Hlavní obsah

Výzva největších firem vládě: Řekněte přesně a do detailu, co se bude dít po Velikonocích

Jan Rafaj, Radek Špicar a Jaroslav Hanák mluví o tom, jak nastartovat českou ekonomiku (záznam tiskové konference Svazu průmyslu a dopravy).Video: ČTK

 

Reklama

aktualizováno •

Svaz průmyslu a dopravy, který zastupuje páteřní firmy české ekonomiky, se obrací na vládu s tzv. Velikonoční výzvou.

Článek

Rozhodující firmy českého průmyslu hrají o čas a peníze. Ani jednoho nemají dost na to, aby bez drsných ztrát zvládly překonat krizi, do níž kvůli koronaviru spadla tuzemská ekonomika.

Otevřete rychle hranice pro špičkové odborníky, peníze rozdělujte chytřeji než dosud a hlavně – rychle. Svaz průmyslu a dopravy, zastupující firmy, které v Česku dávají práci statisícům lidí, vydal Velikonoční výzvu.

„Čekáme od vlády, že oznámí jasný harmonogram, co se bude dít po Velikonocích. V detailu, profesionálně. Co otevře, co zůstane ještě zavřené a také jak bude dodávat ochranné pomůcky,“ řekl prezident svazu Jaroslav Hanák.

Česká ekonomika je po vládních opatřeních proti koronaviru ve stavu hibernace a zástupci klíčových firem poprvé přehledně definovali, co potřebují od státu pro příští dny.

„Reagovat rychle, například jako u kurzarbeitu, který už je nyní v dobré podobě. Dále se nesmí stát, aby v programech, jako je COVID I a COVID II, došly peníze. Na to není čas. A zatřetí: vláda musí správně odhadnout termín, kdy začne odstraňovat bariéry pro podnikání. Jinak se stane, že ekonomika zemře,“ uvedl viceprezident svazu Radek Špicar.

Přijdou masivní rekvalifikace

Firmy tuší, že stejně jako během velké krize v roce 2008 si budou muset pomoci samy. Ale v některých ohledech se bez reakce vlády neobejdou.

Bude například nutné spustit masivní rekvalifikace kvůli odchodu zahraničních pracovníků, kteří se ze svých vlastí jen tak nevrátí. „Zaměstnavatelé musí nastavit inteligentní karanténu v podnicích, pravidla, jak se chovat, když bude někdo ze zaměstnanců pozitivně testován,“ prohlásil Jan Rafaj, další viceprezident svazu.

Firmy důrazně žádají, aby vláda nejpozději po Velikonocích otevřela hranice pro vybranou pracovní sílu. „Žádáme o otevření hranic pro vysoce kvalifikované odborníky,“ řekl Rafaj. „Tahle krize potřebuje, aby do ekonomiky byla nalita hotovost velice chytře – jde hlavně o malé provozovny. Nemůžeme jim jen odkládat platby, musíme jim dát dotace, hlavně v pohostinství, květinářství a takových oborech.“

Radek Špicar, muž s velkými zkušenostmi z automobilového průmyslu, uvedl, že situace v automobilkách nevypadá dobře. „Já jsem krizový rok 2008 prožil v managementu Škody Auto, a přestože situace byla těžká, tehdy Škodovka nestála. Dnes stojí.“ Po kurzarbeitu potřebují firmy z autoprůmyslu dodat hotovost. Některé automobilky během čtyř dnů přišly o 90 procent zakázek, ale náklady se jim nezastavily.

„Pokud jde o COVID II, je nutné okamžitě dopracovat řešení pro Prahu. A je třeba udělat COVID III pro větší zaměstnavatele,“ řekl Špicar.

Svaz průmyslu není nakloněn plošným opatřením: ani u bank, ani u nájmů. „Pomáhat se musí těm, kteří jsou postiženi,“ řekl Špicar.

Vláda by měla využít české firmy. „Teď to konečně začíná dělat.“

Osvobození od pojistného

Poradenská společnost BDO považuje za nejlepší plošnou pomoc tuzemským firmám osvobození od odvodů pojistného za zaměstnance, vyplývá ze zjištění ČTK.

Firmy podle ředitele Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy Lukáše Martina potřebují podporu rychle čerpat. „Nařízení se dá novelizovat snáze než zákon a na základě praxe se dá upravit,“ řekl.

Největší podniky podle Martina žádají zvýšit maximální výši půjčky na dvojnásobek. „Na naše doporučení se do celkového exportu firmy počítá i výroba pro jiného exportéra, takže by na záruky měly dosáhnout i firmy, které jsou významnými subdodavateli dalších českých exportérů,“ dodal.

Firmám by podle Veleby v současné chvíli nejvíce pomohlo osvobození od povinnosti platit odvody za zaměstnance, budou moci udržet zaměstnanost a dodá jim to likviditu, vysvětlil.

Vláda schválila, že podpora v kurzarbeitu, tedy příspěvky na mzdy kvůli koronaviru, se bude místo hrubé počítat ze superhrubé mzdy. Přesto mnoho podnikatelů a firem žádalo o odpuštění odvodů. „Rozhodující vždy bude výše mzdy jednotlivých zaměstnanců, protože vláda stanovila strop pro náhradu. Maximální částka náhrady vychází z průměrné superhrubé mzdy ve výši 48 400 korun, což odpovídá hrubé mzdě 36 170 korun. Zjednodušeně se dá říci, že čím jsou mzdy výrazně vyšší než průměr, tím by se stávalo výhodnější odpuštění odvodů za pojištění,“ řekla partnerka BDO Věra Jankovcová. Ideální by podle ní byla varianta, kdy by vláda firmy osvobodila od odvodů na pojištění a zároveň by částečně kompenzovala hrubou mzdu. Podobný systém podle ní funguje v Německu nebo Rakousku.

Reklama

Související témata:

Doporučované