S Amazonem a Googlem se prát nebudeme, říká šéf miliardové české IT firmy

Ve druhé části rozhovoru nastiňuje Milan Sameš, šéf Aricoma Group ze skupiny KKCG Karla Komárka, budoucnost největší české IT firmy. „Jednoho dne možná ta cílová meta může být – a teď to dávám do obrovských uvozovek a bavíme se o horizontu mnoha a mnoha let – třeba vstup na nějakou zajímavou burzu, ale to je, to je skutečně zatím z říše snů a vizí, teď se soustředíme na víceméně dennodenní práci a bezpečný a rozumný růst té skupiny,“ říká matador českého IT byznysu Sameš.

Aricoma za posledních pár měsíců či několik let nesmírně vyrostla na současný obrat zhruba 8,5 miliardy korun. Kam půjdete dál? Zmiňoval jste se o cloudových řešeních, kyberbezpečnosti. Kde je vůbec ta cílová meta, jak by ta skupina měla být velká?

Já bych se pokusil popsat, co je naším cílem. Nebo kam směřujeme. Je to trošku odlišné, co se týče Česka a Slovenska a zahraničí. Když to zjednoduším, tak v Česku a na Slovensku chceme dělat tzv. všechno.

Neboli end-to-end a chceme být nezpochybnitelné číslo 1 v IT službách, což už, s pokorou říkám, jsme poměrně s přehledem. A snažíme se trh v dobrém slova smyslu opanovat a využít ještě skuliny, které na trhu jsou.

Nicméně ten trh je malý…

Ten trh je relativně malý. Ale není až tak malý, aby nebyl zajímavý. My máme tendenci se podceňovat, ale dohromady je to 15 milionů lidí, rostoucí HDP, takže všechno je v nejlepším pořádku.

Trošku něco jiného to je v zahraničí. Aricoma se dlouhodobě netají tím, že naším cílem je spíš expanze na západ od našich hranic, a to zejména směrem k velmi bonitním zákazníkům, tzn. zákazníkům v západní Evropě.

Ano, máme i nějaký byznys ve Spojených státech, ale ten je skutečně marginální. S tím ale je spojené to, že potřebujeme někde získávat kapacity, lidské zdroje a ty naopak zase můžeme hledat spíš na východ od nás, koneckonců, Seavus (švédská technologická společnost, kterou Aricoma koupila na sklonku roku 2020, pozn. red.) je toho krásným příkladem, kdy to je původem firma ze Švédska, ale významné zdroje má v Makedonii, případně na Ukrajině nebo maličko v Bělorusku.

Ale vy musíte najít nějakou niche, nějakou oblast, kde budete nejsilnější. Která by to měla být?

Zatímco v Česku skutečně můžeme říct, že jsme číslo jedna a děláme všechno, tak to by bylo samozřejmě naivní v západní Evropě. Máme vytipovány tři oblasti, kde bychom mohli udělat tu pomyslnou díru do světa, jedna je tzv. CAD, nikoliv computer-aided design, ale custom application development, to je takový ten vývoj obrovských systémů na zakázku pro banky, telekomunikační firmy, průmyslové podniky a tak dále. To je první oblast.

Druhá oblast jsou specifická cloudová řešení, slovo specifická jsem použil proto, že my rozhodně nikdy nebudeme konkurovat Amazonu nebo Googlu, nicméně existuje poptávka po jiných cloudových řešeních, která mohou být naopak naší parketou.

A třetí oblast je kyberbezpečnost, ta koneckonců souvisí i s cloudem, tam nám to jde a tam rozhodně nějaké plány ohledně expanze máme.

Znamená to, že koupíte nějakou antivirovou firmu?

Antivirová firma není z oblasti, která by nás příliš zajímala. I když nikdy neříkej nikdy, protože to je tzv. ten segment B2C neboli obsluhování jednotlivých individuálních zákazníků, my jsme spíš v tom byznysu, kde je B2B neboli podnikový byznys.

V této oblasti nemají antiviry takový efekt, tím nechci říct, že neimplementujeme antivirová řešení, ale pro podniky, nikoliv pro individuální zákazníky.

Nákupem Seavusu jste obsadili skandinávský trh. Nyní se snažíte najít tu správnou firmu, kterou byste mohli koupit, v Německu. Oslovujete aktivně firmy, které se vám líbí, nebo čekáte na nabídky od investičních bankéřů?

Ono to je vždycky kombinace těchto věcí. Ale máme vlastní analytický tým, který aktivně ty cíle pro potenciální akvizici vyhledává, a samozřejmě, občas, prostřednictvím investičních bankéřů ty firmy spustí vlastní tendr na svůj vlastní prodej, tam po zralé úvaze se některých můžeme účastnit.

Ještě jste mi neodpověděl na tu otázku, jaká je ta cílová velikost, ohledně finančních výsledků, obratu, EBITDA apod.?

My nemáme takovou cílovou vizi, že až to bude, já nevím, tolik a tolik miliard, tak to bude dost. My se snažíme postupovat rozvážně, krok po kroku, mít skupinu, aby to dávalo smysl. A jednoho dne možná ta cílová meta může být – a teď to dávám do obrovských uvozovek a bavíme se o horizontu mnoha a mnoha let – třeba vstup na nějakou zajímavou burzu, ale to je, to je skutečně z říše zatím snů a vizí, teď se soustředíme na víceméně dennodenní práci a bezpečný a rozumný růst té skupiny.

Sazka Group, sesterská společnost ze skupiny Karla Komárka, se ve Velké Británii uchází o licenci na provozování loterie. Účastníte se toho nějakým způsobem? Protože v té nabídce bude asi nějaká forma zefektivnění fungování loterie?

Konkrétně, co se týče této nabídky, to asi nejsem úplně správný člověk na otázky. My se toho neúčastníme nijak. V rámci skupiny je pravda, že spolupracujeme, ale je také pravda, že to je na čistě komerčním principu, a já už jsem jednou říkal, že tzv. interní zákazník je často daleko… a teď to říkám zase s úsměvem… horší nebo náročnější než standardní externí zákazník.

Můžete vypovědět smlouvu.

To taky můžeme a občas se takříkajíc řežeme poměrně impozantně.

Poslední otázka. Jak zvládáte ten koloběh testování zaměstnanců, který je teď nutno absolvovat jednou týdně, a jaké máte procento nakažených?

My jsme měli to štěstí, že koronavirus jsme, doufám, nepodcenili od začátku, ale současně jsme neudělali to, jako některé firmy, že zavřely všechny lidi povinně doma. Kromě úplně toho prvního lockdownu.

Takže to necháváme na jednotlivých šéfech firem, týmů a tak dále a pracujeme v hybridním modelu, že spousta lidí dělá z domova, občas chodí do práce a tak dále. V tuto chvíli velice důsledně testujeme, protože myslím si, že ten lék na pandemii je opravdu v konečném důsledku jednoduchý, ve smyslu testovat, trasovat, izolovat, nic chytřejšího asi nevymyslíme. A očkovat, samozřejmě.

A zatím jsme měli to štěstí, že – máme docela hodně zaměstnanců, přes tři tisíce – zatím počty nakažených u nás byly výrazně menší než celorepublikový průměr.

Pokud si vzpomínám na tu statistiku, tak ten největší vrchol, který u náš nastal, byl třeba 25 lidí. Nebavím se teďka úplně o všech lidech v Aricomě, bavím se o Česku a to je stále méně, než když to srovnáme se statistickými státními daty. Samozřejmě, koronavirus není žádná legrace, takže si na to dáváme opravdu pozor.

Čím si to vysvětlujete, že jste pod tím průměrem?

My našim lidem věříme, myslím si, že je máme disciplinované a že prostě se řídíme selským zdravým rozumem. A nejdeme do žádného extrému, ať tím, či oním směrem.