Hlavní obsah

Přistěhovalcům z Karibiku hrozí deportace z Británie. Nejste tu ilegálně, ujišťuje je Mayová

17. 4. 2018

(Video: Twitter.com, AP)

Britská premiérka Theresa Mayová se omluvila lídrům karibských zemí Commonwealthu kvůli označení přistěhovalců z Karibiku z poloviny minulého století za nelegální.

Článek

Theresa Mayová se ve svém sídle na Downing Street omluvila lídrům karibských zemí Commonwealthu za kontroverzi spojenou s migrační politikou Velké Británie. Části přistěhovalců, kteří na ostrovy přicestovali z Karibiku mezi čtyřicátými a sedmdesátými lety jako děti, chybí potřebná dokumentace povolující trvalý pobyt v Británii a hrozí jí deportace.

Mayová uvedla, že se „hluboce omlouvá” za stres, který dotčeným osobám situace způsobila. „Přistěhovalci, kteří do Velké Británie přijeli před rokem 1973 a bez větších přestávek zde posledních třicet let žili, mají plné právo zůstat,” řekla britská premiérka a dodala, že nechce, aby kdokoliv pochyboval nad svým právem v zemi zůstat.

Za kontroverzí podle Mayové stojí nová pravidla o sociálních dávkách, na které mají nárok pouze lidé s povolením k trvalému pobytu. Někteří z generace Windrush ale svůj nárok kvůli chybějící dokumentaci prokázat nemohli, dostali se tak na seznam nelegálních přistěhovalců.

Kvůli nově nastaveným pravidlům podle britských médií řada lidí přišla nejen o sociální benefity, ale také o zaměstnání. Přestože britská vláda ujišťuje dotčené, že deportace ve skutečnosti nikomu z nich nehrozí a jde o chybu, nemusí tomu tak být.

Pětatřicetiletému Mozimu Haynesovi úřady podle zpravodajského serveru BBC už dvakrát zamítly žádost o trvalý pobyt a ve středu má být deportován. Haynes se v Británii narodil a strávil svůj dosavadní život, jeho čtyřiasedmdesátiletá matka ale do země přicestovala jako dítě bez dokladů. „Připadám si jako druhořadý občan. Je to zrada. Nejsem na tom dobře, žiji sama a potřebuji, aby mi syn pomáhal,” uvedla žena.

Označení generace Windrush platí pro přistěhovalce, kteří na Britské ostrovy dorazili za prací zejména z Jamajky, Trininadu a Tobaga a dalších menších ostrovů v Karibiku kvůli nedostatku pracovních sil ve Velké Británii. Jméno nesou po lodi Empire Windrush, která v roce 1948 přivezla první vlnu pracovníků. Poslední vlna přistěhovalců spadající do této generace přicestovala začátkem sedmdesátých let.

Mnozí z cestujících na palubě lodí byli děti. Do Británie často přijely na pas svých rodičů bez vlastních cestovních dokladů, o které si často později nepožádaly. Právě kvůli nepřesné dokumentaci není jasné, kolik přistěhovalců ve zmíněném období přicestovalo. Hovoří se ale o tisících.

(Video: Lukáš Marek, AP)

Potíže s dokumentací dětských přistěhovalců, kteří do země přišli se svými rodiči, se dostaly do popření společenského zájmu také ve Spojených státech. Tamní „snílci” čelí možnosti deportace po nástupu administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Více než 700 tisíc přistěhovalců dosud chránil program DACA. Program zajišťoval přistěhovalcům zejména z Mexika povolení k pobytu, práci nebo zisku zdravotního pojištění.

Přísun pracovní síly z Karibiku a dalších zemí Commonwealthu zastavil imigrační zákon z roku 1971, který stanovil přísnější pravidla. Občané zemí Commonwealthu žijící na území Spojeného království však dostali povolení k trvalému pobytu. Britské úřady si ale podle BBC neponechaly dokumentaci mapující, komu bylo povolení uděleno.

Další zprávy

Reklama