Hlavní obsah

Pojistil si, aby nemohli utéct, říká o žháři šéf zasahujících hasičů

Tragický požár v Bohumíně si vyžádal jedenáct obětí. Záběry z vrtulníku. (Video: Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje)

Reklama

10. 8. 17:21

Jak se zachovat, pokud vypukne požár nedaleko vašeho bytu, popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy šéf moravskoslezských hasičů. Ten také hájí práci svých podřízených při sobotním zásahu.

Článek

Požár, s jakým se hasiči běžně nesetkávají. Tak hodnotí v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel moravskoslezských hasičů Vladimír Vlček sobotní tragédii v Bohumíně. Při požáru, který vypukl v bytě v 11. patře, zemřelo 11 lidí, z toho tři děti. Další skončili v nemocnici.

Policie dnes obvinila z vraždy a obecného ohrožení čtyřiapadesátiletého muže zadrženého v sobotu, který podle obvinění požár úmyslně založil. Žalobce požádal soud, aby muže vzal do vazby.

„Obecně požáry ve výškových budovách nejsou příliš časté, a pokud jsou, tak se podaří požár udržet v jednom pokoji. A v tomto případě se nám to podařilo udržet v jednom bytě, ale následky jsou fatální. Taková tragická událost se stala v našem kraji v Havířově v sedmdesátých letech, kdy lidé skákali z oken. V tomto případě to bylo podobné, protože požár byl rozlezlý po celém bytě, lidé tak měli na výběr umřít, nebo skočit. Je to ale něco, s čím se běžně nesetkáváme a vymyká se to běžným požárům,“ uvedl v rozhovoru Vlček.

Ředitel moravskoslezských hasičů Vladimír Vlček odmítl kritiku zásahu hasičů. „Šli jsme do toho s tím, že chceme zachránit co nejvíce životů a všichni udělali maximum,“ říká Vlček.

Při sobotním tragickém požáru v Bohumíně jste hasili požár v bytě v jedenáctém patře, což je zhruba 33 metrů. Jaká je obecná strategie při hašení požárů v takové výšce?

Když hasiči přijedou na místo, kde je požár v řádech desítek metrů, tak se musí co nejrychleji dostat k místu. Pro to jsou určena zpravidla vnitřní schodiště, přes která se natahují hadice, a následně začíná průzkum přímo v postiženém podlaží. V případě Bohumína se jednalo o patro, kde bylo pět bytů a jeden z nich byl zasažený požárem. Hasiči také použijí výškovou techniku, což je požární žebřík a další vybavení. Problém je ale v tom, že valná většina výškové techniky je do výšky třiceti metrů, takže v reálných podmínkách dosáhne do zhruba dvaadvaceti metrů. Plus ke každému požárnímu žebříku máme záchrannou matraci, kterou jsme následně použili.

Někteří svědci nehody tvrdí, že by následky nebyly tak tragické, kdyby hasiči začali se záchranou dřív. Také poukazovali na to, že před panelákem stáli někteří hasiči a nic nedělali. Vy jste ale kritiku odmítl. Nespletli si podle vás vyšetřovatele a velitele zásahu, kteří situaci monitorují zvenčí?

Je potřeba si uvědomit, že atmosféra byla velice vypjatá. Jestliže přijede několik hasičských aut a začnou vést zásah vnitřním schodištěm, tak lidé to zvenčí opravdu nevidí. Jediné, co vidí, je nasazení výškové techniky. Nevím, jestli si lidé domysleli právě to, že před panelákem někdo monitoroval situaci, ale já jsem stoprocentně přesvědčený, že hasiči udělali vše, aby zdolali požár. Takže si myslím, že lidé neměli tušení, kolik hasičů je uvnitř a vznikla nějaká domněnka.

K paneláku jste se museli dostat přes řadu uliček na sídlišti. Hasiči mají ale dlouhodobě problém s tím, že cesty na sídlištích jsou udělané především pro jedno auto. Jak moc vás to zbrzdilo?

Těch problémů na sídlišti je několik a ano, architekti v šedesátých letech nepočítali s tím, že by uličky měly být širší, aby mohla projet dvě auta. Také je problém parkování, na sídlištích je málo prostoru. Hasiči mají navíc u řady sídlišť problém s požární plochou, která nejde někde ani udělat. V tomto případě to ale bylo v pořádku, protože požární plochu jsem udělali přímo u vchodu paneláku a na straně, kde bylo únikové schodiště. Požár byl ale v bytě na odvrácené straně, proto jsme museli jet na trávu a bylo to komplikované.

Tento typ požáru byl výjimečný tím, že byla zasažena celá plocha bytu. Když jste jeli na místo, neříkali jste si, že je už pozdě?

Hasiči nejsou samospasitelní, potřebují nějaký čas, ale u tohoto typu požáru nešlo víc dělat. Pachatel to udělal tak, aby se lidé z bytu nedostali do jiných místností ani do jiného bytu. Zapálil dveře a vše šlo ráz na ráz. Vůbec se s tím běžně nesetkáváme. Ale šli jsme do toho s tím, že chceme zachránit co nejvíce životů a všichni udělali maximum.

Pamatujete za svou kariéru na požár, který se tomuto podobal?

Obecně požáry ve výškových budovách nejsou příliš časté, a pokud jsou, tak se podaří požár udržet v jednom pokoji. V tomto případě se nám to podařilo udržet v jednom bytě, ale následky jsou fatální. Taková tragická událost se stala v našem kraji v Havířově v sedmdesátých letech, kdy lidé skákali z oken. V tomto případě to bylo podobné, protože požár byl rozlezlý po celém bytě, lidé tak měli na výběr umřít, nebo skočit. Je to ale něco, s čím se běžně nesetkáváme a vymyká se to běžným požárům.

Pokud se lidé nachází v bytě, vedle kterého další hoří, co mají dělat?

Otázkou je, jestli se byt, ve kterém je požár, nachází ve vašem patře. Jestliže se nacházíte pod hořícím bytem, tak můžete vyjít z bytu k únikovému východu. Pokud se však byt nachází na stejném podlaží, je potřeba utěsnit dveře, protože pokud byste odešli, tak se můžete nadýchat zplodin hoření.

Lidé z oken skočili zhruba po sedmi minutách v době, kdy hasiči nafukovali záchrannou matraci. Ta je určena pro pád z výšky 23 metrů, oni ale skákali z 33 metrů. Zachránili by se, pokud by matrace byla nafouknutá?

Ano, matrace má povolenou výšku třiadvacet metrů a tady byl prostě skoro deset metrů rozdíl. V tuto chvíli je vůbec otázkou, jak by situace dopadla, kdyby matrace bylo nafouknutá a lidé by do matrace skočili. Na nafouknutí byla také krátká doba, protože na místo jsme přijeli v 17:54 a lidé skočili již v 18:01 a na nafouknutí je potřeba příprava.

Další věc je ta, že když někdo do matrace skočí, tak je potřeba pauza dvacet až třicet sekund na dofouknutí a v tomto případě skočilo pět lidí v časovém intervalu jedné minuty a čtyřiceti sekund. Takže pokud potřebujeme třicet sekund na dofouknutí, tak je klidně možné, že už u prvního skoku by se matrace protrhla nebo by to časově vůbec nemuselo vyjít, ale jsou to spekulace.

Matrace se standardně používají na záchranu lidí, kteří chtějí spáchat sebevraždu. Podle některých hasičů se na záchranu lidí z výškových budov nepoužívají…

V našem kraji je to nastavené jinak než ve zbytku republiky. Záchrannou matraci má v kraji zhruba deset profesionálních stanic a jako jediní to máme nastavené tak, že ve výbavě výškové techniky je záchranná matrace, kterou na výjezd vozíme. Je ale pravda, že matrace se používají především na záchranu lidí, kteří chtějí spáchat sebevraždu. Nebo se matrace používá na technické zásahy. Na instalaci plachty je potřeba čas, což v tomto případě nebyl, a na tyto typy požárů se nepoužívá.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené