Hlavní obsah

Pokud vláda nezakročí, zemře denně na covid pětadvacet lidí, varuje imunolog

Foto: ČTK

Molekulární imunolog Václav Hořejší.

Reklama

Ocitli jsme se v rizikovém scénáři vývoje epidemie, míní imunolog Václav Hořejší. V rozhovoru pro Seznam Zprávy varuje, že pokud vláda nezakročí, mohou v Česku na covid do konce roku zemřít nejméně dva tisíce lidí.

Článek

„Myslím, že jsme to podcenili. Domnívali jsme se, že je naše populace více chráněná vůči šíření koronaviru,“ komentuje aktuální covidovou situaci v Česku molekulární imunolog Akademie věd Václav Hořejší. Pokud vláda nezakročí, zemřou podle něj do konce roku v Česku až dva tisíce lidí.

Na začátku listopadu bude podle prezentace ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška v nemocnicích 1200 lidí s covidem-19, z nich 250 na jednotkách intenzivní péče. V pondělí bylo do statistik zapsáno přes 2500 nově pozitivně testovaných lidí. Za týden by to podle aktuálního modelu mohlo být až kolem 4000.

Česko se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška přesouvá do rizikového scénáře vývoje epidemie. Co to znamená?

Stoupá počet těžkých případů a úmrtí nad míru, kterou považujeme za přijatelnou. Situace se teď zhoršuje oproti původním očekáváním. Musím se přiznat, že sám jsem byl ještě před dvěma týdny daleko optimističtější. Nyní jsme v momentu, kdy se musí něco udělat. A to něco je očkování. Kdybychom měli proočkováno ne 56 procent populace, ale 80 procent populace, podle Duškova modelu bychom dnes byli na třikrát menších číslech. Nevěřím ale, že se podaří nějakým nátlakem – třeba zavedením povinného očkování pro rizikové skupiny nebo pro ty, kteří se pohybují hodně mezi lidmi – přesvědčit neočkované. Nevěřím, že by se toho politici odvážili, a zvlášť ne nová liberálně pravicová vláda, která se chystá. Obávám se také, že virus má mocné spojence v právnících, kteří vždycky, když se řekne něco, co by bylo účinné, napadnou, že je to porušení lidských práv.

Jaký je tedy výhled?

Budeme se asi muset smířit, že to tu bude podobné jako ve Velké Británii, která v polovině července zrušila všechna opatření v naději, že už to bude dobré. Ve srovnání s naším nynějším stavem jsou na tom pětkrát hůř. Pokud se ještě nějakou dobu budou u nás čísla zvyšovat, dostaneme se do jejich situace. Bude nám tu umírat nějakých 25 lidí denně. Což je sice asi desetkrát méně než v těch nejhorších časech, ale je to zkrátka hodně. Když nic neuděláme a nedocílíme toho, aby se víc lidí očkovalo, do konce roku nám zemře zbytečně nejméně dva tisíce lidí.

Chápu správně, že byste byl pro, aby vláda zasáhla razantněji. Jaká jsou opatření, která by v této chvíli byla efektivní?

Nasnadě je lepší kontrola dodržování stávajících opatření. Aby se opravdu kontrolovaly například restaurace. Když jdete na koncert, většinou se opatření dodržují. V restauraci je to považované za omezení vaší osobní svobody. Ačkoliv je tam napsáno, že se dodržování podmínek má kontrolovat. Přitom v zahraničí, například v Rakousku, to kontrolují a nikdo ani nepípne. U nás je to nepřijatelné.

Říkal jste, že jste byl ještě před čtrnácti dny optimističtější. Co se za poslední dva týdny změnilo?

Myslím, že jsme to podcenili. Mysleli jsme si, že je naše populace více chráněná vůči šíření viru. A to nejen díky očkování, ale i takzvanému promoření, tedy díky protilátkám lidí, kteří nemoc prodělali. Ta část, která je promořená, není tak veliká, jak jsme si mysleli. Odhadoval jsem, že je to kolem 80 až 90 procent populace. Buď to tolik není, anebo to nestačí. I 10 až 20 procent nechráněných je stále dost. Dva miliony jsou stále hodně. I přestože polovinu tvoří děti.

Odborná skupina MESeS kritizuje vládu za to, že neaplikuje lokální opatření, jako je například regionálně plošné testování ve školách nebo firmách. Co si o tom myslíte?

To je velice efektivní, ano, a to jsem měl zmínit hned zkraje. Lokální opatření jsou velmi důležitá. Ale i co nejplošnější testování je velice účinnou zbraní, protože se vychytají případy a zastaví se šíření.

Testuje se dostatečně? Nezapomíná se na primární fázi, tedy testování, a nesoustředíme se hlavně na čísla hospitalizovaných?

Až donedávna se mi zdálo, že je testování dostatečné. Ukazuje se, že to tak pravděpodobně není. Mělo by se opravdu testovat především v místech vysokého výskytu.

Souhlasíte s krokem vlády, která chce zkrátit platnost PCR i antigenních testů?

Ano, samozřejmě. To je důležité ze dvou důvodů. Zaprvé, čím kratší je ta doba, tím se i zkracuje interval, během kterého člověk může virus chytit. Zadruhé když lidé budou muset takto často chodit na testy, tak si to rozmyslí a radši se nechají očkovat.

Ve věkové skupině nad 65 let přibývá pozitivních lidí po plně dokončeném očkování. Může podle vás jít o efekt postupného vyvanutí imunity? Pozorujeme, že očkování postupně ztrácí ochranný efekt minimálně v seniorní skupině?

Může jít o tento efekt, ale i o to, že účinnost očkování u starších lidí a u lidí se zhoršenou imunitou nemusí být stoprocentní. A lidé na to zapomínají. Stoprocentní bohužel není i kvůli variantě delta. Je horší a složitější je tedy i ochrana proti těžkému průběhu a bohužel i proti úmrtí.

Pro třetí dávku očkování si přišlo dosud jen necelých padesát tisíc lidí. Ke konci října přitom bude mít nárok přes milion lidí. Čím si to vysvětlujete? Neměla by se posilující dávka očkování více propagovat?

Samozřejmě by měla být kampaň. Musím ale říct, že ohledně třetí dávky zatím nepanuje zcela odborná shoda. Zatím nemáme tvrdá data. Daleko důležitější je, aby se očkovalo zbylých asi 300 tisíc seniorů, kteří nemají ani první dávky.

Reklama

Doporučované