Hlavní obsah

Porcování peněz z Bruselu začalo. Maláčová z něho nemá klidné spaní

Foto: Profimedia.cz

Vlajky Evropské unie.

Reklama

7. 10. 2020 16:59

Větší peníze na investice v letech 2021–2027 Česká republika jinde nezíská. Začala jednání, jak rozdělit evropské dotace.

Článek

Nepříjemné probuzení po volebním víkendu čekalo úředníky z resortu Jany Maláčové.

Na stole jim přistál dokument, podle kterého se jim v období 2021–2027 sníží příděl eurodotací na polovinu. „Bude nutné drasticky omezit dosavadní aktivity,“ hodnotí interní dokument ministerstva fakt, že dotace z uplynulé sedmiletky poklesnou o 27 miliard korun. Ministryně Maláčová má čas na připomínky do čtvrtka.

Před Ministerstvem práce a sociálních věcí teď stojí ze dne na den nová otázka, jak od Nového roku omezit podporu sociálních ústavů, zastavit pomoc lidem z vyloučených lokalit, nebo skončit s příspěvky sociálním projektům v obcích.

Sociální resort není výjimkou v tom ohledu, že stejným tempem musí vytvářet plány na utrácení evropských peněz další ministerstva, zvláště dopravy, průmyslu, životního prostředí a školství. Nestěžují si, protože dostávají víc než dříve, přesto nemají jasnou představu, jak pokud možno efektivně využít sedm set miliard, které Evropská unie pošle Česku v příštích sedmi letech.

Návrh na rozdělení miliard mezi ministerstva rozeslala kolegům k připomínkám ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Seznam Zprávy mají tento dokument k dispozici. Jde v něm o cca 500 miliard obvyklých dotací, které jsou z balíku, který Brusel určil na ekonomickou a sociální podporu méně rozvinutých členských států, zaostalých regionů, či sociálně znevýhodněných občanů.

Vicepremiér Karel Havlíček zase ministerstvům rozdělil 200 miliard, kterými Evropa hodlá členským státům pomoci v boji s důsledky epidemie covidu-19. I tento dokument Seznam Zprávy prostudovaly.

Dálnicím, teplárnám, solárníkům...

Šibeniční termíny ministry fakticky nutí, aby do značných detailů kopírovali dosavadní praxi.

České vlády se od vstupu do Evropské unie zaměřily na výstavbu dálnic či železnic, a zároveň na dotování velkých firem s tím, že stále větší objem peněz míří do velkých podniků. Tento trend bude pokračovat, i když do dopravy nepůjde víc peněz než v čase pravicových vlád před rokem 2013. Naopak podniky se mohou těšit na nové dotační programy, které podpoří jejich vybavení IT. Od pádu komunismu je v Evropě neobvyklý plán dotovat veřejnými prostředky vývoj nových výrobků.

Při rozdělování dotací na léta 2021–2027 se na rozdíl od betonu a podpory podniků významně omezí sociální výdaje, i když právě z bruselského rozpočtu mohly přijít peníze v řádu desítek miliard ročně, které bude stárnoucí Česká republika potřebovat k vybudování dostupné sítě pečovatelských domů. Vláda bude místo toho pokračovat v dosud neúspěšném projektu digitalizace státní správy a víc než dříve se chystá pomoci životnímu prostředí.

Ovšem právě plány odpovědného ministra Richarda Brabce jsou zatím nejméně promyšlené. Z vládních dokumentů se například dozvíme jen to, že za boj s klimatickou změnou hodlá utratit patnáct miliard. O čtyři miliardy víc půjde na opravy budov, které by zabránily únikům tepla. Termínem „podpora obnovitelných zdrojů“ se míní modernizace tepláren a výstavba solárních či bioplynových stanic za sedm miliard.

Na covid se nedostalo

Havlíčkových dvě stě miliard má sloužit především k přípravě na případný příchod dalších pandemií. Kromě digitalizačních a ekologických projektů se ovšem peníze přednostně použijí na odstranění škod z koronavirové krize. Například ministerstvo financí dostane 27 miliard, aby mělo čím nahradit výpadek daně z příjmu právnických osob.

Tento výpadek způsobí vládní opatření, podle kterého mohou firmy ztráty z časů koronaviru započítat do daňového základu i v letech, kdy budou mít zisk. Resort zdravotnictví dostane navíc patnáct miliard, které ovšem nepůjdou na boj s covidem, ale na další vzdělávání lékařů, a především výstavbu dvou onkologických center.

Opoziční politici mají o rozdělení eurodotací značné pochybnosti, těžko však mohou reagovat během týdne, kdy musí domlouvat krajské koalice. „Ve čtvrtek by o tom mohl ve Sněmovně jednat výbor pro evropské záležitosti, ale nevím, jestli to stihneme,“ popisuje situaci poslanec Jan Farský (STAN).

Ministryně Dostálová i její kolega Havlíček odmítají odpovědnost za to, že se největší investice, které bude mít Česko v příštích letech k dispozici, rozdělují v tak expresním tempu. Návrh evropského rozpočtu na roky 2021–2027 vznikl až koncem července a ve stejné době se začaly domlouvat covidové dotace. Nespokojení ministři také mohou do navržených materiálů zasahovat.

„Předkládané návrhy na rozdělení peněz nelze považovat za zcela finální,“ ujišťuje jménem ministryně Dostálové mluvčí Vilém Frček. Schválit je nakonec musí celá vláda.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované