Hlavní obsah

Pošle Trump na protestující armádu? I Pentagon s tím má problém

Foto: Profimedia.cz

Vojenská technika nasazená v ulicích Atlanty.

2. 6. 15:55

Když nepostačí gumové projektily a slzný plyn, má americký prezident ještě jedno eso v rukávu. Donald Trump pohrozil mobilizací armády a vysláním vojáků do ulic amerických měst. První jednotky už jsou ve stavu pohotovosti.

Článek

Podle Trumpa je bouřlivé dění v amerických ulicích „domácím terorismem“. „Když nějaké město nebo stát odmítne podniknout všechny kroky k ochraně životů a majetku svých obyvatel, vyšlu vojáky Spojených států a rychle ten problém vyřeším za ně,“ prohlásil šéf Bílého domu. Trumpovi to umožňuje zákon z roku 1807, který dává hlavě státu pravomoci povolat armádu k potlačení občanských nepokojů.

Podle informací CNN ale uvnitř amerického ministerstva obrany roste vůči Trumpovu plánu odpor. Podle některých představitelů Pentagonu ještě situace zdaleka nedospěla do fáze, kdy by vojenský zásah v ulicích byl namístě.

Podle Military Times bylo zatím ve 23 státech povoláno do akce s cílem potírat protesty více než 17 000 příslušníků Národní gardy. Ani někteří její velitelé nejsou současnými rozkazy „nadšení“. „Na seznamu úkolů, které jsem za více než 34 let v uniformě dostal, je tenhle na posledním místě,“ nechal se slyšet generálmajor Thomas Carden z georgijské Národní gardy. Podle něj je množství uniforem v ulicích příznakem toho, že by Spojené státy asi měly něco zlepšit.

Některé vojenské jednotky už mezitím byly uvedeny do stavu pohotovosti. Podle mluvčího Pentagonu Jonathana Hoffmana trvá vojákům například během přírodních katastrof asi 48 hodin, než přispěchají jednotlivým státům na pomoc. Teď by byly schopné zasáhnout už během čtyř hodin. Podle agentury AP už byla bez ohledu na další kroky Bílého domu uvedena do pohotovosti část elitní 82. výsadkové divize. Výsadkáři s jejími nášivkami seskočili v noci na 6. června 1944 v Normandii a velkou měrou se podíleli na úspěchu spojeneckého vylodění.

Nasazení armádních sil proti demonstrantům je podmíněné tím, o jakou jurisdikci se jedná. Třeba ve Washingtonu D.C. mohou vojáci zasahovat v ulicích i bez souhlasu guvernéra. Když tedy sám prezident Trump povolal do ulic hlavního města prapor vojenské policie ze základny Fort Bragg, je to právně v pořádku.

Třeba guvernér státu Minnesota Tim Walz vyslání vojenské policie odmítl, stejně jako mnozí jeho protějškové z dalších států. Jsou totiž přesvědčení o tom, že si policie spolu s Národní gardou s protesty poradí. Walz přitom už o víkendu podle Washington Post o možném zapojení armády jednal dokonce dvakrát s ministrem obrany Markem Esperem i šéfem sboru náčelníků štábů generálem Markem Milleym.

Na některých místech už vojenské složky proti demonstrantům nepřímo zasáhly. Nad Chinatownem ve Washingtonu nízko prolétly bojové helikoptéry, přičemž jeden Black Hawk se podle NYT snesl až do výšky střech a zvířené drobné předměty, kamínky a kusy větví jen těsně minuly několik lidí.

Možnost vyslání vojáků k potlačení místy násilných protestů, ve kterých není nouze ani o rabování, oživila debatu o těžké vojenské technice, kterou má už dnes americká policie k dispozici. Jde o přebytečnou výzbroj, kterou už několik let dává Pentagon policejním složkám k dispozici. Hlavně jde o obrněná vozidla, která teď můžeme hojně vidět v ulicích. Skupina demokratů i republikánů v Kongresu teď oprášila iniciativu, která si klade za cíl tento zbrojní program Pentagonu ukončit.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené