Hlavní obsah

Poškození plic vědci našli i u lehkých případů covidu-19. Použili nové skeny

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

1. 12. 2020 10:40

Nákaza koronavirem může ovlivnit hned několik orgánů, plíce nevyjímaje. Podle nového tvrzení vědců jsou navíc plicní abnormality u pacientů detekovatelné i více než tři měsíce po infikování. A to i v případě lehčího průběhu.

Článek

Malý výzkum Oxfordské univerzity v Anglii se zaměřil na deset pacientů, kteří prodělali nákazu koronavirem. Odborníci využili novou skenovací taktiku, která je schopna identifikovat poškození, jež běžné skenování nezachytí; během magnetické rezonance pacienti vdechovali plyn xenon.

Plicní odborníci uvedli, že zavedení dané techniky by pro lidi nakažené covidem-19 znamenalo obrovský rozdíl. Výzkum, v jehož čele stojí oxfordský profesor Fergus Gleeson, se zaměřil celkem na deset pacientů ve věku od 19 do 69 let, informuje web BBC News.

Osm ze zapojených účastníků cítilo i po třech měsících od nákazy koronavirem přetrvávající dušnost a únavu. Žádný z nich nemusel být během nemoci hospitalizován na jednotce intenzivní péče a běžné skenování jejich plic nezaznamenalo výskyt jakýchkoliv problémů.

Právě u dané osmy zachytily skeny pořízené za pomoci techniky s vdechováním xenonu poškození plic. To se zobrazilo jako zvýraznění oblastí, kde vzduch snadno neproudil do krve. Výsledky výzkumu následně přiměly Gleesona, aby naplánoval nové testy až pro 100 dalších osob. Plánuje se zaměřit na lidi v různých věkových skupinách a spolupracovat s praktickými lékaři.

„Nějakou formu poškození plic jsem očekával, ale ne do té míry, kterou jsme viděli,“ cituje BBC vedoucího profesora. Cílem jeho dalších kroků je ověřit platnost výsledků malého experimentu na větším vzorku, a pokud se poškození plic potvrdí, zjistit, zda jde o trvalou, či jen dočasnou změnu.

Za rizikovou skupinu v případě covidu-19 jsou považováni lidé starší 60 let. Pokud by se ovšem ukázalo, že k poškození plic dochází v širším věkovém záběru, šlo by podle Gleesona o důležitý zlom. To samé platí v případě potvrzení výskytu abnormalit u pacientů s lehkým průběhem nemoci.

Vědec věří, že poškození plic identifikované xenonovými skeny může být jedním z faktorů tzv. „dlouhého covidu-19“, kdy lidé cítí příznaky nemoci ještě několik měsíců po nákaze.

Co je to dlouhý covid-19?

- Jde o soubor celé řady dlouhodobých příznaků nemoci covid-19.

- Spodní hranice dlouhodobosti je jeden měsíc, horní hranice není, jelikož je covid-19 stále příliš nová nemoc. Zatím tak víme o případech, kde symptomy nezmizí ani v horizontu několika měsíců.

- Mezi nejčastější projevy dlouhého covidu-19 patří již delší dobu diskutované poškození plic, srdce či dalších orgánů a celý soubor symptomů souhrnně označovaných jako postvirální únavový syndrom a syndrom postintenzivní péče (např. silná únava, mozková mlha).

- Lidé ale podle britského Institutu pro výzkum zdraví popisují i řadu typicky koronavirových příznaků, které – ač s nižší intenzitou – trvají místo týdnů měsíce.

- Britský Institut pro výzkum zdraví navrhuje, aby se k dlouhému covidu-19 začalo přistupovat jako k typicky dlouhodobému onemocnění.

Zmiňovaná technika skenování byla vyvinuta výzkumnou skupinou na univerzitě v anglickém městě Sheffield, tým vede profesor James Wild. Ten se nechal slyšet, že technika nabízí „jedinečný“ způsob zobrazení poškození plic.

Na přípravě dalšího testování se podílí například oxfordská praktická lékařka Shelley Haylesová. Ta věří, že až 10 % nakažených může dospět k určité formě poškození plic, které způsobuje dlouhodobé symptomy nemoci. „Evidujeme (Spojené království) více než jeden a čtvrt milionu nakažených, deset procent z tohoto je velké množství lidí.“

„Teď už vím, co to je. Vím, odkud to pochází. Co ale nevím, co nikdo neví, je to, zda je to trvalé, nebo jestli to pomine. Raději bych to ale věděl než naopak,“ cituje BBC šedesátiletého Tima Claydena, jednoho z účastníků prvotního testování.

„Jedná se o zajímavé šetření a je důležité, aby se poškození plic po prodělání covidu-19 zkoumalo dále a ve větším měřítku, abychom lépe porozuměli dlouhodobějším škodám, které nemoc způsobuje,“ sdělila Samantha Walkerová, ředitelka výzkumu a inovací ve společnosti Asthma UK a British Lung Foundation.

Pokud by další testy potvrdily dosavadní výsledky, znamená to podle Walkerové pro mnoho lidí s dlouhým covidem-19 změnu. Zároveň by bylo možné se zaměřit na vyvinutí specifické léčby pro takové případy.

Hlavním problémem dlouhého covidu-19 a poškození orgánů touto nemocí je totiž aktuálně právě to, že se postiženým lidem nedostává žádné péče. Zdravotnické systémy nikde na světě ještě stále nemají dostatečné znalosti a lidé trpící dlouhodobými příznaky se tak s nimi potýkají de facto sami bez odborné pomoci či alespoň rady. Zároveň nikdo pořádně neví, kolik takových lidí je a jak vážné jejich problémy mohou být.

Britský Institut pro výzkum zdraví už v říjnu upozornil na potřebu nezodpovězené otázky rychle vyřešit. Velký problém je podle institutu i neinformovanost a nejednotnost postupu zaměstnavatelů. Lidem s dlouhým covidem-19 i v případě, že trpí jen mírnějšími příznaky, jako je únava nebo bolesti hlavy, mohou tyto problémy měsíce překážet při práci. Když se to zkombinuje s nepochopením neinformovaného okolí, mohou se podle institutu přidat i závažné psychické potíže.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené