Hlavní obsah

Policie očistila lékaře, že dávali lidem s rakovinou falešnou naději

Podívejte se na původní reportáž, kterou v roce 2018 natočily o případu Seznam Zprávy. (Video: Vojtěch Blažek, Seznam Zprávy)

 

Reklama

26. 2. 7:44

Detektivové vyšetřovali, jestli dva uznávaní lékaři nepodvedli pacienty v poslední fázi rakoviny. Podle trestního oznámení podaného ostravskou nemocnicí byli v podezření, že za peníze nabízeli neschválenou léčbu.

Článek

Syn Heleny Petrůjové na tom v roce 2014 nebyl dobře, přesto mu lékaři dávali šanci. Objevila se totiž možnost, jak by rakovinu jater mohl přemoci. Naději mu dávala takzvaná onkovakcína, kdy se z tkáně nemocného člověka vyrobí látka, díky níž bude pacientovo tělo s nemocí účinněji bojovat.

Nepovedlo se. Dvaatřicetiletý Tomáš podstoupil operaci na odběr tkáně, ale zanedlouho poté v nemocnici v Ostravě zemřel.

Helena Petrůjová se později stala jednou z klíčových svědkyň policejního vyšetřování, o němž jako první informovaly Seznam Zprávy.

Kriminalisté poslední dva roky vyšetřovali podezření, zda dva lékaři ostravské nemocnice neprovozovali nepovolený soukromý byznys, kdy pomocí neschválené léčebné metody dávali falešnou naději nevyléčitelně nemocným. A zda za to vybírali peníze.

Nyní policisté případ uzavřeli. S tím, že se nic trestného nestalo. „Nejde o podezření z trestného činu a není namístě věc vyřídit jinak,“ řekla policejní mluvčí Pavla Jiroušková.

Oznámení: Je to podvod

Trestní oznámení na lékaře nepodal nikdo z pozůstalých, ale vedení Fakultní nemocnice v Ostravě.

„Já bych to nazval jakýmsi šarlatánstvím, kdy se onkologicky nemocným pacientům měla odebírat nádorová tkáň. Měla se rozmixovávat a aplikovat těm lidem zpátky s tvrzením, že jde o jakousi zázračnou vakcínu,“ popsal před dvěma lety svá podezření pro Seznam Zprávy Svatopluk Němeček, bývalý ředitel nemocnice a svého času i ministr zdravotnictví za ČSSD (reportáž z té doby si můžete pustit v úvodu tohoto článku).

Právě za ředitele Němečka nemocnice trestní oznámení sepsala a předala policii. Vedlo ji k tomu interní vyšetřování, které ukázalo, že výroba onkovakcín jde mimo interní předpisy nemocnice i zákony.

Výrobu vakcín neschválil Státní ústav pro kontrolu léčiv, který dbá na to, aby se používaly jen prověřené metody. A navíc neschválené odebírání lidských buněk je i trestným činem.

Helena Petrůjová se snažila pomoci těžce nemocnému synovi. Proto prý dala ostravským lékařům peníze.

Podle trestního oznámení byla účinnost metody, která neprošla ani interním schválením v rámci nemocnice, medicínsky velmi sporná.

„Odběr tkání a buněk od pacientů se prováděl nikoli v zájmu léčebného přínosu pro samotné pacienty, ale pouze v zájmu samotných podezřelých (lékařů) s cílem se tímto protiprávním jednáním na úkor nemocných, nekvalifikovaných a nic netušících pacientů obohatit,“ stálo v něm s odkazem na to, že nemocní lidé za experimentální léčbu platili. Celkem jich podle podání na policii bylo nejméně devět.

Kauza měla podle podavatelů ještě etickou rovinu: nemocnice argumentovala tím, že nevyléčitelně nemocný člověk udělá všechno pro to, aby přežil. Že sáhne i po nepovolené léčbě a bez váhaní i do peněženky. V lékařských kruzích se tomu říká „obchod s nadějí“.

Právě matka jednoho z pacientů Helena Petrůjová policistům při výslechu potvrdila, že za synovu léčbu zaplatila šest a půl tisíce korun. „Říkali, že to pojišťovna neproplácí. A naznačili, že to máme dát ze svého. Zdůvodnili to tak, že to půjde na nějaké studentské a výzkumné účely,“ potvrdila i nyní paní Petrůjová v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

„Obchod s nadějí odmítám“

Trestní oznámení mířilo na dva konkrétní lékaře: na uznávaného docenta Pavla Zonču, který pro pacienty léčbu podle trestního oznámení zajišťoval, a na docenta Stanislava Czudka, který podle nemocnice na výrobě vakcín spolupracoval.

„Tato léčba neměla a ani nemohla mít léčebný účinek, čehož si podezřelí docent Zonča a docent Czudek jako erudovaní odborníci museli být velmi vědomi,“ stálo v trestním oznámení, které v Czudkově případě naznačovalo (na základě vnitřního vyšetřování nemocnice), že onkovakcíny obchoduje ve velkém přes svoji firmu.

Co vše detektivové udělali, aby roli obou lékařů zdokumentovali, není možné zjistit. Policie v případech, kdy vyšetřování odloží, nezveřejňuje detaily.

Ani vyjádření lékařů k zastavení případu se Seznam Zprávám nepodařilo získat. Každopádně oba v reakci na trestní oznámení popírali, že by si z těžce nemocných lidí udělali prostředek k dobrému výdělku.

Docent Zonča před dvěma lety Seznam Zprávám řekl, že o podrobnostech projektu onkovakcín nevěděl a že mu bylo známo jen to, že se na jím řízené chirurgické klinice tkáně odebírají.

„Moje role spočívala pouze v tom, že jsem byl o tom projektu informován. A vím, že do něj pan docent Czudek zařadil v průběhu práce ve fakultní nemocnici několik pacientů. A tím moje role končí,“ vysvětloval Pavel Zonča.

Zároveň připustil, že projekt vakcín měl, jak se zjistilo později, „určité administrativní nedostatky“ – s odkazem na to, že ho nemocnice neschválila. A poté projekt skončil.

Pavel Zonča se také ohradil proti tomu, že by se podílel na vysávání peněz z lidí v zoufalé situaci. „Obchod s nadějí… Tak proti tomu se musím velice ostře ohradit,“ prohlásil.

Ostatně i Helena Petrůjová, matka zemřelého mladého muže, lékaře Zonču dodnes chválí. „On jediný nám chtěl opravdu pomoci,“ říká.

Docent Czudek se před dvěma lety pro Seznam Zprávy v krátkém rozhovoru podivoval, proč se vůbec policie tímhle případem zabývá. Protože onkovakcínami se prý odborníci zabývají přes dvacet let. „Teď najednou někdo vyskočí na Ostravsku s něčím takovým?“

Odpovědi na přímou otázku, jestli nemocnice o projektu věděla, schválila ho a zda měl povolení od státních úřadů, se Czudek několikrát vyhnul.

Oba lékaři přičítali trestní oznámení a policejní vyšetřování dlouhodobě špatným vztahům mezi některými ostravskými lékaři a vedením nemocnice, tedy ředitelem Němečkem a jeho spolupracovníky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené