Hlavní obsah

Praha volby nerozhodla. Proti Babišovi šly noclehárny krajských měst

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Andrej Babiš při prvním vystoupení po volbách.

Reklama

18. 10. 10:10

Za jeden z důvodů porážky označil v prvním projevu po volbách Andrej Babiš to, že ho „Praha nenávidí“. Analýza výsledků však říká něco jiného.

Článek

Nebýt hlavního města, hnutí ANO by volby vyhrálo. Přinejmenším to tvrdí Andrej Babiš.

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Prohráli jsme kvůli Praze, Praha nás porazila jako vždycky, Praha samozřejmě Babiše nesnáší,“ uvedl v prvním vystoupení po volbách ve štábu svého hnutí.

Výsledky však říkají něco jiného. Lídr koalice Spolu Petr Fiala označil za strůjce svého vítězství malá města a podrobná analýza Seznam Zpráv ukazuje, o jaká města vlastně šlo.

V Praze si koalice Spolu a Pirátů a Starostů proti minulým volbám polepšily téměř o 50 tisíc hlasů, ANO získalo v hlavním městě o 15 tisíc hlasů méně. Pražské výsledky jsou však jen zlomkem bilance celé republiky. Strany zmíněných středopravých koalic volilo proti roku 2017 o 400 tisíc voličů víc, ANO letos zůstalo víceméně na svém (ztratilo zhruba 42 tisíc hlasů).

Důležitou roli sehrály metropole. Vedle Prahy táhla bilanci obou pravostředových koalic všechna krajská města, rozdílové hlasy přitom dodala jejich více či méně vzdálená předměstí.

Konkrétně v okresech Praha-východ a Praha-západ si koalice dohromady polepšily o 20 tisíc hlasů. Zhruba stejnou zásluhu na výsledku mají i vzdálenější pražské satelity z jiných okresů. Podíl hlasů koalic v nich rostl ještě rychleji než v těsné blízkosti Prahy.

Svědčí o tom fakt, že navýšení pro pravostředové koalice o víc než osm procent hlásí v pražském okolí jen správní okrsky měst Unhošť (okres Kladno), Neratovice (okres Mělník), Lysá nad Labem (okres Nymburk), Český Brod (okres Kolín) a Beroun. Praha přidala koalicím pouze něco přes šest procent.

Srovnatelnou roli jako hlavní město sehrála moravská metropole, která i díky brněnskému původu Petra Fialy přidala koalicím 15 tisíc hlasů, a jenom nejbližší satelity v okolí Kuřimi, Šlapanic a Slavkova zajistily dalších osm tisíc nových hlasů.

Nezaostala ani další velká města. V Plzni a jejím blízkém okolí získaly koalice navíc osm tisíc hlasů, stejnou bilanci hlásí České Budějovice, pět tisíc nových hlasů přišlo z Hradce Králové.

Obdobnou funkci sehrála centra bývalých okresů především ve středních Čechách. V Kolíně zařídil bývalý starosta a dnes lídr STAN Vít Rakušan skoro dva tisíce hlasů navíc, v Mladé Boleslavi to šlo i bez něj.

Volby potvrzují, že Česko stojí na začátku společenské změny, která zemi přiblíží západoevropským normám. Rakouský sociolog Gernot Wagner nedávno upozornil, že se typ osídlení už dávno nerozděluje na město a venkov.

„Ve skutečnosti už na venkově nežije nikdo. Mimo města žije většina lidí v meziprostoru, na předměstí, v noclehárnách, v satelitech,“ uvedl pro deník Die Presse. Právě stavba cenově dostupných rodinných domů za městem umožňuje spojit dobře placenou práci v metropoli a klidný život v přírodě.

Jak se nový styl bydlení podepsal na volbách, ukazuje příklad českobudějovického okresu.

V samotných Českých Budějovicích se podíl koalic na hlasech voličů vylepšil za čtyři roky o sedm procent, ve srovnání s republikovým průměrem tedy o dvě procenta navíc. V bezprostředním okolí za městskými hranicemi, tedy v satelitech, jako jsou Litvínovice nebo Srubec, byl rozdíl dokonce deset procent.

Městečko Lišov už leží za kopcem a nové zisky koalic se omezily na necelá čtyři procenta. Za dalšími horami a lesy, v regionu Trhových Svinů, změna nedosáhla ani tří procent. Ještě dále na jih, v romantické krajině u hranic, leží Nové Hrady, kde si na rozdíl od zbytku okresu polepšilo ANO, dokonce o tři procenta. Koalice tu získala sice pět procent navíc proti minulým volbám, část z toho však nepochybně zajistily hlasy chalupářů.

Obdobné výsledky nabízí přehled kdekoli v republice. Ani v tradičně pravicových východočeských městech jako Litomyšl nebo Letohrad si středopravé koalice nepolepšily víc než v jejich okolí, a zůstaly tedy za bilancí bezprostředních satelitů krajských měst.

Obecně také platí, že se ANO nejvíc zlepšilo v místech, kam je z krajského města nejdál. Například v Jihomoravském kraji to bylo ve Vranově nad Dyjí a Velké nad Veličkou, pevnostmi Andreje Babiše se stávají i Zlaté Hory (Olomoucko), Osoblaha (Moravskoslezský kraj), Žlutice (Karlovarsko).

Tím se potvrzuje výhrada tuzemského sociologa Jana Herzmanna, podle kterého není možné zdejší poměry beze všeho srovnávat s rakouskými. „U nás jsou celé regiony, kde se ještě žije venkovským životem,“ uvedl.

Volby nutně nesvědčí o tom, že Babišova politika oslovila venkov. Lidé z odlehlých regionů před čtyřmi lety nadprůměrně volili KSČM a ČSSD. Právě v nich tedy byli k dispozici voliči, které mohlo ANO v rámci luxování levicových stran ještě přetáhnout.

Jako otevírání nůžek mezi centrem a periferií republiky lze interpretovat dobré výsledky ANO v některých větších městech. Zpravidla však jde o střediska venkovských regionů, jako jsou Louny nebo Uherský Brod, případně o Karvinou a Bílinu, kde jsou největší potíže s transformací těžkého průmyslu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované