Hlavní obsah

Video z Arménie: Aby mohli učit, musí 2× denně podstoupit nebezpečnou cestu

Svět bez obalu: Arménští učitelé musí kvůli svým studentům absolvovat 2× denně nebezpečnou cestu přes hory.Video: RFE/RL

 

Reklama

Cesta do škol, které zůstaly po krvavé arménsko-ázerbájdžánské válce válce sevřené mezi hranicemi, trvá hodinu a půl. A vede nebezpečnými serpentýnami přes hory.

Článek

Aby se dostali do svých škol ve vesnicích na arménsko-ázerbajdžánské hranici, musí arménští učitelé každý den dvakrát zdolat těžce průjezdnou horskou cestu. „Vstáváme brzy ráno a jedeme tímto starým autem,“ ukazuje novinářům ze Svobodné Evropy učitelka ruštiny Anzhela Arzumanianová. „Jede se do kopce a z kopce. Nová silnice, která se staví, je také klikatá. Dojíždění po této nám ale trvá déle. Za obcí Vorotan je samá serpentýna. Při cestě po těchto silnicích vám stoupne tlak až na maximum.“

Na vorotanskému úseku gorisko-kapanské dálnice zavedl Ázerbájdžán v listopadu hraniční kontroly. Tento úsek totiž spojuje dvě oddělené části Arménie a byl donedávna pod arménskou kontrolou. Po vojenských střetech mezi oběma zeměmi ho teď ale kontroluje Ázerbájdžán. „V prvních dnech se lidé báli po silnici cestovat, protože zpočátku připomínala spíše horskou stezku. Výstavba nové silnice začala teprve před měsícem. Vidíme, že se to tu mění, ale zbývá udělat ještě mnoho práce,“ stýská si učitelka dějepisu Anush Grigorianová.

Teď v této oblasti panuje mír, ale učitelé se obávají, že odsud budou lidé stejně odcházet.

„Sami můžete vidět, že Ázerbájdžánci jsou tu na třech stranách,“ dodává další členka učitelského sboru. „Na dvou stranách jsou zátarasy a na třetí straně je zablokovaná silnice. První věc, o kterou teď máme starost, je, aby se naše děti nebály a aby se komunita kvůli bezpečnostním problémům nezmenšovala.“

Ona i její kolegové se obávají, že kvůli menšímu počtu studentů dostanou menší platy.

„Máme velmi nízký plat, protože naše škola má malý počet žáků. Cítíme se přehlíženi, protože do práce dojíždíme s velkými obtížemi, ale nedostáváme adekvátní plat. Do práce chodím s velkým nadšením, protože vím, že na mě moji žáci čekají. Dokážu překonat obtíže spojené s dojížděním. Ale úředníci by měli brát v úvahu i tyto věci,“ myslí si pedagožka Sargsianová.

Zásobování odříznutých vesnic je také možné pouze touto cestou – a terénním autem. „I naši studenti nás žádají, abychom jim přivezli třeba nějaké psací potřeby. Ve vesnicích je to normální. Lidé vás žádají, abyste jim vzali nebo přinesli nějaké zboží a další věci,“ dodává učitelka. Arménská vláda tvrdí, že nová silnice by měla být dokončena na jaře roku 2022. Do té doby se budou muset učitelé dostávat do svých škol přes hory touto těžce průjezdnou cestou.

Reklama

Doporučované