Hlavní obsah

Požár uprchlického tábora Moria může být dobrou zprávou, říká analytik

Foto: Profimedia.cz

Běženci v Morii přespávají po požáru pod širým nebem.

Reklama

11. 9. 2020 10:10

Zničení tábora by mohlo vyvolat vlnu solidarity, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Dalimil Petrilák, analytik pro otázky migrace z organizace Pomáháme lidem na útěku. Petrilák je ve styku s lidmi, kteří pracují na ostrově Lesbos.

Článek

Jak byste přiblížil nynější situaci na řeckém ostrově Lesbos, kde v úterý a ve středu shořel uprchlický tábor Moria s 13 tisíci běženců?

Situace na místě je nyní extrémně nepřehledná a chaotická. Jedním z důvodů je i to, že policie vytvořila kolem tábora zátarasy a nepouští tam vůbec žádné pracovníky neziskovek a humanitárních organizací. Ven z té oblasti nepouští ani uprchlíky. Přímo v Morii nebo v tom, co z ní zbylo, tak nyní neziskovky nemají šanci působit.

Mluví se o tom, že požáry založili zoufalí běženci, aby se z tábora dostali. Navíc v Morii bylo zaznamenáno 35 případů koronaviru… Máte informace o tom, jak požár vznikl?

To v tuto chvíli nikdo nedokáže ověřit. Naopak potvrzená informace je o koronaviru. Jedna z verzí je, že požár založili uprchlíci, ta se ale nyní nedá nezávisle ověřit. Je to spíše pravděpodobná možnost, mohl to ale také být žhářský útok, protože pravicoví extremisté se v oblasti také dost pohybují. Další variantou je technický problém, protože celý tábor byl v katastrofálním stavu včetně elektroinstalace a plynových zařízení.

Řecko vysílá do oblasti lodě, aby se na nich alespoň část uprchlíků ubytovala. Jsou už na místě? A jakou mají kapacitu?

Dnes ráno přijela soukromá loď s kapacitou asi tisíc osob. Během dneška nebo zítřka by pak měly přijet ještě dvě vojenské lodi, které by měly mít kapacitu několik stovek lidí. Řecká vláda posílá do oblasti asi 3500 stanů, které by měli postavit v okolních prostorech.

Premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet nabídl, že by jeho země mohla ze zničeného tábora přijmout až tisíc lidí. Zaznamenal jste podobné nabídky i z jiných států?

Ne až takhle konkrétní, ale pokud vím, připojilo se s nabídkou i Nizozemsko a Portugalsko. Tam se ale nemluvilo o konkrétních počtech.

Žili v Morii pouze dlouhodobě ubytovaní uprchlíci nebo tam sváželi i ty, které pobřežní hlídky zadržely na moři v poslední době?

Kdo přijel na Lesbos, byl nejdříve umístěn do desetidenní karantény, potom šel do Morie. Migranti, kteří jsou zachycení přímo na moři, se distribuují podle toho, kam je to blíže - na Chios, Lesbos a další ostrovy.

Jakou nejdelší dobu mohl uprchlík v přeplněné Morii strávit?

Jsou případy, kdy tam lidé tráví i několik let. Azylové procedury jsou extrémně pomalé, Řekové kladou samozřejmě větší důraz na rodiny s malými dětmi, tam trvá proces několik měsíců, i to je katastrofálně pomalé.

Jaké je složení lidí, odkud pocházejí?

Nejčastějšími národnostmi jsou Syřané, Afghánci a Iráčané, hodně lidí je i z Pákistánu, následuje Kongo, Bangladéš, Somálsko, Eritrea a další africké země.

A co se týče pohlaví a věku?

V poslední době tam bylo více mužů. V posledních dvou letech je cesta extrémně náročná, zhoršila se i situace v Turecku. Cestu proto podnikají zejména mladší muži. Je tam ale i velké procento matek s dětmi a několik stovek dětí bez rodičů.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová říkala, že prioritou Komise je zajistit, aby lidé nezůstali bez střechy nad hlavou. Je nějaká šance, že se tento problém může rychle vyřešit, řekněme, během týdnů… V táboře žilo na 13 tisíc lidí a lodě, které jste zmiňoval, nabízejí řešení sotva pár tisícům z nich.

Situaci na Lesbu například Lékaři bez hranic nazývají humanitární katastrofou už poslední tři nebo čtyři roky. Lidé se tam opravdu neměli dobře, neměli zázemí, sociální a hygienické podmínky ani lékařskou pomoc. Nyní tedy došlo k paradoxní situaci - to, co se v táboře stalo, může být nakonec dobrá zpráva. Lidem nyní přijde, že se situace ještě zhoršila, ale je to jen z přežívání do přežívání.

Bylo by pozitivní, pokud by se teď zvedla vlna solidarity, kdy by se jednotlivé státy Evropské unie rozhodly přijmout nějaké lidi nebo vybudovaly na ostrově nějakou permanentní strukturu, která bude mít lepší parametry. Jak rychle to nastane, se ale neodvážím spekulovat, protože řecká vláda je pomalá, problém nechce řešit a chce se těch lidí zbavit, protože pro ni představují obrovskou zátěž.

Řekové tak možná využijí situace a budou více tlačit na přesídlení. Do týdne se možná postaví těch 3500 stanů, do měsíce či dvou by v optimistickém scénáři mohlo začít přesídlování do Německa a dalších států, které jsou na to připravené. Jestli to ale bude tisíc lidí, osm tisíc nebo třeba jen čtyři stovky, si netroufnu odhadnout, to by byla hodně velká spekulace.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované