Hlavní obsah

Pravé hřiby v suchu nerostou. Ale můžeme si zvykat na nové

Přetrvávající sucho v Česku hatí i letní houbařskou sezonu. Mykologové vyčkávají, jak se vyvine počasí v druhé polovině léta. Klimatická změna by podle nich do Čech mohla přinést nové druhy hub. (Video: Seznam.cz)

1. 8. 6:00

Houbaři se v tuto dobu z většiny lesů vracejí s prázdnými košíky. Mykologové stále čekají na zářijové deště. Lesníci naopak upozorňují, že se jim v lesích začínají šířit dřevokazné houby.

Článek

Přetrvávající sucho, které podle portálu Intersucho panuje na 98 procentech území České republiky, výrazně ovlivňuje také houbařskou sezonu. Prázdniny přitom vždy bývaly ideálním obdobím na sběr takzvaných letních hub, mezi něž patří i oblíbené hřiby „praváky“. Letos však zatím mají houbaři až na výjimky smůlu. Daří se jen dřevokazným houbám.

Pokud však bude klimatická změna pokračovat a průměrná teplota v Česku poroste, mohli by se houbaři do budoucna dočkat i nových, exotičtějších druhů hub. Stejně jako například hmyz, i podhoubí podle mykoložky Terezy Tejklové z hradeckého Muzea východních Čech migruje.

„Trvá to zatím velmi krátce, takže můžeme jen spekulovat, ale už se u nás objevily druhy, které se tu dosud nenašly, ať je to mřížovka červená nebo hřib Dupainův, jihoevropské druhy, takže klidně se může stát, že s narůstající průměrnou teplotou se u nás začnou objevovat druhy rostoucí ze Středomoří,“ říká znalkyně hub.

Sucho podhoubí oslabuje, proto neplodí. Že by ho ale úplně likvidovalo, si mykologové nemyslí.

„Neexistuje žádný fundovaný výzkum, který by potvrzoval domněnku, že sucho to podhoubí zabíjí. Takže budeme optimisty a budeme věřit, že podhoubí má dobrou regenerační schopnost, a až přijdou zase srážky, tak podhoubí ožije a vyplodí,“ říká Tejklová, podle níž se v historii roky s minimem hub objevovaly. Česká mykologická společnost za skoro 100 let své existence takové výkyvy zaznamenala.

Houbařskou sezonu v Česku ovlivňuje také postupující kůrovcová kalamita a zejména těžba s ní spojená. Hrozba, že se smrky zmizí i oblíbený hřib smrkový, je však podle Terezy Tejklové nesmysl. To, že má hřib v názvu smrkový, ještě neznamená, že je jeho podhoubí vázané jen na kořeny smrku.

„Hřib smrkový se původně jmenoval hřib obecný, což byl rozhodně příhodnější název, dokáže vyrůst pod různými druhy dřevin. Mohli bychom ho najít klidně i pod lípou, ale i pod břízou nebo třeba pod dubem, takže o hřib smrkový bych se nebála. Navíc takzvaný pravák u nás zahrnuje čtyři druhy, přičemž jeden z nich je hřib bronzový, což je druh hojně rostoucí v Itálii, takže je možné, že ten se tady objeví v hojnějším množství,“ vysvětluje mykoložka.

Zatímco hřibovitým houbám se nedaří, současné počasí a s ním související problémy v lesích svědčí naopak houbám dřevokazným. Lesníci loni evidovali na 171 tisíc metrů krychlových takzvaného václavkového dříví, tedy dřeva napadeného václavkou smrkovou.

„Václavka se významně podílí na chřadnutí až odumírání smrkových porostů,“ říká Jan Řezáč z Lesnické informační služby, podle nějž takzvaná václavková kalamita začíná letos nabírat na obrátkách.

„Václavková kalamita, která do velké míry souvisí s dlouhodobým suchem, představuje v lesích Česka i nadále nejvýznamnější fytopatologický problém,“ upozorňuje expert na fytopatologii František Lorenc z Lesní ochranné služby.

Doporučené