Článek
Před Donaldem Trumpem zřejmě stojí nejdůležitější rozhodnutí jeho prezidentství. I přestože mluví o pomalém ukončování války v Íránu, do oblasti vyslal tisíce vojáků a zvažuje, jestli je přímo nasadí do bojů.
Pentagon už měl pro takový výsadek Trumpovi připravit podrobné plány, které mají zahrnovat například odhady pohybu íránských jednotek nebo jak zacházet se zajatci, píše server americké televize CBS News s tím, že ale stále není jasné, za jakých okolností by Trump nasazení pozemních jednotek schválil.
„Ne, nikam žádné jednotky neposílám,“ řekl americký prezident ve čtvrtek novinářům v Oválné pracovně, když byl dotázán na pozemní jednotky, aby vzápětí rychle dodal: „Kdybych to udělal, rozhodně bych vám to neřekl.“
Do oblasti Perského zálivu by podle informací televize CBS News měla směřovat i 82. výsadková divize, která se zaměřuje na speciální pozemní bojové operace. Právě tato divize měla mimo jiné sehrát klíčovou roli při likvidaci Kásima Sulejmáního, velitele obávaných Íránských revolučních gard (IRGC), kterého Trump nechal odstranit v lednu roku 2020.
Členové divize, stejně jako další američtí pěšáci, by teď ale měli před sebou daleko obtížnější a riskantnější úkol: měli by dostat pod kontrolu zhruba 440 kilogramů obohaceného uranu, který by Íránu stačil na postavení jaderné bomby. A Trump se zavázal, že „íránským ajatolláhům“ nedovolí, aby takovou zbraň kdy získali. Je to i jeden z mála konzistentních postojů, které Trump uvádí jako důvod k rozpoutání války, jež právě vstupuje do čtvrtého týdne.
Velká část obohaceného uranu má být pohřbena pod nánosy horského masivu u města Isfahán, kde Teherán prováděl své výzkumy. Trump loni v červnu nařídil tyto podzemní laboratoře zničit v rámci operace „Půlnoční kladivo“. Americký prezident prohlásil, že program byl zcela zničen, část uranu ale ve skalách, jak se ukázalo, zůstala.
Více o operaci Půlnoční kladivo
Podle listu The New York Times má nyní Írán k tomuto uranu přístup skrze „velmi úzký průchod“. Není ale jasné, jak rychle by mohl íránský režim tento radioaktivní kov, který je uložen v plynném stavu v kanystrech, přemístit do jiné části země, dodává americký deník.
Republikánský prezident se tak dostal do ošemetné situace. Zapřísahal se totiž, že USA nezatáhne do dalšího dlouhotrvajícího a krvavého konfliktu na Blízkém východě. Američané si stále bolestně pamatují tažení v Iráku, kde zemřely čtyři a půl tisíce amerických vojáků a USA v této válce utratily přes dva biliony dolarů, jiné odhady mluví o třech.
Obavy z radikálů u moci
Pro nasazení mariňáků uvnitř Íránu ale hovoří následující obavy. Za prvé, uran není možné získat jinou cestou, než ho „fyzicky“ zabezpečit, tedy právě s pomocí vojáků. A za druhé se může stát, že z války na straně Íránu vítězně vzejdou zastánci tvrdé linie. A ti budou více než kdy jindy odhodláni vyrobit jaderné zbraně, aby odradili USA a Izrael od budoucích vojenských akcí,” varuje list The Washington Post.
Na druhé straně by ale nasazení amerických vojáků Trumpa mohlo stát politickou podporu mezi jeho spojenci ve Washingtonu, píše ve své analýze server stanice CNN s tím, že by Bílý dům nemusel v Kongresu získat dodatečné finanční prostředky na vedení války. Ministr války Pete Hegseth požaduje zhruba kolem 200 miliard dolarů. Nedávno řekl, že „zabíjení padouchů něco stojí.“
Věřte mi, jednomu ze stovek tisíců, kteří bojovaly v Iráku a Afghánistánu a kteří byly svědky toho, jak předchozí vlády promarnily důvěryhodnost Spojených států – tohle (konflikt v Íránu) není ta samá válka.
Trump a jeho poradci tvrdili, že válka bude trvat přibližně čtyři týdny (tato lhůta uplyne příští sobotu). Cíle prezidenta přitom zůstávají nesplněné. Nepodařilo se mu svrhnout režim v Teheránu, ani zcela zničit jeho arzenál balistických raket a dronů. A uran je stále kdesi pod nánosy skal v íránských horách.
Odpor voličů
Američtí vojáci by tak mohli do bojů přímo zasáhnout, aby Trumpovi dopřáli kýžené vítězství. Americká veřejnost přitom nasazení pozemních sil ve většině očekává. Podle čerstvého průzkumu agentury Reuters a společnosti Ipsos se takto vyjádřilo na 65 procent Američanů. Ze sondáže nicméně vyplynulo, že s tímto krokem souhlasí pouhých sedm procent respondentů.
Na cestě do oblasti Blízkého východu jsou už nicméně tisíce mariňáků. Na začátku týdny měly podle zdrojů televize CBS News vyplout z Kalifornie tři válečné lodě s 2 200 vojáky na jejich palubách. Jedná se o druhou takovou jednotku mariňáků vyslanou od začátku války, tu první Pengaton už dříve vyslal z oblasti Pacifiku.
