Hlavní obsah

Při covidu pozor na náhlou bolest na hrudi. Může jít o plicní embolii

Ilustrační fotografie.

Reklama

25. 3. 9:41

Některé zdravotní potíže způsobené covidem se skrývají i za zdánlivě nenápadnými příznaky. Zvlášť nebezpečné jsou ty spojené s tvorbou krevních sraženin. Rozhodovat pak mohou minuty.

Článek

Co je dobré vědět

Covid-19 má schopnost aktivovat systém srážení krve tak, že vznikají krevní sraženiny.

Studie nizozemských a francouzských vědců jejich vznik potvrdily u 20-30 procent kriticky nemocných pacientů s covidem-19.

Krevní sraženiny mohou být příčinou vzniku život ohrožujícího onemocnění – plicní embolie.

Většinou se projevuje velkou náhlou dušností, někdy může dojít až ke krátkodobému bezvědomí. K dalším příznakům patří bolest na hrudi, kašel či modrání rtů.

Některé komplikace onemocnění covidem-19 mohou zasáhnout zdraví víc, než se ještě na začátku pandemie předpokládalo. Mezi méně často zmiňovanými komplikacemi jsou problémy spojené s krevní srážlivostí. Patří přitom mezi ty nejzávažnější a nemusí se týkat jen těžkých případů.

O krevních sraženinách se před několika dny psalo zejména v souvislosti s očkováním. Podezření, že vakcína stojí za problémy se sraženinami, se však neprokázala. Už méně se však upozorňuje na to, že za sraženinami může stát přímo samotný covid-19.

Zvýšené riziko vzniku krevních sraženin je u každého pacienta se závažným průběhem onemocnění. Jak ale už dříve upozornil například časopis Nature, pacienti hospitalizovaní s covidem-19 se zdají být k tomuto nežádoucímu jevu náchylní ještě o mnoho více.

Přesná data z Česka zatím k dispozici nejsou. Například studie nizozemských a francouzských vědců ale potvrzují, že krevní sraženiny vznikají u 20-30 procent kriticky nemocných pacientů s covidem-19. Nemusí se ale týkat jenom těžkých případů.

„Systémy krevního srážení, které stojí za tvorbou sraženin, patří k reaktivním systémům organismu a odrážejí se v nich i infekce a záněty. Ty mohou narušit rovnováhu krevního srážení a vést k jeho nadměrné aktivitě, jejímž výsledkem je tvorba sraženin v cévách. Postiženy mohou být přitom jak větší, tak i menší cévy. Může jít o embolizaci například do plic až po selhávání funkce některých orgánů,“ uvedl pro Seznam Zprávy Miroslav Penka, místopředseda České společnosti pro trombózu a hemostázu ČLS JEP.

„Covid-19 je závažná infekce, proto nepřekvapuje, že zvláště u těžších forem této nemoci, ale nejen u nich, dochází k těmto komplikacím,“ dodal.

Varovné příznaky

Krevní sraženiny mohou být příčinou vzniku plicní embolie. Jde o život ohrožující onemocnění, při kterém dochází k náhlé obstrukci plicnice - hlavní tepny přivádějící krev do plic, nebo některé z jejích větví.

„Je to spíše tak, že nám záchranka nebo příbuzní přivezou pacienta, který trpí náhlou velkou dušností, a myslí si, že je to jen nemocí covid-19. Ale ukáže se, že se za touto dušností skrývá právě plicní embolie. To se stává poměrně často. Pacienti hospitalizovaní s covidem u nás dostávají jako prevenci nízkomolekulární heparin, a k emboliím tak potom nedochází,“ popsala redakci Dana Lipovská, mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

Příznaky plicní embolie

- náhle vzniklá dušnost (s rychlou dechovou frekvencí)

- bolest na hrudi (zejména při hlubokém dýchání)

- kašel (někdy s vykašláváním krve)

- modravé zbarvení rtů a prstů (tzv. cyanosa)

- kolaps nebo krátkodobá ztráta vědomí

- oběhová nestabilita (nízký krevní tlak, rychlá tepová frekvence)

- náhlé úmrtí

(zdroj: ikem.cz)

„Plicní embolie se většinou projevuje velkou náhlou dušností, někdy může dojít až ke krátkodobému bezvědomí. V takovém případě je samozřejmě namístě zamířit do nemocnice,“ dodává.

Zasažení různých částí těla

Covid-19 se například od těžké chřipky liší tím, že u některých pacientů aktivuje imunitní systém tak, že funguje přemrštěně. Jde o takzvaný hyperinflamatorní neboli prozánětlivý stav.

Může tak docházet k zánětům v různých částech těla – nejen v plicích, ale také v kůži, na očním pozadí, v ledvinách nebo ve střevě a dalších orgánech. Druhou odlišností je potom právě schopnost covidu-19 aktivovat systém srážení krve tak, že vznikají krevní sraženiny.

A to jak v tepnách, tak v žilách. Výsledkem nemusí být pouze zmiňovaná plicní embolie, ale také žilní trombóza v nohách a v mozku či tepenná trombóza ve věnčitých tepnách zásobujících srdce, případně mozkový nebo srdeční infarkt.

„Tohle jsou věci, které mohou nastat později než v počáteční fázi covidu. Když pacienty sledujeme, můžeme tyto komplikace nebo sklony k nim najít. Je to velmi užitečné – když budete mít pacienty vyšetřené a budete jim provádět testy zaměřené na plíce, na srdce, na krevní srážení, tak dokážete s určitou mírou pravděpodobnosti vyloučit, aby se něco takového stalo,“ uvedl už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy pneumolog Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Právě v Hradci vzniklo jedno z Center postcovidové péče, která jsou zaměřena na pacienty s dlouhodobými následky po covidu-19. S případnými neakutními potížemi by se pacienti po covidu-19 měli primárně svěřit svému praktickému lékaři, který je následně může poslat do rukou specialistů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené