Přestřelka, která eskalovala, říká politoložka o boji Arménů s Ázerbájdžánci

Jak si vysvětlujete poslední vlnu násilí mezi Arménií a Ázerbájdžánem? Proč vypukla zrovna teď?

Střet jak na hranicích mezi Arménií a Ázerbájdžánem, tak na linii kolem neuznaného státu Náhorního Karabachu není vůbec neobvyklý. Ke střetům v těchto oblastech dochází v podstatě každou chvíli, obě země co pár dní hlásí, že došlo ke střelbě a obviňují se vzájemně z provokací. Dělostřelba zasáhla civilní cíle na obou stranách, obě země hlásí oběti mezi vojáky, na ázerbájdžánské straně byl zabit významný generál. Události jsou doprovázeny kybernetickými útoky na stránky veřejných institucí a významných médií. V současnosti v regionu panují zostřené podmínky kvůli boji s pandemií, ve společnosti je cítit napětí a spor mezi oběma zeměmi je dlouhodobou záležitostí. V této situaci sebemenší střet na hranicích má potenciál rychle vygradovat.

Oproti obvyklým střetům v minulých letech se tentokrát zapojily i tanky a dělostřelectvo, mrtvých je už 16. Myslíte, že jde o koordinovanou akci jedné z vlád, nebo spíše lokální přestřelku mezi vojáky, která eskalovala až do současné situace?

Podle všech zatím dostupných dokladů můžeme vyloučit, že by se jednalo o připravovanou akci. Vše nasvědčuje lokální přestřelce, která eskalovala. Společnosti obou států vždy velmi citlivě reagují na propuknutí pohraničního násilí. V reakci na zabití ázerbájdžánského generála Gašimova v Baku lidé okamžitě vyrazili do ulic a požadovali, aby stát vyhlásil mobilizaci a armáda podnikla invazi na sporné území Náhorního Karabachu v současnosti ovládané etnickými Armény. Nálady mezi občany samozřejmě mají vliv na vládu, od které se očekává tvrdý nacionální postoj. Nabídka k zasednutí k vyjednávacímu stolu s druhou stranou by byla společností vnímána jako slabost a zrada.

Může mít na arménsko-ázerbájdžánský konflikt vliv současné geopolitické dění? Napadá mě souvislost s boji na Blízkém východě a v severní Africe, kde proti sobě stojí Rusko a Turecko, podobně jako v tomto konfliktu…

Tento konflikt je primárně mezi Arménií, respektive Náhorním Karabachem a Ázerbájdžánem. Ázerbájdžán považuje Náhorní Karabach za součást svého teritoria, Arménie jej považuje za nezávislý stát, jehož je hlavním spojencem. Turecko je dlouhodobým spojencem Ázerbájdžánu a Rusko zde vystupuje v roli regionálního hegemona, který střídavě podporuje obě strany konfliktu podle toho, jak je to pro něj zrovna výhodné. V tomto případě se rozhodně nejedná o nějakou zástupnou válku mezi Tureckem a Ruskem, obě země zde vystupují jako spojenci jedné ze stran konfliktu a svoji pomoc často podmiňují podporou svých zájmů v jiných oblastech.

Proč se bojuje právě v oblasti Tavuš, která leží daleko od Náhorního Karabachu?

Arménie s Ázerbájdžánem mají poměrně dlouhou společnou hranici, která je na obou stranách přísně střežená. Oblast Tavuš v Arménii se nachází na severovýchodě této hranice, asi 300 km od Náhorního Karabachu. Po obou stranách hranice jsou vojenské základny a pozorovatelské stanice, které jsou nepřetržitě hlídány vojáky. Pohraniční potyčky se odehrávají po celé linii, jež se neustále proměňuje v závislosti na tom, která strana zrovna obsadí kus země. Jedná se však o jednotky maximálně desítky metrů čtverečních.

Jaký mají ke konfliktu postoj evropské země? Turecko má blízko k Ázerbájdžánu, Rusko k Arménii, jak je na tom Západ? Myslíte, že se více přiklání k jedné ze stran, nebo je čistě neutrální?

Západ tradičně vyzývá k zastavení bojů a mírovému vyřešení situace. EU a mezinárodní organizace se ke konfliktu snaží zastávat neutrální postoj, případně přijímají mediátorskou roli. Od roku 1992 funguje Minská skupina OBSE pro Náhorní Karabach, jejímiž členy jsou kromě Arménie a Ázerbájdžánu také USA, Francie a Rusko.

Propuknutí konfliktu přišlo jen pár dní poté, co ázerbájdžánský prezident Alijev prohlásil, že se Ázerbájdžán stáhne z Minské skupiny, pokud jednání nezačnou mít konkrétní výsledky. Nicméně podobná prohlášení slýcháme z obou stran poměrně často, momentálně vyjednávání o Náhorním Karabachu stojí na tom, že Arménie usiluje o to, aby k jednacímu stolu byli přizváni zástupci Náhorního Karabachu na úrovni rovný s rovným (tedy aby se oblasti přiznal nezávislý status), zatímco Ázerbájdžán trvá na tom, že Arménie Karabach okupuje, a proto se jedná o spor mezi oběma státy, kde účast „regionálních“ zástupců není třeba.