Hlavní obsah

Pojďte sledovat volby na Seznam Zprávách. Bude tam všechno, zve šéfredaktor

Foto: Seznam Zprávy

Seznam Zprávy připravily přehledný datový speciál, v němž on-line uvidíte průběžné a pak i konečné výsledky voleb do posledních podrobností.

Reklama

6. 10. 13:30

Šéfredaktor Seznam Zpráv Jiří Kubík o zvláštních předvolebních projektech i scénáři volebního víkendu ve zpravodajství a publicistice.

Článek

Blíží se volební víkend. Proč by měli čtenáři jeho průběh sledovat právě na Seznam Zprávách a co všechno zde najdou?

Troufám si tvrdit, že na Seznam Zprávách najdou v našem volebním speciálu úplně všechno, co budou během volebního víkendu potřebovat, co budou chtít vědět.

Samozřejmě nabídneme v přehledné grafice průběžný stav hlasování, detailní výsledky včetně regionů a jednotlivých obcí, a v neposlední řadě i průběžné přepočítání hlasů na mandáty pro jednotlivé strany. Čtenáři hned uvidí, jaké partaje dají dohromady většinu ve Sněmovně, a tudíž by mohly sestavit stabilní vládu. Následně zveřejníme i úplný seznam 200 nově zvolených poslanců a poslankyň.

V kolik hodin lze čekat první výsledky? A co pro čtenáře redakce chystá poté?

První výsledky začnou nabíhat v sobotu možná už před 15. hodinou tak, jak je bude Český statistický úřad zveřejňovat. Od té chvíle je budou mít čtenáři ihned – v reálném čase – přehledně k dispozici i v grafice na našich stránkách.

+4

V online reportáži budeme zaznamenávat reakce z jednotlivých volebních štábů, rozhovory s lídry, určitě i silné fotografie. Během odpoledních hodin přineseme analýzu redaktora Petra Holuba, který propočte, jaké konečné výsledky můžeme – na základě těch v danou chvíli dostupných – očekávat.

Rád bych čtenáře pozval také ke sledování nedělního obsahu na Seznam Zprávách, kdy přineseme komentáře našich i externích autorů a nabídneme dvě živě přenášené debaty, kterých se v sídle Seznamu zúčastní vítězové i poražení. První začne už v 9.30 a bude ji moderovat Markéta Bidrmanová, druhá začne v průběhu odpoledních hodin a povede ji Marie Bastlová.

Už v předvolebním období Seznam Zprávy přinášely spoustu původního obsahu, podcastů populárních autorů a dalších speciálních projektů. Kterých si zpětně ceníš nejvíc?

Moc rád jsem například za projekt Neboli Václava Dolejšího, sérii reportáží ze setkávání politiků s jejich voliči. Václav absolvoval tři výjezdy Andreje Babiše a vznikla z toho neuvěřitelná sonda do atmosféry i zákulisí předvolební kampaně plné emocí příznivců i odpůrců. Myslím, že to byla dokonalá ilustrace současné rozdělené společnosti. Před volbami zveřejníme ještě jednu Václavovu reportáž srovnávající tři adepty na premiéra v akci. Tedy ukážeme, jak s voliči – vedle Babiše – komunikují také Ivan Bartoš a Petr Fiala. Právě jsem dokoukal hrubý střih videa a můžu říct, že se diváci mají na co těšit.

Z dalších projektů bych vypíchl živě přenášené rozhovory s lídry v rámci podcastu Ptám se já od autorek Marie Bastlové a Veroniky Sedláčkové, ještě dříve série rozhovorů Lucie Stuchlíkové a Václava Dolejšího, které se zaměřovaly na detaily ve volebních programech. A rozhodně bych nechtěl zapomenout na velmi úspěšný politický podcast Vlevo dole od stejné autorské dvojice, který v posledním období posluchačům nabízíme dokonce denně ve verzi s názvem Reaktor. Vašek s Luckou v Reaktoru rychle reagují na aktuální dění. Je to formát maličko jízlivý, ale člověka, který se zajímá o politiku, musí potěšit to množství kuloárových informací, kterým je pořad napěchován.

No a pro ty, kteří vyhledávají spíš rychlé zprávy, jsme dva týdny před volbami rozjeli zpravodajskou online reportáž. V té velmi stručně zachycujeme všechno podstatné, co se aktuálně v politice děje.

Na Seznam Zprávách má vedle politického zpravodajství a publicistiky pevné místo také datová žurnalistika. Co data a volby?

Díky našim datovým žurnalistům jsme čtenářům přinesli dva mimořádné projekty. Prvním byla Volební kalkulačka, pro kterou Kateřina Mahdalová a její spolupracovníci oslovili všechny kandidující strany rozsáhlou baterií otázek. Ty stejné otázky pak dostali i čtenáři, kteří si mohli výběrem odpovědí ověřit, nakolik se názorově překrývají s jednotlivými stranami. (O tom, jak projekt Volební kalkulačky vznikal, si můžete přečíst zde.)

Druhým projektem byl Předvolební kvíz, kde čtenáři zjistili, který z 200 dosavadních poslanců je jejich názorům nejblíže. Tedy zjistit na základě reálného hlasování, kdo k nim nejlépe „pasuje“.

Netradičním a čtenářsky velmi úspěšným počinem byla prázdninová Šťastná volba. Jak nápad vznikl?

Byla to letní hra na dobu, kdy se volby už sice blížily, ale „horká“ fáze byla přeci jen daleko. Jak název napovídá, Šťastná volba vznikla v týmu Šťastného pondělí. Jindřich Šídlo a spol. se zaměřili na osmičku stran s největší šancí dostat se do Sněmovny. Jejich lídři dostali přibližně padesátku otázek a pak se ve dvojicích ve vyřazovací soutěži utkávali o hlasy čtenářů. Chtěli jsme politiku podchytit i trochu méně vážnou, odlehčenou a zábavnější formou.

Naopak zcela seriózní je ovšem další projekt „volby nanečisto“, kterého se Seznam Zprávy účastní. O co v něm jde?

Projekt zorganizovali sociologové z Univerzity Karlovy. Nechali se inspirovat metodou, jakou se dělaly poslední odhady při prezidentských volbách v USA. Tehdy se nezkoumal reprezentativní vzorek obyvatelstva, ale vzaly se odpovědi od obrovského množství lidí a s promítnutím různých sociodemografických údajů a parametrů se modelovalo, jaké by mohly být reálné výsledky.

Na Seznam Zprávách jsme nabídli lidem možnost se projektu zúčastnit, čehož využilo téměř 100 tisíc čtenářů. Uvidíme, nakolik se výsledky zpracovávané sociology z UK potkají se skutečnými výsledky, a jestli se tato experimentální metoda osvědčí v Česku tak, jako se osvědčila v USA.

Jelikož se už nyní nesmí zveřejňovat žádné průzkumy, tak vše včetně vysvětlení, jak data číst, čtenářům nabídneme po volbách.

Už v únoru Seznam Zprávy přistoupily k nezvyklému kroku, kdy například přestaly přenášet tehdejší pravidelné vládní tiskové konference. V redakci vznikl Volební kodex, který dostali čtenáři k dispozici. Co k tomu vedlo?

Dá se říct, že nás k tomu trochu donutil prezident republiky, který vyhlásil termín voleb nezvykle brzy, čímž de facto zahájil předvolební kampaň. Spousta politiků se podle toho tak začala chovat. Včetně vlády. Na jejích téměř každodenních tiskovkách zaznívaly dlouhé monology ministrů, kteří si dělali vlastní PR, vyprávěli, co všechno zařídili, na čem všem pracují, a novináři prakticky neměli možnost se doptat. Konfrontovat je s vlastními zjištěními. Přístupy na tiskovky byly pro novináře kvůli covidu zásadně omezené.

Seznam Zprávy jako médium nejsou nosičem volební kampaně politiků. S kolegy z vedení redakce jsme se dohodli, že přestaneme tyto nekonečné tiskovky přenášet. Zároveň jsme se ve Volebním kodexu zavázali, že stejně budeme přistupovat i k opozičním politickým stranám. Že nechceme být deník, který jen papouškuje proklamace, které politici říkají, ale vždy usiluje o to jít do hloubky. Dát kontext. A tak dále.

Andrej Babiš se dlouhodobě snaží vyvolat dojem, že jsou proti němu některá média zaujatá. Jejich výčet je dnes už poměrně dlouhý, nicméně Seznam Zprávy se na něm ocitly na samém počátku a premiér je opakovaně označuje za „antibabišovské“ médium.

Seznam Zprávy existují 5 let, zrovna tento týden jsme oslavili výročí, protože jsme odstartovali 4. října 2016. Zajímavý detail je, že po celou dobu existence našeho webu vládne Andrej Babiš, který tudíž velice citlivě vnímá, že velkou část obsahu Seznam Zpráv zabírají témata, která se ho týkají. Což je logické, Babiš patří k nejmocnějším lidem v zemi, tudíž musí být pod pečlivou kontrolou nezávislých médií. To on absolutně odmítá přijmout a vnímá vše, co dělají novináři – a nejsou to zdaleka jen ti ze Seznam Zpráv – jako osobní útoky, službu ve prospěch opozičních sil, které se ho snaží porazit a možná i nechat zavřít… Obávám se, že vůbec nechápe roli svobodných médií ve svobodné společnosti.

Ještě bych k tomu řekl, že Seznam Zprávy sice existují pět let, ale naprostá většina novinářů, kteří v redakci pracují, má svoji profesní historii mnohem delší. Řada z nás začínala v 90. letech v tištěných médiích nebo v televizi, a stejně kriticky jsme se dívali na práci předchozích politiků – ať už to byl Václav Klaus, Miloš Zeman, Jiří Paroubek či Vít Bárta. Všichni měli v té době pocit, že proti nim bojujeme a že sloužíme opozici.

Čili to není nový jev, nicméně Andrej Babiš to dohnal do extrému, kdy s některými médii – a není jich málo – přestal komunikovat. Odpovídá jen svým médiím, která vlastní prostřednictvím Agrofertu, nebo médiím, která nekladou odpor a pracují stylem, že před něj postaví mikrofon, položí neškodnou otázku a spokojí se jakoukoliv odpovědí. Tohle my neděláme, a proto jsme na černé listině. Sice už to trvá dlouho, ale na naši práci to vliv mít nesmí.

Na Seznam Zprávách se letos nekonala žádná předvolební debata. Proč?

Formát debat považuji za poněkud překonaný. Pro čtenáře a diváky na webu podle mě mnohem lépe funguje rozhovor jeden na jednoho, případně když je ve studiu moderátor a dva hosté. Umožňuje to jít více do hloubky, než když vedle sebe postavíte devět lídrů, položíte otázku a každý má půl minuty na reakci. Navíc je dnes takových debat všude plno, televize je vysílají každý den.

Několik, nejen předvolebních, projektů Seznam Zpráv získalo nominaci na letošní Křišťálovou lupu. Kterou považuješ za nejcennější?

Máme celkem čtyři nominace a všech si moc vážím. Ve stejné kategorii jako Vlevo dole máme nominovaný ještě podcast České podsvětí, máme nominaci pro Šťastné pondělí a Seznam Zprávy jako celek se budou ucházet o Křišťálovou lupu v té pro nás nejprestižnější kategorii Zpravodajství a publicistika, kterou jsme loni proměnili ve vítězství. Nebudu lhát: rádi bychom tenhle úspěch zopakovali. A případně přidali i nějaký další, pokud nás čtenáři podpoří, v což moc doufáme, a za podporu předem děkujeme.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované