Hlavní obsah

Pražským podnikům spadne obrat o stovky miliard, Index prosperity roste

Foto: Janek Rubeš, Seznam Zprávy

Ekonomika hlavního města je závislá na turistech. Ilustrační foto.

Reklama

21. 5. 2020 7:30

Nový Index prosperity Seznam Zpráv prostřednictvím nákupního apetitu Čechů ukazuje, v jaké fázi návratu k prosperitě jsme. Pokud nebudou lidé utrácet, firmy se jen tak nevzpamatují. Zvlášť ty v Praze, kde hrají prim služby.

Článek

Minus 350 až 580 miliard korun. Takový propad obratu v období od letošního února do března příštího roku můžou čekat malí a střední podnikatelé v Praze. Vyplývá to z analýzy, kterou si hlavní město objednalo u poradenské společnosti PwC a kterou mají Seznam Zprávy k dispozici.

Firma dostala za úkol posoudit vliv ekonomické krize na jednu z nejvíce zranitelných skupin podnikatelů, a to malé a střední podniky (MSP). Tedy fyzické a právnické osoby do 250 zaměstnanců. Na rozdíl od velkých korporací mají menší rezervy a složitější možnosti financování. Proto jsou ohroženější a odkázané na veřejnou pomoc.

„Ekonomické dopady současné situace jsou vážné a vzhledem ke složité predikovatelnosti dalšího vývoje kolem nemoci covid-19 není možné označit současná opatření za zcela dostatečná. Zejména ekonomické sektory navázané na zahraniční turismus čelí zásadním problémům,“ uvedl Jan Brázda, partner PwC a hlavní autor studie.

„Zároveň by jakákoliv pomoc podnikům měla být rychlá, přiměřená a jednoduše administrovatelná. Což zejména programy přes ČMRZB zcela jistě nejsou – minimálně ve srovnání s podobnou podporou v zahraničí. V tomto ohledu lze spíše doporučit např. plošné odklady či snížení nebo odpuštění odvodů a daní, které mají dopad ihned,“ doplnil.

Pražský dopad na regiony

Pražská ekonomika je pro české hospodářství velmi důležitá. Ačkoli tu žije 12 procent obyvatel Česka, místní podnikatelé se na tvorbě celkového HDP podílejí z více než jedné čtvrtiny. Je tu téměř milion pracovních míst, mnoho pozic je obsazeno lidmi, kteří do Prahy dojíždějí. To, jestli bude hlavní město ekonomicky „šlapat“, má tedy dopad i na statisíce obyvatel jiných regionů. Zdejší malí a střední podnikatelé se svým obratem na celkovém obratu Česka podílejí 21 procenty, spočítala PwC.

Největší zásluhu na výkonu pražské ekonomiky mají služby: 84 procent. A právě služby jsou odvětvím hospodářství, na kterém se mimořádná koronavirová opatření podepisují nejvíc. I po uvolnění opatření budou obchod, pohostinství a cestovní ruch pociťovat ekonomickou nejistotu potenciálních zákazníků. Nemluvě o závislosti na cizincích, kteří sem nemůžou přicestovat a zatím není jasné, kdy k tomu dojde. Nejvíce zasažená odvětví mají zároveň v porovnání s jinými segmenty zpravidla nízké obchodní marže.

„Očekáváme padesátiprocentní propad v cestovním ruchu a náběh bude pomalý i v příštím roce. Více zasažena budou velká města, hlavně Praha, pro něž jsou klíčoví zahraniční turisté. Restaurace mají větší šanci na rekonvalescenci než ubytovací zařízení a lidé budou méně ochotni cestovat a utrácet,“ míní Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR.

Na některá vládní opatření MSP dosáhnou, například kurzarbeit. Autoři analýzy však zdůrazňují, že státní pomoc nestačí. Je třeba, aby podnikatelům pomohla zvednout se aspoň na kolena samotná Praha.

„Cílem záchranných programů, ať již vlády ČR nebo hlavního města Prahy, by nemělo být zachování stejných objemů zisku MSP jako v případě před krizí, ale to, aby MSP přežily, byly schopné pokračovat ve své činnosti i po krizi a do co největší míry zachovaly zaměstnanost,“ píše se v dokumentu.

COVID Praha

Podle mluvčího pražského magistrátu Víta Hofmana Praha k prvnímu květnovému týdnu vyčlenila ze svého rozpočtu v souvislosti s covid-19 celkem 983 milionů korun. Čerpání ke stejnému dni z této částky překročilo 721 milionů korun. „Podle našich dosavadních poznatků lze hovořit o meziročním dopadu do hospodaření vlastního hl. m. Prahy v řádu 12 miliard korun, což představuje zhruba 15 procent objemu schváleného rozpočtu výdajů,“ doplnil mluvčí.

„I přes velký finanční propad v rozpočtu se podpoře podnikatelů, turismu a dalším v hlavním městě věnujeme velkou měrou. Samozřejmě ale nemůžeme zastupovat stát, byť jsme k tomu v mnoha případech nuceni. Například jsme museli spustit vlastní program COVID Praha, protože vláda pražské podnikatele v programu COVID vynechala,“ uvedl Hofman.

Peněz je ale zatím zoufale málo. Během devíti minut, po které byl program pro pražské podnikatele otevřen, zvládlo z nejhůře zasaženého cestovního ruchu, restaurací a hotelů žádost odeslat jen 70 podnikatelů.

Restauratérům Praha umožnila zrychlené zřízení předzahrádky, za které odpustila poplatky. Připravila také benefitní program pro tuzemské turisty, přes který do kultury a cestovního ruchu posílá další čtvrt miliardu korun. Podnikatelé v Praze si mohou od 21. dubna zdarma zřídit uliční prodej před provozovnou. Stánek nebo stolek mohou mít obchodníci na chodníku zdarma až do konce roku. Uliční prodej stačí oznámit jednoduše e-mailem a není ani nutné čekat na vyřízení žádosti úřady.

Podnikatelé se v hlavním městě vyhnuli také valorizaci nájmů v objektech Prahy. Dále hlavní město nebude nájemcům účtovat úroky z prodlení za případné opožděné finanční plnění plateb nájemného ani nebude z tohoto důvodu přistupovat k výpovědím příslušných smluv.

PwC zdůrazňuje, že pomoc státu i hlavního města je potřeba důkladně cílit a vyvážit tak, aby se vzájemně nedublovala.

Index prosperity Seznam Zpráv

O tom, jak rychle se nejen pražští podnikatele odrazí ode dna, rozhodují i jejich zákazníci. Index prosperity, který Seznam Zprávy odstartovaly minulý týden, zobrazuje chuť tuzemských domácností utrácet. Zprostředkovaně tak ukazuje, jak na tom české hospodářství je. Když lidé nemají práci nebo se o ni bojí, jsou v utrácení zdrženlivější a platí jen za nutné položky. Naopak v době hojnosti utrácejí i za zbytné věci a dopřávají si placené zážitky různého druhu.

Index ukazuje, že pomyslné dno při pádu z prosperity nastalo 29. března.

Data poskytuje Česká spořitelna, jednička na trhu v počtu klientů. Jde o meziroční změnu v objemu karetních transakcí, kdy se porovnává daný týden letošního roku se stejným týdnem loňského roku. Čísla zahrnují platby kartou v obchodech, na internetu i výběry z bankomatů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované