Hlavní obsah
Online

Slovensko volá o pomoc. „Vyšlete zdravotníky,“ žádá ostatní země EU

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

17. 2. 2021 6:25
aktualizováno • 17. 2. 2021 22:38

Dění ve světě v souvislosti s koronavirem sledujeme online.

Článek

Co byste měli vědět?

- Slovensko žádá ostatní členské země Evropské unie o vyslání zdravotníků na pomoc při léčbě pacientů infikovaných koronavirem. Podle ministerstva zdravotnictví by Slovensko tímto způsobem chtělo alespoň na jeden měsíc získat deset lékařů a 25 zdravotních sester. Lidé, kteří míří na Slovensko, budou od středy muset po příjezdu na dva týdny do karantény.

- Čeští pendleři budou muset v Sasku předkládat při hraničních kontrolách potvrzení o důležitosti své profese od tohoto pátku. Německo považuje Českou republiku za oblast s výskytem nebezpečných mutací koronaviru, proto v neděli obnovilo kontroly na pomezí s Českem a přes hranice pouští jen vybrané profese pendlerů.

- V novozélandském Aucklandu po třech dnech skončila uzávěra. V největším městě ostrovního státu se objevily tři případy nákazy koronavirem, která sem nebyla zavlečena zvenčí. Pětimilionová země zaznamenala od propuknutí pandemie pouze něco přes 2300 onemocnění a 25 úmrtí po nákaze covidem-19.

  • New York viní společnost Amazon z nedostatečné ochrany zaměstnanců

    Generální prokurátorka státu New York Letitia Jamesová obvinila americký internetový obchod Amazon z nedostatečné ochrany zaměstnanců v době pandemie covidu-19. V žalobě podané tento týden uvedla, že Amazon „křiklavě ignoroval“ zdravotní a bezpečnostní požadavky a podnikal nezákonná opatření proti zaměstnancům, kteří vyjadřovali znepokojení. Informují o tom ve středu servery BBC a The Verge.

    Amazon se minulý týden pokusil žalobu zablokovat. Obvinil Jamesovou, že při vyšetřování reakce podniku na pandemii uplatňuje „nekonzistentní a nespravedlivý“ přístup. Zároveň požádal soud o zastavení tohoto vyšetřování. „Máme velkou starost o zdraví a bezpečnost našich zaměstnanců,“ uvedla po podání žaloby mluvčí podniku. „Nemyslíme si, že žaloba generální prokurátorky ukazuje správný obrázek reakce Amazonu na pandemii,“ dodala.

  • Británie naočkovala 16,5 milionu dávek vakcíny, Francie 3,3 milionu

    Zdravotníci v Británii už lidem aplikovali zhruba 16,5 milionu dávek vakcíny proti covidu-19. Vyplývá to ze středečních informací na webu, na kterém vláda zveřejňuje statistiky k pandemii. Srovnatelně lidnatá Francie podle aktuálních dat ministerstva zdravotnictví využila 3,3 milionu dávek.

    Británie, která má zhruba 67 milionů obyvatel, začala jako první evropská země očkovat proti covidu-19 už 8. prosince. Všechny tři vakcíny, které jsou v zemi schválené, se podávají ve dvou dávkách v rozmezí několika týdnů. Británie přitom zatím klade důraz na první dávku, kterou dostalo již 15,9 milionu lidí. Plně chráněno je po podání druhé dávky 558 000 lidí.

    Ve Francii, která má rovněž zhruba 67 milionů obyvatel, podali zdravotníci lidem 3,3 milionu dávek vakcíny. Očkovat se ve Francii, stejně jako ve většině dalších zemí Evropské unie včetně Česka, začalo 27. prosince. Mluvčí francouzské vlády Gabriel Attal ve středu přiznal, že postup očkování nenaplňuje očekávání Francouzů. Zdůraznil ale, že už se podařilo aspoň jednu dávku vakcíny podat třem čtvrtinám lidí v domovech pro seniory.

  • V rakouských školách bylo z 1,3 milionu covidových testů 536 pozitivních

    Ve školách po celém Rakousku bylo v pondělí a ve středu provedeno 1,3 milionu rychlotestů na koronavirus, které byly pozitivní v 536 případech. Informovala o tom ve středu agentura APA s odvoláním na sdělení spolkového ministerstva školství. Rakouský úřad upřesnil, že v pondělí a ve středu mělo pozitivní testy 364 školáků a 172 pedagogů. Nejvíc pozitivních výsledků, 250, bylo zaregistrováno ve Vídni, za níž následovaly se 103 potvrzenými případy nákazy Dolní Rakousy.

    Testy byly provedené tento týden po skončení pololetních prázdnin v sedmi rakouských spolkových zemích. Minulý týden se testovali školáci jen ve Vídni a v Dolních Rakousích, kde už bylo po prázdninách. Odhalilo se při tom celkem kolem dvou stovek nakažených. Ministr zdravotnictví Heinz Fassmann vyšší počet pozitivních testů v těchto dvou správních celcích v tomto týdnu ale nepřipisuje zvyšování počtu infikovaných, nýbrž lepšímu provádění testů.

  • Celosvětové zadlužení stouplo na 281 bilionů dolarů

    Celosvětové zadlužení se v loňském roce kvůli pandemii covidu-19 zvýšilo o 24 bilionů dolarů na rekordních 281 bilionů dolarů (zhruba šest biliard Kč). Vyplývá to podle agentury Reuters z nové studie Institutu pro mezinárodní finance (IIF). Institut odhaduje, že na růstu zadlužení se zhruba polovinou podílely programy, kterými vlády reagovaly na negativní dopady pandemie. Nárůst zadlužení u podniků podle IIF činil 5,5 bilionu dolarů, u bank 3,9 bilionu dolarů a u domácností 2,6 bilionu dolarů.

    Poměr globálního dluhu ke hrubému domácímu produktu (HDP) se podle studie zvýšil o 35 procentních bodů na více než 355 procent. Jeho nárůst tak byl prudší než v době globální finanční krize v letech 2008 a 2009. V roce 2008 se tento poměr zvýšil o deset procentních bodů a v roce 2009 stoupl o 15 procentních bodů. Obzvlášť výrazně loni podle Reuters rostlo zadlužení v Evropě. Například ve Francii, Španělsku a Řecku se poměr dluhu nefinančního sektoru k HDP zvýšil o zhruba 50 procentních bodů.

  • Počet nových případů globálně klesá, v Česku nikoliv

    Počet nových případů infekce koronavirem ve světě klesl minulý týden o 16 procent. Snížil se rovněž počet nových úmrtí po nákaze, a to o deset procent. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO). Pozitivní trend se ovšem neprojevuje v Česku, které v současné době zaznamenává jedny z nejvyšších nárůstů případů infekce na počet obyvatel, ani na Slovensku, které v posledních dnech na počet obyvatel registruje nejvíce úmrtí souvisejících s covidem.

  • Izrael hlásí slibný lék proti covidu-19

    V Izraeli oznámili výsledek první fáze klinické studie výzkumu léku proti covidu-19. Byla provedena na 35 lidech se středním nebo těžkým průběhem onemocnění. Stav pacientů se po pětidenní léčbě spočívající v inhalaci léku jednou denně výrazně zlepšil a v průměru za čtyři dny mohli být propuštěni z nemocnice. Na tiskové konferenci uspořádané v Jeruzalémě o tom ve středu informoval Nadir Arber, který výzkum vede, a šéfka výzkumné laboratoře Širan Šapiraová z Ichilovovy nemocnice v Tel Avivu. Terapie označená jako EXO-CD24 dokáže zastavit takzvanou cytokinovou bouři, při níž se imunitní systém vymkne kontrole a vyvolá přehnanou imunitní reakci. Tělo při ní produkuje látky, které jej nakonec zabijí. V případě covidu-19 se tak děje u pěti až sedmi procent pacientů, tato bouře napadá plíce a vyvolá těžké dýchací problémy.

    Léčebný preparát je založen na exozomech, které se uvolní z buněčných membrán a použijí k mezibuněčné komunikaci. Tyto exozomy se obohacují o protein označený CD24, který má významnou roli při regulaci imunitního systému.

  • Šéf OSN vyzval G20 k celosvětovému očkovacímu plánu

    Generální tajemník OSN António Guterres ve středu vyzval skupinu největších ekonomik G20 k vypracování globálního plánu na očkování proti covidu-19. Pandemii je podle něj nutné co nejrychleji porazit po celém světě, aby se zabránilo vzniku nových mutací v méně vyspělých zemích globálního Jihu, kde nyní nejsou očkovací látky dostupné. Podle agentury AFP to Guterres prohlásil na jednání šéfů diplomacií zemí působících v Radě bezpečnosti OSN.

    „Svět urgentně potřebuje celosvětový vakcinační plán, aby přivedl dohromady všechny, kteří mají potřebnou moc, vědeckou expertizu a výrobní a finanční kapacity,“ řekl Guterres. „Domnívám se, že (skupina dvaceti největších ekonomik) G20 je v dobré pozici na to, aby ustavila mimořádnou pracovní skupinu, jejímž úkolem by bylo takový celosvětový očkovací plán vypracovat a koordinovat jeho realizaci a financování,“ dodal.

  • Premiéři V4 v Krakově apelovali na vakcíny a očkování

    Jako apel na Evropskou unii, aby donutila farmaceutické firmy k splnění závazků ohledně dodávek vakcín proti covidu-19, vyzněla slova předsedů vlád Česka, Maďarska, Polska a Slovenska po středečním jednání v Krakově. „Urychlení dodávek vakcín je absolutní priorita, na které Evropská komise musí pracovat od rána do večera. Sdílím znepokojení premiérů Visegrádské skupiny (V4),“ prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel, který se summitu také zúčastnil. Na společné tiskové konferenci zazněla i slova, že na rychlosti očkování závisí také tempo zotavení středoevropských ekonomik.

    „Potřebujeme vakcíny ještě v únoru a březnu, abychom se pandemie zbavili co nejdříve,“ zdůraznil polský hostitel schůzky Mateusz Morawiecki s tím, že přimět farmaceutické firmy ke splnění závazků bude i hlavním tématem videosummitu EU příští týden.

  • WHO: Počet nových nákaz a úmrtí spojených s koronavirem klesá

    Počet nových případů nákazy koronavirem ve světě klesl minulý týden o 16 procent. Snížil se rovněž počet nových úmrtí pacientů trpících nemocí covid-19, a to o deset procent. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO). Pozitivní trend se ovšem neprojevuje v Česku, které v současné době zaznamenává jedny z nejvyšších nárůstů případů infekce na světě na 100 000 obyvatel.

    Celkově bylo minulý týden na celém světě odhaleno 2,7 milionu nových případů koronaviru a 81 000 úmrtí, informovala v úterý večer WHO. Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus v pondělí prohlásil, že počet nových případů ve světě klesl pátým týdnem v řadě. Podle statistik americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) se od začátku pandemie koronavirem ve světě nakazilo již téměř 110 milionů lidí a zemřelo více než 2 420 000.

  • EK schválila kontrakt na 300 milionů dávek vakcíny od Moderny

    Evropská komise schválila kontrakt s farmaceutickou společností Moderna na nákup dalších 300 milionů dávek její vakcíny proti covidu-19. Oznámila to v tiskové zprávě. Smlouva umožňuje nákup 150 milionů dávek v letošním roce a otevírá možnost dokoupit dalších 150 milionů v roce 2022.

    Komisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidesová vývoj označila za další krok k vytyčenému cíli, kterým je poskytnutí „rychlého přístupu“ k bezpečným a účinným vakcínám pro všechny obyvatele EU.

    EK se už dohodla na dodávkách 2,6 miliardy dávek celkem šesti různých vakcín, dosud ale bylo podle prohlášení předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové do členských zemí Unie doručeno jen 33 milionů dávek.

  • Německo sjednotilo požadavek na doklad o důležitosti pendlerů

    Čeští pendleři budou muset v Německu předkládat při hraničních kontrolách potvrzení o důležitosti své profese až od pátku, a to shodně v Sasku i v Bavorsku. Rozhodlo o tom německé ministerstvo vnitra, aby předešlo nejasnostem a nerovnému přístupu.

    Doklady o důležitosti žádalo od pendlerů Bavorsko již ode dneška, nově i na bavorsko-české stejně jako na sasko-české hranici bude až do čtvrtka policistům stačit od přeshraničních zaměstnanců pracovní smlouva.

  • Chorvatsko zvažuje, že objedná ruské vakcíny před schválením v EU

    Chorvatsko zvažuje, že objedná ruské covidové vakcíny Sputnik V ještě předtím, než jejich použití v Evropské unii schválí unijní regulátor. Podle televize N1 o tom dnes informoval chorvatský ministr zdravotnictví Vili Beroš.

    „Uvažujeme o objednávce této vakcíny i dříve. Nyní je na (našich) odbornících, kteří musí potvrdit bezpečnost očkovací látky a najít způsob, jako ji uvést v soulad s regulativou,“ řekl ministr s tím, že konečné rozhodnutí by mělo padnout v následujících dnech. Podle agentury Reuters již chorvatská léková agentura dostala za úkol začít ruskou vakcínu posuzovat.

  • The Times: Velká Británie bude denně rozesílat lidem testovací sady

  • Německé restrikce zpožďují více než polovinu zakázek dopravců

    Německé restrikce u hranic zpožďují více než polovinu zakázek tuzemských nákladních dopravců. Vedle toho se dopravcům komplikuje i plánování přeprav a navyšují se finanční ztráty. Přetrvávají navíc problémy s testováním, přičemž hlavně u hranic se kvůli němu tvoří několikahodinové fronty.

    Dopravci se obávají toho, že kolony mohou vést i k šíření nákazy mezi řidiči. ČTK to řekl mluvčí sdružení dopravců Česmad Bohemia Martin Felix. Dopravní firmy proto dál žádají o zrušení povinného testování řidičů nebo alespoň o prodloužení platnosti testu.

  • Bahrajn začal vystavovat digitální vakcinační pasy

    Bahrajn se zařadil mezi první země, které budou vydávat digitální vakcinační pasy dokládající očkování proti covidu-19. Podle agentury Reuters o tom informovaly bahrajnské úřady.

    Bahrajnská aplikace BeAware zobrazuje zelený štít vedle oficiálního certifikátu se jménem, datem narození, národností a typem vakcíny, kterou byl dotyčný očkován. Pro splnění podmínek musí uživatelé obdržet obě dávky vakcíny v odstupu 21 dnů a následně vyčkat dva týdny, než se vytvoří protilátky, uvedly úřady.

  • Británie dala zelenou testům koronaviru na dobrovolnících

    Británie jako první země světa umožní studii, při níž budou dobrovolníci vystaveni koronaviru. Cílem je získat nové poznatky o nemoci covid-19, informovala agentura Reuters.

    Při testech, které by měly začít do měsíce, bude až 90 zdravých dobrovolníků ve věku 18–30 let vystaveno koronaviru v bezpečných a kontrolovaných podmínkách, oznámila britská vláda. Záměrem bádání bude lépe pochopit, jak nemoc covid-19 ovlivňuje lidský organismus.

  • Slovensko žádá ostatní země EU o vyslání zdravotníků

    Slovensko žádá ostatní členské země Evropské unie o vyslání zdravotníků na pomoc při léčbě pacientů infikovaných koronavirem. Žádost v úterý schválila vláda premiéra Igora Matoviče.

    Podle ministerstva zdravotnictví by Slovensko tímto způsobem chtělo alespoň na jeden měsíc získat deset lékařů a 25 zdravotních sester. Pomáhat by měli v nemocnicích na jednotkách intenzivní péče.

    Slovenská zdravotnická zařízení se dlouhodobě potýkají s nedostatkem personálu a po propuknutí koronavirové nákazy se situace ještě zhoršila. V pětimilionové zemi bylo k úterý hospitalizováno 3 835 pacientů s potvrzeným covidem-19 nebo s podezřením na toto onemocnění.

  • Rusko hlásí nejnižší přírůstek nakažených koronavirem od října

    Ruské zdravotnické úřady za posledních 24 hodin zaznamenaly 12 828 nových případů nákazy koronavirem. Je to nejméně od 9. října loňského roku, informovala s odvoláním na koronavirový štáb agentura Interfax.

    Celkový počet známých případů nákazy v Rusku k dnešku vzrostl zhruba na 4,11 milionu. V zemi, která má 146 milionů obyvatel, zároveň za poslední den zemřelo 467 lidí nakažených koronavirem. Celková bilance úmrtí tím stoupla na 81 446.

  • Černá Hora dostane od Srbska ruskou vakcínu Sputnik V

    Černá Hora v úterý obdrží 2 000 dávek ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V, které této malé balkánské zemi poskytne sousední Srbsko. Podle deníku Vijesti to v úterý večer oznámila ministryně zdravotnictví s tím, že „každým dnem“ dorazí do Podgorice také první zásilka vakcín přímo z Ruska. Černá Hora je v přepočtu na obyvatele nákazou koronavirem jednou z nejvíce postižených zemí v Evropě, očkovací kampaň tam kvůli nedostatku vakcín dosud nezačala.

  • V Itálii během očkování výrazně ubylo nakažených zdravotníků

    V Itálii od začátku očkování druhou dávkou vakcíny proti covidu-19 výrazně ubylo nakažených zdravotníků. Za tři týdny se počet nově nakažených lékařů a zdravotních sester snížil o dvě třetiny, napsal deník La Repubblica. V celé populaci byl pokles výrazně nižší. Itálie dosud dokončila očkování proti covidu-19 u 1,3 milionu osob.

    Podle údajů Italského zdravotnického ústavu se v týdnu od 13. do 19. ledna, kdy začalo druhé kolo očkování, nakazilo téměř 5 000 lidí, kteří vykonávají zdravotnické povolání. O tři týdny později, od 3. do 9. února, přibylo v této skupině 1 570 nakažených. To je o 64,2 procenta méně.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy