Hlavní obsah

Spor o sjezdovky v Harrachově. Stát dostane přes 800 tisíc, rozhodl soud

Foto: Profimedia.cz

Umělé zasněžování na sjezdovce v Harrachově.

21. 11. 12:07

Nebyli schopni domluvit se na výši nájmu, tak ji za ně určil soud. Sportovní areál Harrachov, který na Čertově hoře provozuje lanovku a sjezdovku, doplatí státu 868 257 korun. Ve středu tak rozhodl Krajský soud v Hradci Králové.

Článek

Lyžařské areály v Krkonoších jsou velmi atraktivní obchodní komoditou. I proto se čekalo s velkým zájmem, jak dopadne spor mezi provozovatelem sjezdovky v Harrachově na straně jedné a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na straně druhé. Spor byl veden o cenu pronájmu státních pozemků, na kterých sjezdovka na Čertově hoře funguje.

Provozovatelem sjezdovky je akciová společnost Sportovní areál Harrachov (SAH). V ní drží Česká unie sportu 56,5 procenta akcií, Svaz lyžařů ČR 37,6 procenta a město Harrachov 4 procenta akcií.

Poté co vypršela nájemní smlouva platná k polovině roku 2015, nedošlo už mezi akciovkou a státem k další dohodě o ceně nájmu.

Obě strany si k věci nechaly vypracovat odborný posudek. Ten, se kterým pak argumentovala akciovka SAH, kalkuloval s cenou 5,9 Kč za metr čtvereční, posudek státního úřadu pak s 11 Kč.

„Původní požadavek státu zněl dokonce na 16,50 Kč. Ve skiareálech v Rakousku se ta cena v přepočtu na naši měnu pohybuje ve většině případů mezi 5–6 korunami za metr čtvereční sjezdovky. V Česku činí podle studie KPMG průměrná cena pronájmu státních pozemků skiareálům 8,30 Kč za metr čtvereční,“ argumentuje Marek Hájek, předseda představenstva Sportovního areálu Harrachov.

K dohodě tedy nedošlo, a akciovka tak vyplácela nájem jen do té výše, kterou určoval její posudek. Nesouhlasila s požadavkem státu, jenž kalkuloval s navýšením nájemného o 61 procent, v absolutních číslech o 1 454 418 korun.

Stát ale trval na svém, a tak ÚZSVM podal na provozovatele sjezdovky SAH žalobu.

Okresní soud v Semilech ze žalované sumy přiznal státu 761 487 korun. Krajský soud v Hradci Králové pak rozsudkem vyneseným ve středu 20. listopadu přidal navíc i dalších 106 770 korun.

SAH tak musí do tří dnů od nabytí právní moci rozsudku vyplatit státu celkem 868 257 korun.

„Samozřejmě to zaplatíme. Předpokládali jsme, že k nám soudní rozhodnutí bude o něco příznivější, ale i tak se nám vyplatilo, že jsme do sporu se státem šli a původní požadavky neakceptovali. Soud určil, že zaplatíme 60 procent z nároku, který nám chtěl stát původně nadiktovat,“ říká Marek Hájek, předseda představenstva SAH, jinak též místopředseda České unie sportu.

„Po řadě neadekvátních útoků je rozhodnutí soudu naším jednoznačným vítězstvím," interpretuje rozsudek Miroslav Jansta, předseda ČUS.

Foto: Profimedia.cz

Marek Hájek, předseda představenstva akciovky Sportovní areál Harrachov a místopředseda České unie sportu.

Co je důležité: soudní rozhodnutí se týkalo určení nájmu za období od června 2015 do konce února 2016. Za toto období už SAH zaplatil státu na nájemném 1 188 450 korun. Částka, kterou stát nyní vysoudil, je doplatek.

„Jestli se nájem za další období počínající březnem 2016 dopočítá analogicky, nebo zda se i o něj budeme nadále soudit, teď asi vyplyne z našich dalších jednání s představiteli Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ nechce předbíhat Marek Hájek.

Od momentu, kdy skončila původní nájemní smlouva, načež nedošlo k dohodě o nové výši nájmu, zaplatil SAH státu zatím celkem 7 130 700 korun.

Marek Hájek deklaruje, že SAH má nadále zájem o koupi státních pozemků pod sjezdovkou. Přímý prodej už byl na konci roku 2016 za cenu 56,5 milionu korun připraven, ale chyběl souhlas Krkonošského národního parku, potažmo Ministerstva životního prostředí ČR. A v lednu 2017 zastavil celou transakci tehdejší ministr financí Andrej Babiš s tím, že neschvaluje přímý prodej a požaduje tendr, ve kterém bude nový majitel pozemků vybrán podle výše nabízené ceny.

Podle Jiřího Uhlíře, mluvčího ČUS, lze nyní podle aktuálního výroku soudu přepočítat cenu pozemků na 52 756 980 Kč. „A to je o 3 813 020 Kč méně ve srovnání s cenou, kterou byla ĆUS v roce 2016 připravena zaplatit. Neuskutečněná transakce byla přitom tehdy podrobena mediální kritice kvůli ceně stanovené údajně příliš nízko, dokonce se tehdy spekulovalo až o ceně přesahující 70 milionů korun.“

Doporučené