Hlavní obsah

Přebarvené stíhačky pilotované žoldáky. Rusko chce odvrátit prohru v Libyi

Foto: Profimedia.cz

Vojáci bojující na straně mezinárodně uznávané vlády Fáize Sarrádže.

Reklama

27. 5. 2020 13:52

Rusko dlouho předstíralo, že v severoafrické Libyi bojují jen žoldnéři z Wagnerovy skupiny, s nimiž nemá nic společného. Po posledních vojenských ztrátách svých spojenců jim ale vyslalo na pomoc bojové letouny.

Článek

Libyjské pouštní bojiště nabízí překvapivé zvraty. Zatímco celý uplynulý rok se zdálo, že síly maršála Chalífy Haftara míří k dobytí Tripolisu a konečnému vítězství, poslední týdny obraz války zcela změnily.

Turecké drony ničí ruské systémy

Haftar, kterého podporují kromě Ruska i Egypt a Spojené arabské emiráty, utrpěl řadu porážek a po protiofenzivě tripoliské vlády Fáize Sarrádže zavelel k „taktickému ústupu“.

Turecké drony Bayraktar TB2 dokázaly zničit hned několik ruských protiletadlových systémů typu Pancíř a útočit na Haftarovy jednotky i na hodně vzdálených místech od Tripolisu, jako je základna Džufra ve střední Libyi.

Právě tam se údajně stáhlo asi 1 500 až 1 600 ruských žoldnéřů z takzvané Wagnerovy skupiny, od nichž se Kreml oficiálně distancuje, jinak je ale v proxy válkách v řadě zemí světa rád využívá.

„Haftar neuspěl ve své misi ovládnout východní kmeny a zajistit jim příjem a výhodné postavení ve svém diktátorském režimu,“ citovala televize Al-Džazíra Issu Tuwegiara, bývalého libyjského ministra pro plánování.

Rusko tak bylo nuceno přímo zasáhnout, aby svého spojence zachránilo. A utajit se mu to nepodařilo. V úterý totiž velitelství amerických sil v Africe (AFRICOM) oznámilo, že Moskva vyslala na pomoc Haftarovi stíhačky.

Američané dokonce i přesně vyčíslili, kolik a které stroje do Libye přiletěly – konkrétně šlo o šest stíhaček typu MiG-29, dva bombardéry Su-24 a dvě víceúčelové stíhačky Su-35. Letouny přiletěly z jedné syrské základny, kde je nejdříve armáda přebarvila, aby nebylo na první pohled patrné, odkud pocházejí.

„Rusko se očividně snaží změnit poměr sil v Libyi ve svůj prospěch. Podobně se snaží, jako jsem toho byl svědkem v Sýrii, rozšířit svůj vojenský vliv v Africe využitím vládou podporovaných žoldnéřských skupin, jako je Wagner,“ citovala agentura AP velitele AFRICOM, generála Stephena Townsenda.

V nepřehledném libyjském konfliktu se tak stále více kříží zájmy dvou mocností bojujících na opačných stranách – Ruska a Turecka. K rozsáhlému porušování lidských práv dochází podle lidskoprávních organizací denně a dopouštějí se ho obě strany.

Haftar najal i Brity a Američany

Paradoxem je, že ve válce proti sobě mnohdy bojují i obyvatelé téhož státu – některé žoldnéřské skupiny ze Súdánu a Čadu například bojují na Haftarově straně, další zase pro mezinárodně uznávanou vládu Fáize Sarrádže. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pak do Libye vyslal nejen turecké vojáky, ale i několik tisíc Syřanů, kteří ještě nedávno bojovali pod vlajkami různých islamistických skupin proti diktatuře Bašára Asada.

Jak upozornil v minulých dnech deník The New York Times, měli na Haftarově straně bojovat i britští, američtí, australští a jihoafričtí žoldnéři. Dva bývalí vojáci britského námořnictva přijeli lodí loni v létě ze středomořské Malty, šest vrtulníků přiletělo pod falešnými doklady z Botswany a zbytek 20členné skupiny dorazil z Jordánska.

Tvrdili sice, že do země přijeli chránit libyjská ropná zařízení, pozdější vyšetřování OSN ale ukázalo, že skutečným cílem bylo pomoci Haftarovi dobýt libyjskou metropoli Tripolis. Za své služby měla skupina žoldnéřů inkasovat 80 milionů dolarů.

Poté, co ale žoldnéři vedení bývalým britským vojákem Stevem Lodgem přistáli v přístavu Benghází, se nepohodli se svým zaměstnavatelem. Maršál Haftar nebyl spokojený s letadly a vrtulníky, které nakoupili. Nespokojení žoldnéři se tak po pouhých dnech sbalili a lodí se vrátili zpět na Maltu.

„Je to volný ring pro všechny,“ soudí o Libyi německý expert na tuto zemi Wolfram Lacher. „Všichni přivážejí do Libye ještě absurdnější typy zbraní a ještě více bojovníků, aniž by je někdo zastavil. Syřané bojují na obou stranách,“ soudí analytik z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované