Hlavní obsah

Před soudem je úředník kvůli úplatku 10 milionů. Plácl jsem nesmysl, tvrdí

Foto: Seznam Zprávy

Jiří Jung, mimochodem bývalý policista, může dostat u soudu za korupci až deset let.

Reklama

13. 1. 13:00

Jiří Jung měl na starosti odhalování daňových podvodů na finančním ředitelství. Podle obžaloby vynesl tajné informace o jedné z kauz - a chtěl za to peníze.

Článek

Loni v lednu zatkla Jiřího Junga policie. V ruce právě držel igelitovou tašku s pěti miliony. Následovalo obvinění z korupce a sedmnáctihodinová domovní prohlídka.

Jiří Jung, tehdy vysoce postavený úředník Generálního finančního ředitelství, teď stojí před soudem.

Podle obžaloby se snažil zobchodovat informace, které získal v práci: za 10 milionů slíbil dodat neveřejné dokumenty a trestní oznámení k případu firmy podezřelé z daňových machinací.

Jednapadesátiletý Jung ve středu u soudu popřel, že chtěl úplatek. Naopak se prý snažil na vlastní pěst dokázat, že z finančního ředitelství utíkají informace. „Nejvíc jsem uškodil své rodině,“ prohlásil Jung, který může dostat až dvanáct let vězení.

Seznam Zprávy už před Vánocemi popsaly dosud neznámé detaily této kauzy.

Úředník Jung loni oslovil svého někdejšího kolegu, bývalého ředitele daňové správy Jiřího Žežulku, který po odchodu ze státních služeb zakotvil v poradenské společnosti. Jedním z Žežulkových klientů byla přepravní firma s čínskými majiteli, po níž šlo finanční ředitelství kvůli obřím daňovým podvodům.

Podle obžaloby Jung nabídl Žežulkovi obchod: dokáže za 10 milionů vytáhnout z Generálního finančního ředitelství tajné dokumenty, které by mohly firmě ve sporu se státem pomoci.

Tahle nabídka padla v sedm ráno u kávy v McDonaldu na pražské Florenci.

Žežulka neváhal a okamžitě vše oznámil na policii. Další schůzky se už pak uskutečnily pod dohledem detektivů a za skrytého nahrávání.

Taška předaná v autě

Ke druhému setkání došlo koncem ledna ve smíchovské restauraci Kobe v sedm večer. Úředník Jung tam svému někdejšímu šéfovi Žežulkovi řekl, že jeho klienta odposlouchává policie. A dodal, že by k tomuto vyšetřování dokázal sehnat audiozáznam z jednání finančních úředníků se zástupci Evropského úřadu pro boj proti podvodům, takzvaného OLAFu.

Opět by tak podezíraná firma mohla získat cenné informace, které by jí umožnily se účinněji bránit. Jung je mohl snadno získat: pracoval v takzvané sekci řízení rizik, která má přímo na starosti vyhledávat daňové úniky a pátrat po podezřelých daňových kauzách.

Na třetí schůzce ještě Jung stačil předat v autě Žežulkovi neveřejné trestní oznámení, které Jung za finanční ředitelství na firmu sepsal. A také převzal první splátku – pět milionů, což ovšem byly ve skutečnosti peníze, jimiž Žežulku vybavila policie.

Hned nato detektivové Junga zatkli a začali stíhat.

Jung ve středu u soudu celý příběh otočil. Při výslechu řekl, že to byl jeho někdejší šéf Žežulka, kdo chtěl tajné informace, což prý Junga na první schůzce u kávy překvapilo. Pojal tedy plán, že pomůže Žežulku odhalit jako toho, kdo usiluje o tajné dokumenty z daňových kauz.

Jiří Žežulka, bývalý šéf Generálního finančního ředitelství, oznámil korupci a je hlavním svědkem celé kauzy.

„Plácl jsem úplně astronomickou částku,“ řekl Jung o žádosti o 10 milionů, jež na schůzce zazněla – konkrétně si řekl o peníze, které použije na koupi dvou bytů.

Jung zároveň přiznal, že trestní oznámení Žežulkovi skutečně předal. A že i vyinkasoval prvních pět milionů – ovšem tvrdil, že jen proto, aby pak měl v ruce proti Žežulkovi tvrdé důkazy.

„Asi jsme každý chtěli odhalit toho druhého. A on byl šikovnější,“ uvedl Jung při výslechu před soudem.

Proč nešel na policii?

Jung podrobně nevysvětlil, proč se tedy s údajnou korupční nabídkou neobrátil na policii. Nebo na nadřízené v práci. Navíc když vystudoval policejní akademii a deset let strávil v policejní službě, například jako dispečer linky 158 nebo jako kriminalista vyšetřující trestné činy policistů.

Řekl pouze, že se bál, že by celé oznámení skončilo jen v rovině tvrzení proti tvrzení.

S daňovým poradcem Žežulkou komunikoval Jung přes mobilní aplikaci, kde měl nastavené automatické mazání odeslaných zpráv.

U soudu ve středu zazněla nahrávka z předání peněz. Jung poté, co dostal igelitku, na ní vypráví Žežulkovi, jak znechuceně odešel od policie. V té chvíli má u sebe tašku s pěti miliony a stěžuje si, že u policie pracují gangy ve službách zločinu.

Žežulka, pod svědeckou přísahou, potvrdil při výslechu verzi obžaloby: tedy že si mu Jung otevřeně řekl o 10 milionů, což Žežulka obratem oznámil Národní centrále proti organizovanému zločinu.

„Pan magistr Jung mi řekl, že je použije na koupi bytů,“ řekl Žežulka s tím, že Jung mu nabízel i neupřesněné dokumenty od tajné služby. Žežulka také popřel, že by od odchodu z Finanční správy usiloval u bývalých kolegů o nějaké neveřejné informace k daňovým případům.

Jedná se přitom o dost výjimečnou kauzu. Jednak výší úplatku: soudy v minulosti řešily i větší případy korupce.

Například David Rath sice podle obžaloby vyinkasoval (nebo si aspoň nechal slíbit) v součtu desítky milionů, ale operoval ve skupině dalších lidí a jednorázově bral za zmanipulované zakázky spíš jen jednotky milionů.

Jung byl solitér, zato si řekl o nebývale vysokou částku. V dřívějších kauzách státních úředníků, kteří požadovali jednorázový úplatek za nějakou službu, se objevují spíš statisícové částky, výjimečně miliony.

Junga překonal až koncem loňského roku případ soudce vrchního soudu Zdeňka Sováka, jehož začala policie stíhat za to, že údajně chtěl 50 milionů po společnosti Metrostav – výměnou za to, že obžalovaná stavební firma dostala mírný trest.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované