Hlavní obsah

Data ukazují, jak se změnil pohyb Čechů během lockdownu

Foto: Jan Kozel

Ilustrační fotografie

Jak zasáhla opatření proti koronaviru do každodenního života Čechů? Data například ukazují, že pohyb lidí v místech volnočasových aktivit se snížil pod polovinu, čím dál víc naopak lidé zůstávají doma.

Článek

Nouzový stav, ve kterém se Česká republika ocitla na začátku října, potrvá minimálně do 20. listopadu. Platí během něj řada protiepidemických opatření, jimiž chce vláda zpomalit šíření viru. Omezení volného pohybu nebo třeba zákaz většiny služeb se odrazily na způsobu, jakým Češi tráví svůj čas. Jak přesně, ukazují data Googlu o pohybu obyvatelstva.

Google Mobility Report

Jde o anonymizovaná data, která ukazují trend pohybu podle historie lokace telefonu u osob, které ji samy povolily. Společnost uvádí, že data neumožňují zjištění totožnosti stejně jako polohu, kontakty nebo pohyb jednotlivce.

Po vyhlášení nouzového stavu se začal postupně snižovat pohyb osob v místech volnočasových aktivit, jako jsou restaurace, kavárny, nákupní centra, zábavní parky, muzea, knihovny nebo kina. Koncem října se zde oproti normálu pohybovalo o 57 % osob méně. Poslední dostupná data, jež mapují situaci ke 3. listopadu, pak v těchto místech ukazují okolo minus 51 procent návštěvníků. Údaje se srovnávají s prvními dvěma měsíci roku 2020.

Z jednotlivých krajů zaznamenala nejvýraznější pokles Praha, kde dosahuje až minus 61 procent.

Z výše zmíněných volnočasových provozoven ale momentálně zůstávají přístupná v podstatě jen nákupní centra. Výjimku v této kategorii mají například trhy a stánky s vybranými výrobky. Dodatečný vliv na mobilitu může mít i nařízení, podle kterého mohou obchody společně navštěvovat maximálně dva lidé.

Naopak mírný nárůst je patrný u prodejen potravin, léků a drogerie, kde se pohybovalo o procento více návštěvníků.

Výrazný pokles až -80 % pak ukazují data během posledních nedělí, kdy začal platit zákaz prodeje.

Kromě usnesení o přijetí krizového opatření, které omezilo volný pohyb osob, vláda v říjnu také doporučila využívat práci z domu neboli takzvaný home office. Tento apel vyslyšeli lidé a firmy nejvíc v hlavním městě, kde se pohyb osob v místě pracoviště snížil téměř o polovinu a zároveň se zvýšil o 20 procent pohyb v místě bydliště.

Vyšší čísla jsou ale vidět ve všech krajích. Celorepublikově lidé tráví doma o 15 % víc a naopak o 34 % méně času na pracovišti.

Druhá statistika, která zaznamenala nárůst, se vztahuje k pobytu v parcích, i když to neplatí pro všechny kraje. Například lidé ve Zlíně využívají parky o 44 procent více, naopak Pražené se v městských sadech a parcích pohybují o 30 procent méně, než je zde obvyklé. Celkově se podle posledních dat lidé v městské zeleni pohybují čtyři procenta pod normálem, za poslední týdny se ale tento trend i přes sychravé podzimní počasí zvýšil nad průměr.

Výrazným ukazatelem, který je možné vidět na poslední sadě map výš, je trend využívání městské hromadné dopravy. Konkrétně se jedná o pohyb osob v místech, jako jsou uzly veřejné dopravy – například stanice metra, autobusové zastávky či vlaková nádraží. Tady se celorepublikově pohybuje o 38 procent lidí méně než obvykle. Momentálně hromadnou dopravu nejméně využívají opět lidé v Praze.

Doporučované