Hlavní obsah

Pozůstatky SSSR mizí. Ve vojenském prostoru jdou k zemi další budovy

Foto: Seznam Zprávy

Jedna ze sovětských budov v Ralsku.

Reklama

22. 4. 2020 11:16

V bývalém vojenském prostoru Ralsko v Libereckém kraji, který naposledy okupovala armáda SSSR, půjde letos k zemi několik objektů. Dělníci nyní rozebírají deset budov, do roku 2021 jich zmizí dalších jednadvacet.

Článek

„Cílem demolic v bývalém vojenském prostoru Ralsko je vytvoření čistého a bezpečného místa zejména k rekreačním účelům. Rozlohou patří Ralsko mezi největší obce v republice a byla by škoda, kdyby zůstalo ležet ladem bez možnosti jakéhokoliv využití pro veřejnost,“ uvedl náměstek hejtmana Libereckého kraje Jan Sviták.

Areál Ralsko je bývalý rozsáhlý vojenský újezd, jehož pozemky se nacházejí v katastrálních územích Hradčany nad Ploučnicí, Svébořice, Jabloneček, Boreček, Mimoň a Hamr na Jezeře.

Prostor využívala československá armáda a v letech 1968 až 1991 též sovětská vojska.

Stavební dělníci již nyní rozebírají deset objektů, za což kraj zaplatí bezmála devět milionů korun. Do roku 2021 plánuje hejtmanství zlikvidovat dalších 17 budov zhruba za 42 milionů korun. Radní proto nyní zažádali o dotaci ministerstvo pro místní rozvoj.

„Nově je možné získat peníze na demolice objektů v havarijním stavu. Čerpat bychom mohli více než dvaatřicet milionů,“ upřesnila statutární náměstkyně hejtmana Jitka Volfová. Bourat chce kraj budovy v Hradčanech a Svébořicích.

Na místech objektů, které šly k zemi již během letoška, nechal kraj vysázet borovice. Od roku 2011 byly ve vojenském prostoru Ralsko zbourány přes tři desítky objektů. K zemi šel například kulturní dům, letní kino, protichemický sklad, generální štáb nebo dvě kotelny a tři komíny bývalé kotelny.

Nenávist vystřídal nelegální byznys

Vojenský prostor Ralsko s hradčanským letištěm byl pro sovětská vojska důležitým strategickým bodem, proto ho začala obsazovat hned v ranních hodinách 21. srpna 1968. Okupace vyvolala vlnu nenávisti, strhávaly se rudé hvězdy z místních národních výborů, lidé skládali partajní legitimace, ve městech zakládali protiokupační petice. Po počátečním odporu však došlo k uklidnění politické situace. Čeští obyvatelé, už tak zvyklí na cvičení vojáků, se s pobytem sovětských jednotek začali smiřovat.

Foto: wikimedia

Svoje budovy měla sovětská armáda také ve Svébořicích.

Příležitostí, kdy se obyvatelstvo mohlo potkat se sovětskými vojáky, bylo několik. Prostor nebyl plně uzavřen, pracovali v něm čeští lesníci, hasiči, zemědělci nebo elektrikáři. Do prostoru se mohli dostat i lidé bez povolení, například když chodili na houby nebo borůvky.

Mimo prostor se lidé se sovětskými důstojníky nejčastěji potkávali při oficiálních akcích, jako byly například družby, oslavy výročí a manifestační průvody městy Mimoň, Mladá Boleslav nebo Mnichovo Hradiště. O rozvíjení oficiálních vztahů a vytváření pozitivního mediálního obrazu sovětské armády usilovala druhá nejmasovější organizace v tehdejším Československu: Svaz československo-sovětského přátelství.

Foto: wikimedia

Vojenské hangáry v Hradčanech.

Navzdory této oficiální rovině byl nejčastějším neoficiálním druhem kontaktu vojáků s místními obyvateli černý obchod s vojenským vybavením a naftou.

Po sametové revoluci byl vyjednán odsun sovětských vojsk a 30. května 1991 odjel z Mimoně poslední sovětský transport. Vláda ČSFR poté rozhodla o zrušení vojenského újezdu Ralsko ke konci roku 1991. Prostor se pak postupně otevřel turistům, čelil a čelí však také nájezdům vandalů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované