Článek
Předvánoční antigenní testy zdarma, testování pedagogů nebo nutnost mít negativní test k návštěvě příbuzných v domově důchodců. V posledních dnech si kolem testů na koronavirus dělají lidé starosti. Bojí se hlavně bolesti, ale na sociálních sítích se objevily i argumenty, že by je někdo při odběru mohl „šťouchnout do mozku“.
„Odběr se provádí stěrem z nosohltanu. Víme, že právě tam se totiž nachází ta největší potenciální infekční nálož. Je to oblast za dutinou nosní, takže se postupuje tak, že se odběrová štětička zavede přes dutinu nosní a měla by se ideálně dotknout až zadní stěny nosohltanu, proto se zavádí tak hluboko, což může být nepříjemné,“ vysvětluje průběh testu přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol Jan Plzák.
V některých případech se odběr může provádět i přes krk z hltanu. Tento proces však může být pro pacienta nepříjemnější a také méně efektivní z hlediska rozpoznání přítomnosti viru.
„Odběr z krku zní, že je jednodušší a komfortnější pro pacienta. To není úplně pravda, protože se při odběru musíme dostat poměrně daleko v hltanu, navíc bez dotyku jazyka a s pokrytím větší plochy štětičkou. Podle některých studií je také záchyt viru z krku menší než z nosohltanu,“ říká František Vlček ze zdravotnického holdingu AKESO, pod který spadá Nemocnice Hořovice a Rehabilitační nemocnice Beroun, jež nedávno vypracovaly studii k účinnosti antigenních testů.
Při odběru hrozí minimální riziko poranění. K tomu může dojít nanejvýš tak, že se štětičkou odře tkáň na nosohltanu, která je silně prokrvená. V takovém případě u člověka dojde k velmi mírnému krvácení, které se dá přirovnat například k běžnému škrábnutí na kůži. Pravděpodobnost takového poranění přitom pacient nejvíce zvyšuje, když při výtěru není v klidu. A šťouchnutí do mozku? „Pokud v dutině nosní a nosohltanu není něco úplně mimořádného, tak žádná cesta do mozku přes nosohltan nevede,“ ujišťuje Plzák.
„V momentě, kdy člověk přijde s tím, že nebude dělat scény a prostě to přežije, tak odběr trvá 5 sekund. Je to dráždivé a nepříjemné, ale nebolí to a rozhodně se to dá vydržet. Nejednou mi někdo hystericky vyrval ruku ze svého nosu, když jsem sotva začala, přičemž se člověk může dost jednoduše zranit. Zároveň se u toho lidé dotknou výtěrové tyčinky, znesterilní ji a celý výtěr se musí dělat znovu, což stojí čas i materiál,“ popisuje chování některých pacientů sestra z odběrového pracoviště Polikliniky Anděl Pavlína Bísková.
Výtěr z nosohltanu je v otorinolaryngologii jeden z nejběžnějších a také nejnepříjemnějších zákroků. Doporučení odborníků zůstávají stejná: Je lepší potlačit přirozenou reakci na nepříjemný pocit při výtěru a vydržet v klidu.
Naděje ale už svitla i pro ty, kteří se přes strach z odběru přenést nedokážou. Ústav molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve čtvrtek představil tzv. Gargtest. Jedná se o samoodběrovou kloktací soustavu, díky které by se dalo testovat komfortněji a bez nutné přítomnosti zdravotnického pracovníka při samotném odběru.
Cena Gargtestu by se měla pohybovat kolem 130 korun. Odběr spočívá v několika krocích. Vyšetřovaný si nabere pitnou vodu do odměrky, vykloktá si po dobu 20 až 30 sekund a obsah vyprázdní z úst do přiložené odběrové zkumavky, v níž je transportní prášek. Vzorek poté doručí na odběrové místo, do laboratoře nebo svému lékaři.
