informuje Franz Leibl, ředitel Národního parku Bavorský les.

Článek

Terénní monitoring probíhal v zimním období 2016/2017, a to na několika vytipovaných lokalitách jak v Bavorském lese, tak na Šumavě v území národního parku a také chráněné krajinné oblasti. Výsledky tohoto průzkumu byly porovnány s výsledky z prvního projektu z let 2009–2011.

„Při aktuálním průzkumu se sebralo 1324 vzorků trusu, jejichž část byla využita pro populačně genetické analýzy,“ vysvětluje postup Jaroslav Červenka z Národního parku Šumava.

Kromě drobného nárůstu velikosti populace došli odborníci ještě k jednomu zajímavému zjištění. V jádrových oblastech národních parků bylo možné najít trus zvířat, jejichž DNA byla zaznamenána již během prvního monitoringu. „Tyto nálezy ukazují, že jednotlivé slepice a kohouti mohou žít nejméně šest a půl roku – a to je velmi vysoký věk,“ říká Pavel Hubený, ředitel Národního parku Šumava. „Tato zjištění jsou nad průměrem ostatních studií.“

Podle Aleše Vondrky, ornitologa NP Šumava, se ale i dnes počet tetřevů pohybuje na minimální hranici početnosti pro dlouhodobé přežití.

Podle Franze Leibla a Pavla Hubeného výsledky ukazují, že tetřevi nacházejí v národních parcích vhodná stanoviště. „Je to potvrzení toho, že jádrové území s omezeným vstupem na ochranu tetřeva – tedy 40 procent Národního parku Bavorský les – se vyplácí a významně přispívá k ochraně zvířat,“ říká Franz Leibl.

Omezení vstupu do některých lokalit je z důvodu ochrany tetřeva hlušce nutné také na území Národního parku Šumava. V současnosti se do 13 procent území smí vstupovat pouze po značených stezkách. Těchto 13 procent je však stále rozkouskováno na více než 130 ostrůvků bývalých I. zón. „Toto rozčlenění území omezuje fakticky vstup asi na 19 procent plochy našeho národního parku. Největší takto nepřístupnou krajinou je právě oblast s nejvyšší koncentrací tetřeva hlušce při bavorské hranici,“ vysvětluje Pavel Hubený.

Doporučujeme

Reklama