Hlavní obsah

Podkrušnohorská hnědouhelná pánev se mění v jezerní krajinu

Foto: město Most

Jezero Most vzniklo na místě lomu Ležáky. Rekultivace stála přes 1,7 miliardy korun.

Reklama

11. 9. 2020 8:53

Podkrušnohorská hnědouhelná pánev se postupně mění v jezerní krajinu. V budoucnu by se mohla stát zásobárnou vody a zdrojem elektrické energie z vodních elektráren.

Článek

„Na studii proveditelnosti rekultivace lomů na Mostecku se pracuje,“ řekla Hana Volfová, mluvčí státního podniku Palivový kombinát, který sanaci následků hornické činnosti zajišťuje.

Oblast zasažená těžbou uhlí v Ústeckém kraji zabírá zhruba 400 kilometrů čtverečních. Jsou tu doly zavřené, rekultivované i stále funkční.

Zbytkové jámy dolu se ke koupání už několik let využívají. Na Teplicku vzniklo jezero Barbora, u Mostu jezera Matylda a Benedikt, na Ústecku Varvažov, Chlumec a Milada, která se otevřela veřejnosti před pěti lety a stala se oblíbeným místem plavců, cyklistů, turistů či přírodovědců.

Jezero Milada vzniklo v někdejší těžební jámě dolu Chabařovice. Rekultivace oblasti stála 5,4 miliardy korun. Jezero se s rozlohou 252,2 hektaru řadí na třetí místo mezi rekultivačními jezery v Česku. Okolní infrastruktura se postupně buduje. V příštím roce budou hotové přípojky.

Vyhlášena byla architektonická soutěž na budoucí využití a podobu vodní plochy. V létě se do ní přihlásilo 15 mezinárodních týmů, šest vybraných předloží do konce listopadu své návrhy.

Vykoupat se v sobotu lidé poprvé budou moci v jezeře Most, které vzniklo na místě lomu Ležáky. Rekultivace stála přes 1,7 miliardy korun. Zatopená plocha má rozlohu 309 hektarů a maximální hloubka je 75 metrů, je tak nejhlubším a jedním z největších lomů v České republice. Otevření jezera se několikrát odkládalo, problémy se objevily při pracích na vedení potrubí kanalizace pod řekou Bílinou.

Lidé tady najdou pláže i dětské hřiště, časem také restauraci. Jezero o rozloze 300 hektarů má mimořádně čistou vodu – vidět je až do hloubky devíti metrů. „Hotové jsou pláže, parkoviště, dětské hřiště,“ potvrdila mluvčí magistrátu Klára Vydrová.

Jezero vznikne i z dolu ČSA u Mostu, kde povrchová těžba podle odhadu skončí mezi lety 2024 a 2025. Podle platného povolení hornické činnosti bude plocha jezera zhruba 670 hektarů, což je více než dvojnásobná plocha Máchova jezera.

S přeměnou dolu na jezero se také počítá v Bílině, Vršanech a Tušimicích. Pomoci s vrácením života do krajiny mají mimo jiné peníze Evropské unie. V rámci EU již vznikla uhelná platforma. Unie by na projekty spojené s koncem těžby mohla v budoucnu uvolnit několik miliard korun.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované