Hlavní obsah

Zemřelo navíc celé okresní město. Hůř jsou na tom jen Poláci a Bulhaři

13. 2. 16:50

Koronavirová kronika Evropy. Tak by se dala číst přehledná mapa zachycující počty všech nadměrných úmrtí v evropských zemí v loňském roce. Konkrétně v Česku loni navíc zemřelo jedno okresní město.

Článek

Nadměrná úmrtí

Nejspolehlivější ukazatel toho, jak probíhá pandemie. Počty všech úmrtí bez ohledu na jejich oficiální příčinu se porovnávají s vývojem v předchozích letech. Údaje, které převyšují dlouhodobý průměr, se nazývají nadměrná úmrtí.

V případě České republiky přesně kopírují vývoj počtů zemřelých v souvislosti s koronavirem.

Jarní krize v Itálii

Mapa zobrazuje, o kolik se změnily počty úmrtí za rok 2020 ve srovnání s dlouhodobým průměrem v letech 2015–19. Data pocházejí z evropského statistického úřadu Eurostat, kam je zasílají úřady jednotlivých zemí. Na mapě je patrná krize v nejvíce zasažené Itálii mezi 10. a 13. týdnem (celý březen), následně se nákaza masově rozšířila ve Španělsku a Velké Británii. Vysoké počty nadměrných úmrtí jsou pak vidět ve Francii a ve Švédsku.

V 19. týdnu (začátek května) začali nad dlouhodobým průměrem umírat Belgičané a Nizozemci. Od poloviny srpna se pak počty úmrtí začaly zvyšovat v Řecku, Albánii a Rumunsku.

Podzimní vlna

Česká republika na tom byla ještě na konci září (39. týden) podobně jako sousední Německo nebo Rakousko. Následovala vlna nákazy, kterou mohla zmírnit preventivní opatření jako nošení roušek. Návrh tehdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěch ale ze dne na den změnil premiér Andrej Babiš a Vojtěcha následně odvolal z funkce.

Česko se pak podle předpovědí expertů během několika následujících týdnů vyhouplo mezi země s nejvyšší úmrtností v souvislosti s koronavirem. Opatření, která vláda od té doby přijímá, přitom odborníci považují za chaotická a veřejnost je často nedodržuje.

Kdo umírá na covid

Kolem úmrtí spojených s koronavirem se objevují stále tytéž otázky: Vykazuje Česká republika koronavirové statistiky „příliš poctivě“ a zahrnuje do nich všechna úmrtí? Nebo naopak počty podhodnocuje? Kdo všechno umírá na koronavirus a kdo na jiná onemocnění například v důsledku zanedbané péče?

Odpověď je možné najít ve vývoji nadměrných úmrtí za jakoukoli zemi. Tyto údaje jsou ověřené, úmrtí nelze nijak zfalšovat. Jedná se o oficiální údaje vykázané lékařem, který stanoví příčinu smrti, matrika vystaví úmrtní list, zemřelé osoby pak eviduje Ministerstvo vnitra v registru obyvatel, počty pak eviduje Český statistický úřad.

Závěr roku byl v Česku tragický

Česká republika za 52 týdnů roku 2020 vykázala 127 803 úmrtí. V porovnání s průměrem za roky 2015–19, který činil 110 781 úmrtí, jich loni bylo o 17 022 více. To je jedno okresní město typu Benešov nebo Svitavy.

Stejně tak se objevují nadměrná úmrtí ve všech (nejen) evropských zemích. Rozdíly jsou však značné. Za pozornost stojí zejména závěr roku, kdy nadměrná úmrtí v České republice začala strmě narůstat. Velký nárůst nastal také v Polsku a Bulharsku, které nás ještě předběhly. Česko má nyní ve srovnání s evropskými zeměmi třetí nejvyšší nadměrnou úmrtnost.

Pro představu, jakou úmrtnost bychom měli například v německých nebo britských podmínkách, slouží přepočet v grafu podle populace ČR.

Jak ovládat graf

Ve změti křivek za jednotlivé země lze v interaktivním grafu vybrat buď jednu konkrétní zemi pomocí filtru a sledovat ji v čase, nebo kliknutím na puntíky s údaji navolit více zemí najednou. Vývoj lze přehrát v čase od začátku stisknutím tlačítka play nebo kliknutím na vybrané datum či období mezi daty.

Německo má 5419 nadměrných úmrtí v přepočtu na 10,7 mil. obyvatel, tedy méně než třetinu toho, co vykázala Česká republika. Rakušané mají o 7 tisíc nadměrných případů méně, Britové o 5 tisíc, Italové o 3 tisíce, Řekové přesně polovinu.

Slovensko zatím nezveřejnilo prosincová data, jeho nadměrná úmrtnost však byla ke konci listopadu v porovnání s ČR čtvrtinová.

Rakousko na tom bylo do poloviny letních prázdnin o něco hůře než Česko, ale fakt, že nikdy zcela nerozvolnilo preventivní opatření, například nošení roušek v MHD či v obchodech, a že výrazně více testovalo a zavedlo distanční výuku na školách už v průběhu září, se projevil na mírnějších následcích pandemie.

Velké problémy mají Bulharsko a Polsko

Náš severní soused na konci roku přestal pandemii zvládat podobně jako Česká republika. Premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že „už mnoho týdnů je situace v zemi co do počtu nově nakažených stabilní a zlepšila se i situace v nemocnicích“. Zároveň ale dodal, že ho znepokojují počty úmrtí a že tedy jde o „křehkou stabilizaci“. Aktuální rozvolňování tedy nemusí mít dlouhého trvání a vláda je prý připravena protiepidemická opatření znovu zpřísnit.

Bulharsko sice hlásí jen malý výskyt koronaviru a v zemi platí mírnější opatření než ve zbytku Evropy, nadměrná úmrtí tomu ale neodpovídají. Roušky jsou povinné pouze v uzavřených prostorech, obchody jsou otevřené stejně jako hotelové restaurace a bary. České cestovní kanceláře navíc v lednu hlásily nebývale vysoký zájem o lyžařské zájezdy do Bulharska, protože tamní střediska jsou pro Čechy jediným místem v Evropě, kde si letos v zimě mohou zalyžovat, aniž by museli mít negativní test na koronavirus při cestě tam i zpět.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené