Hlavní obsah

Kalkul Jaromíra Soukupa, který nevyšel

Od středy je už jasné, že se Jaromír Soukup po třech letech s Milošem Zemanem rozchází. Žádná další debata s prezidentem na TV Barrandov nebude.

Reklama

16. 1. 6:23

Jeho vztahy se Zemanem a Okamurou, to byl jen čistě ekonomický kalkul, říká o šéfovi TV Barrandov někdejší disident a chartista John Bok, který Jaromíra Soukupa zná ještě jako člena levicové Transnacionální radikální strany.

Článek

I mnohým divákům TV Barrandov se šéf televize Jaromír Soukup teď jeví jako chameleon, který nepochopitelně změnil své politické preference a svými „protizemanovskými“ a „prohavlovskými“ postoji se náhle začal přibližovat té části české populace, kterou mnozí hanlivě nazývají sluníčkáři.

„Vnímám ty z vás, kteří mi tu píšete, že jsem se změnil. Že obracím… Že jsem převlékl kabát. Není to pravda,“ reagoval v úterý na Facebooku sám Soukup, když mimo jiné veřejnost překvapil svými kategoricky odmítavými postoji ke kandidátce na ombudsmanku Heleně Válkové, která za minulého režimu spolupracovala s obávaným komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem.

Kdo ale Soukupa zná dlouho a zblízka, nevidí úplně jiného člověka. Nýbrž stejného nebo podobného, jakým byl nynější mediální magnát na začátku devadesátých let. Proměna v třicetiletém mezičase podle pozorovatelů souvisí hlavně se Soukupovými podnikatelskými aktivitami.

Komentáře, zprávy, vzkazy. Píšete mi tady. I na twitteru. Není v mých silách odpovědět každému. Ale vnímám ty z vás,...

Zveřejnil(a) Jaromír Soukup dne Úterý 14. ledna 2020

Mezi radikálními levičáky

Těsně po roce 1989 byl totiž mladý Soukup – a to se málo ví – členem Transnacionální radikální strany. Jde o liberálně orientovanou organizaci, která vznikla roku 1988 v Itálii. Zasazuje se za lidská práva a svobody, je i proti trestu smrti. K jejím hlavním politickým tématům patří i právo odmítnout vojenskou službu, právo na interrupci, ochrana menšin, homosexuálů a dekriminalizace drog.

A Jaromír Soukup – člověk pocházející ze skromných poměrů, v té době ještě student práv – v tomto typickém levicovém spolku spolupracoval mimo jiné s někdejším disidentem, chartistou a blízkým spolupracovníkem Václava Havla Johnem Bokem. Spolu s dalšími lidskoprávními aktivisty, mezi nimiž byl i Ivan Martin Jirous zvaný Magor, v porevolučním Československu též bojovali hlavně za rychlé zrušení trestu smrti.

V té době se Soukup podle Boka jevil jako člověk svěží mysli, angažovaný a voluntaristický. Zastával podle jeho vzpomínek názor, že trest smrti je revanš, kdy se „stát dostává na úroveň zločince a také páchá odporný čin vraždy“.

Když má John Bok dnes posuzovat Soukupa v roli majitele TV Barrandov s tím, kterého znal z porevolučního kvasu, jeví se mu jako autentičtější ten mladší. Ne ten, který poslední tři roky nadbíhal prezidentu Miloši Zemanovi a lídrovi krajně pravicového hnutí SPD Tomio Okamurovi.

„Jeho vztahy se Zemanem a Okamurou, to byl podle mě jen čistě ekonomický kalkul. Míra si to prostě vyhodnotil tak, že když se mu podaří oslovit tu část společnosti, kterou Zeman reprezentuje, může mu to přinést větší sledovanost televize a více peněz z reklamy,“ vyjadřuje svůj názor John Bok v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Myslí si ale také, že stoupencem Václava Havla Soukup nikdy být nepřestal, jen to v posledních letech nijak veřejně neventiloval.

Zelený politik i podnikatel

Od postojů v zásadě levicových a liberálních se Soukup neodchýlil ani v roce 2006, kdy sám aktivně vstoupil do vrcholné politiky. V té době, kdy už měl i mediální agenturu Médea, se stal za Stranu zelených vysokým státním úředníkem u ministryně školství Dany Kuchtové. Nejdříve byl jejím poradcem, potom i náměstkem. Mezi zelené jej ale přivedl tehdejší předseda Martin Bursík, který se se Soukupem znal z časů Občanského fóra.

Soukup Bursíkově straně pomohl před sněmovními volbami v roce 2006 vyřešit finanční problémy a půjčkou ve výši 9 milionů zafinancoval kampaň. Podílel se i na programu strany. Původně přátelské vztahy s Bursíkem se ale po několika měsících dramaticky zhoršily. To když si podle pamětníků začal Soukup nárokovat zakázku na stranickou kampaň pro komunální volby, které se konaly v říjnu 2006.

Soukup tak sice získal u Kuchtové vysoký post, kdy měl na starosti oblast investic a evropských fondů, brzy se ale společně s ministryní ocitl mezi stranickými rebely. Kuchtová byla v říjnu 2007 donucena k odchodu z vlády Mirka Topolánka. Soukup, který byl v té době považován za klíčového zákulisního hráče, ji následoval.

Někdejší šéf strany Bursík se k Soukupovým tehdejším aktivitám i současným politickým veletočům vyjadřovat nechce. Nicméně nevěří, že by dospělý člověk po padesátce nějak zásadně měnil své preference. „Jedno aktuální vyjádření na sociálních sítích určitě nic neznamená. Jaromíra Soukupa za ta léta přece všichni známe, víme jaké klade politikům otázky, koho si do svých televizních pořadů zve. To je snad o něm dostatečně vypovídající. Autentičnost člověka je dána dlouhodobými postoji,” nevěří Bursík u zralého člověka v náhlé změny.

Klíčový faktor Topolánkova pádu

Ale zůstaňme v éře Topolánkovy vlády. V táboře zelených vzbouřenců si movitý Soukup udržel klíčovou roli, byť už veřejnou funkci neměl a navenek všechny potížisty řídila Kuchtová. Ta byla začátkem března 2009 ze strany vyloučena a společně s ní i poslankyně Věra Jakubková a Olga Zubová.

Klíčový okamžik přišel na konci téhož měsíce, kdy Jakubková se Zubovou společně s rebely z ODS pomohly Topolánkův kabinet sestřelit. A to v citlivé době, kdy země předsedala Evropské unii.

V zákulisí měl opět operovat Soukup. „On byl klíčovým faktorem pádu mé vlády, vodil poslankyni Zubovou a Jakubkovou a obchodoval s jejich hlasy,“ vidí i dnes Soukupa jako chladnokrevného obchodníka Topolánek. Jak také expremiér vyjádřil názor pro Seznam Zprávy, nynější televizní boss prý nikdy nejednal za zelené, vždy jen sám za sebe a za své ekonomické zájmy.

Do politiky Soukup opět promluvil o čtvrt roku později po pádu Topolánka. V červnu 2009, kdy zafinancoval obří billboardovou kampaň nové strany Demokratická strana Zelených při volbách do europarlamentu. Tato partaj sice neuspěla, ale propadla i „konkurenční“ Strana zelených, což pro jejího předsedu a Soukupova rivala Bursíka znamenalo odchod z vysoké politiky.

Jaromír Soukup (50)

Rodák z Mariánských Lázní. V roce 1993 ukončil studium na pražské Právnické fakultě UK. Po VŠ působil jako ekonomický a od roku 1994 coby daňový poradce. Posléze začal podnikat v oboru marketingového poradenství, plánování médií a reklamních služeb. Dnes je majitelem skupiny zastřešené mediální agenturou Médea, rovněž vydavatelského domu Empresa Media, kam patří i TV Barrandov. V mládí se věnoval desetiboji, v tomto sportu i reprezentoval. Dnes ve volném čase boxuje.

S Tvrdíkem i Bártou

Někdejší podporovatel levicové a liberální politiky se v dalším období začal pozvolna přesouvat do úplně jiných politických vod.

Úzce spolupracoval s někdejším volebním manažerem ČSSD Jaroslavem Tvrdíkem, s nímž se později potkal na Barrandově, když Tvrdík jednal z pozice zástupce čínských investorů z firmy CEFC. Už při sněmovních volbách v roce 2010 si ale Soukup poprvé zadal s populisty převlečenými za protikorupční bojovníky. Při těchto volbách podpořil stranu Věci veřejné v pozadí skrytě řízenou pražským podnikatelem Vítem Bártou. Pro „véčkaře“ zařídil výhodné ceny inzerce.

Mezitím dále rozvíjel i celý svůj byznys s reklamou, kdy jeho firma Médea poskytovala služby nejen stovkám privátních subjektů, ale i celé řadě státních i polostátních podniků. Třeba České poště a Lesům ČR.

Na Soukupovu nestandardní roli na pomezí byznysu a politiky v roce 2011 poukázal dlouholetý mediální manažer Michal Klíma. Ten naznačil, že přes státní firmy Soukup pomáhá financovat politické strany. Státní podniky totiž platily za reklamu v médiích více než by musely, kdežto strany dostávaly se Soukupovou podporou výrazné slevy. To vytvořilo prostor pro tajný sponzoring.

„Prostředky ze státem ovládané firmy pomohu politické straně, přitom žádné peníze mezi nimi přímo netečou,“ poukázal tehdy Klíma na možný princip těchto transakcí, z nichž jako středobod vystupoval právě podnikatel Soukup.

Naprosto nestandardní pozici na pomezí byznysu, politiky a světa médií začal Soukup ještě posilovat, když vstoupil do vydavatelského odvětví sám. Nejdříve v roce 2011 přes časopis Týden do tištěných médií a o rok později do TV Barrandov.

Jako přítel pravicových populistů se mediální boss Soukup ale vyprofiloval až před sněmovními volbami v roce 2017. Tehdy byl šéf SPD Tomio Okamura nejčastěji zvaným hostem Soukupovy televize. Žádný jiný z politických lídrů takový prostor k sebeprezentaci v kampani nedostal. A nešlo jen o Okamuru a jeho politiku tvrdě namířenou proti EU a migrantům.

Ten samý rok v březnu se na barrandovské obrazovce začal každý čtvrtek večer vysílat pořad Týden s prezidentem. Soukup tak dal několik měsíců před prezidentskými volbami obrovský prostor jednomu z kandidátů, který v zásadě hájil podobnou politiku jako Okamura.

Byla to politika už na hony vzdálená té, kterou kdysi zastávala „Soukupova“ Transnacionální radikální strana.

Děkuji vám za slova podpory, spoustu komentářů a doplňujících dotazů. Mrzí mě, že po třech letech, kdy jsem dával Miloš...

Zveřejnil(a) Jaromír Soukup dne Středa 15. ledna 2020

Zmatený a naivní

Že to celé myslel vážně, bývalý Soukupův přítel John Bok prý nikdy nevěřil. „Svou roli v tom všem sehrálo zřejmě i to, že Jaromír Soukup je dost politicky naivní a zmatený,” myslí si.

Nevylučuje přitom, že za Soukupovými současnými eskapádami a náhlým návratem k „liberálním kořenům“ je snaha o nové zviditelnění a zvažovaná účast v prezidentských volbách, jak to sám Soukup dříve připustil.

„Lidi se občas zblázní a on má jisté mesianistické záchvaty,“ věří John Bok, že to Soukup s kandidaturou na prezidenta může myslet vážně. Zviditelnit se na konfliktu se Zemanem a případně i s premiérem Babišem vidí Bok jako dobrou výchozí pozici.

Stále je přitom ochoten věřit tomu, že jeho bývalý kolega z porevolučních časů je v jádru slušný člověk, jehož úsilí o nápravu věcí veřejných není úplně falešné. „Však on jakožto náruživý boxer hodně podporuje mladé kluky, aby také boxovali a netoulali se po ulicích,” snaží se Soukupa ukázat i jako nesobeckého altruistu.

To třeba expremiér Mirek Topolánek má na něj názor jiný. „To, že prohlédl a zmoudřel, vylučuji,“ prohlásil. Na ideály u Soukupa nevěří, jen na ekonomické zájmy a touhu po moci.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené