Hlavní obsah

Praha poslala Zdeně Mašínové dopis kvůli exhumaci její matky, pozvání přijala

28. 2. 2019

Praha poslala Zdeně Mašínové dopis kvůli exhumaci její matky, pozvání přijala. (Video: Jaroslav Gavenda, Seznam.cz)

Po prvním zamítnutí exhumace Zdeny Mašínové starší se nyní pražský magistrát snaží zahájit jednání přímo se Zdenou Mašínovou. Tento týden jí poslal oficiální dopis s pozváním do hlavního města.

Článek

Praha je ochotná dále jednat o vyzvednutí ostatků Zdeny Mašínové starší z hromadného hrobu. Sama o to zažádala už loni její dcera Zdena Mašínová. Ta dostane oficiální pozvání na jednání do hlavního města.

,,Budu velmi ráda, pokud se s paní Mašínovou budu moci osobně setkat. Společně pak projednáme možnosti exhumace ostatků její maminky, stejně jako zajištění pietního místa i pro další zemřelé v masových hrobech, s nimiž tak nedůstojně nakládaly totalitní režimy. Nabídla jsem paní Mašínové setkání v dopise toto pondělí, termín budeme hledat společně a já paní Mašínové ráda vyjdu vstříc,“ napsala Seznamu radní pro oblast sociální politiky Milena Johnová.

Zdena Mašínová dopis ještě osobně nepřevzala, do Prahy ale na jednání přijede.

,,Jistě, velice ráda s ní o tom budu mluvit a objasním jí situaci, o které vím mnoho podrobností,“ řekla Seznamu své stanovisko k pozvání Zdena Mašínová.

Prosincové rozhodnutí magistrátu kritizoval i Josef Mašín – bratr Zdeny Mašínové. „Česká republika a její dnešní administrativní složky zůstávají, přejmutím kontinuity zákonů z období komunismu, morálními a legálními dědici zločinů spáchaných komunisty. Nesou zodpovědnost za jejich nápravu. Toto rozhodnutí je pouze dalším důkazem morálního rozpadu české společnosti,“ napsal Seznamu ze Spojených států amerických Josef Mašín.

Ministerstvo obrany udělilo Zdeně Mašínové starší in memoriam osvědčení o účasti na protikomunistickém odboji. Matka bratří Mašínů a manželka hrdiny prvního a druhého odboje Josefa Mašína, kterého popravili nacisté, v roce 1998 obdržela posmrtně Řád TGM.

Zdena Mašínová starší v době soudního procesu s Miladou Horákovou organizovala podpisovou petici za její omilostnění. V listopadu 1953 byla zatčena za odbojovou činnost svých synů. Ve vykonstruovaném procesu byla odsouzena na 25 let žaláře za údajnou velezradu a špionáž. Byla umístěna do tábora nucených prací v Pardubicích, kde v roce 1956 zemřela. Pohřbena byla do hromadného hrobu v Praze-Ďáblicích.

Doporučujeme

Další zprávy