Hlavní obsah

„Poslední diktátor Evropy“ versus „tři Grácie“. Bělorusové jdou k volbám

Foto: Profimedia.cz

Luakšenkovi se postavily „tři Grácie“. Zleva Vjeranika Capkalová, Svjatlana Cichanouská a Maria Kolesnikovová.

Reklama

7. 8. 18:19

V neděli se otevřou volební místnosti v Bělorusku, kde už několik týdnů trvají protesty proti vůdci země Alexandru Lukašenkovi. „Posledního diktátora Evropy“ tak čekají možná nejtěžší volby od roku 1994, kdy zemi vládne.

Článek

Nejobtížněji předpověditelné volby této generace, tak letošní prezidentské klání vidí nejen běloruská média. Současné hlavě státu Alexandru Lukašenkovi se totiž postavil nečekaný oponent. Opozice vidí svou naději ve Svjatlaně Cichanouské, která ve volbách nahradila svého muže a populárního opozičního blogera Sjarheje. Toho policie zatkla na konci května a znemožnila mu zúčastnit se voleb. Podobný osud potkal i ostatní uchazeče o prezidentský post.

Cichanouská se do boje o post hlavy státu vydala bez předchozích politických zkušeností. Poté, co kvůli jejich bezpečí poslala své děti pryč ze země, bude opoziční kandidátka usilovat o to, aby současná hlava státu nevstoupila do svého šestého funkčního období v řadě. Na její podporu se minulý týden sešly v Minsku desítky tisíc lidí, shromáždění bylo podle některých médií dokonce největší od pádu Sovětského svazu. Poslední velký mítink opozice měl proběhnout ve čtvrtek, ten ale běloruské úřady na poslední chvíli zrušily. Přesto se desítky tisíc podporovatelů opozice sešly alespoň na improvizovaném mítinku, který narychlo místo plánované akce zorganizovala jedna z městských částí.

Ani ten ale neproběhl bez komplikací. Cichanouská a její dvě spolupracovnice Veranika Capkalaová a Marija Kolesnikovová, přezdívané jako „tři Grácie“, se rozhodly akce zúčastnit jako „běžní běloruští občané“, to se ale podařilo pouze Kolesnikovové, zbylé dvě političky policie na akci odmítla vpustit, informuje Rádio Svobodná Evropa. Na akci následně zazněl rockový hit a protestsong 80. let „Chceme změnu“ od Viktora Coje, který je úzce spjatý s obdobím perestrojky. Dav následně začal skandovat hesla „Ať žije Bělorusko“ a „Chceme změny“. Píseň pustili dva dýdžejové Kiryl Halanau a Vladislav Sakalouski, ty následně zadržela policie a v pátek je soud za výtržnictví a neuposlechnutí pokynů policie poslal na deset dní do vězení. Oba muži obvinění odmítají. „Bojí se i mrtvého Coje,“ napsal o vládě opoziční server Belorusskij partizan.

Běloruský režim s blížícími se volbami zakročil i proti novinářům. Naposledy policie zadržela korespondenta německé stanice Deutche Welle Alexandra Burakova. Novinář na volné noze se s rodinou připravoval na oslavu svých narozenin, místo toho skončil v cele předběžného zadržení, a to dokonce dvakrát. Nejdříve jeho vůz policie zastavila s podezřením, že „přepravuje padělaný alkohol“, po prohledání auta, při kterém policisté nic nenašli, ale novináře přesto zadrželi, tentokrát s podezřením, že je vozidlo kradené. Muž tak zamířil na nejbližší policejní stanici.

Odtud policisté Burakova po několika hodinách propustili, pár kroků od služebny ho ale znovu zadrželi. Podle svědků se před stanicí dal do hádky s neznámou ženou a po výkřiku, že „jde o provokaci“, ho policisté vrátili do vazby. Soud v pátek poslal novináře na deset dní do vězení. Stejný trest si Burakov vyslechl už letos v květnu. Podle Deutsche Welle reportér několik dní před svým zadržením řekl, že tyto kroky policie očekává, protože se úřad snaží odradit nezávislé novináře od informování o průběhu letošních voleb.

Právě po svobodných a především férových volbách Cichanouská a její tým volají. Kromě toho požaduje kandidátka na prezidentku propuštění všech politických vězňů, jen během předvolební kampaně úřady podle lidskoprávních organizací zatkly až 1300 Lukašenkových odpůrců. Cichanouská chce také návrat ústavy z roku 1994, která limitovala počet prezidentských mandátů. „To se chcete vrátit zpátky do 90. let?“ reagoval na požadavky své protikandidátky Lukašenko. „Já tedy ne. Nestane se tak, dokud budu naživu, a to nejen během mého mandátu,“ dodala hlava státu. Devadesátá léta jsou v Bělorusku spojena s vysokou kriminalitou.

Opozice ale poslední týdny nabírá na síle. Bělorusové jsou čím dál méně spokojeni s Lukašenkovým režimem, běloruská ekonomika navíc chřadne a prezident nezvládl včas a dostatečně zareagovat na pandemii koronaviru, onemocnění navíc zlehčoval, občanům doporučoval léčbu vodkou a saunou. V červenci Lukašenko přiznal, že se nemocí nakazil, úspěšně ji ale „přechodil“. Země navíc čelila obvinění ze zkreslování oficiálních čísel o počtu nakažených a počtu obětí.

Lukašenkovi tak přibývají vrásky, ačkoli jeho nedělní vítězství podle odborníků nic ohrozit nemůže. Běloruského prezidenta musí podle deníku The Guardian děsit především mobilizace opozice. Davy demonstrantů s rozsvícenými telefony nad hlavou až nápadně připomínaly ukrajinský Majdan. Lukašenko už se navíc nemůže do takové míry opřít o svého dlouholetého spojence Rusko. Běloruský prezident nepodpořil ruskou anexi ukrajinského Krymu, nadále odmítá pohlcení svého státu Ruskem a naposledy dosáhly vztahy mezi oběma zeměmi bodu mrazu, když Bělorusové informovali o zadržení ruských žoldnéřů, kteří měli mít za úkol destabilizovat zemi před prezidentskými volbami. Poprvé za 26 let své vlády tak Lukašenko nemá vše pod kontrolou a i vyhrané volby můžou být začátkem jeho pádu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené