Hlavní obsah

Průlom na poli genetiky. Vědci poprvé vytvořili embryo z člověka a prasete

Genetici vytvořili první lidsko-prasečí embryo. (Video: Jaroslav Brousil)

30. 1. 2017 5:15

Lidské orgány vypěstované ve zvířecích tělech jsou dlouho snem vědců. Chtějí je používat k transplantacím.

Článek

Poprvé v historii se americkým vědcům povedlo vytvořit zárodek obsahující lidskou i prasečí DNA. Experiment posunul výzkum směřující k možnosti „pěstovat" lidské orgány ve zvířecích tělech. Uměle vytvořená srdce, plíce nebo ledviny by v budoucnosti mohly zachraňovat lidské životy.

„Co kdybychom nechali přírodu dělat práci za nás? Co kdybychom jen vpravili lidské buňky do prasečího embrya? Embryo ví, co má dělat,” uvedl autor experimentu Juan Carlos Izpisua Belmonte pro The Washington Post.

Do prasečího embrya byly vpraveny lidské kmenové buňky. Poté byl tento zárodek vložen do těla prasnice, kde se nechal čtyři týdny uzrávat. V průběhu se z embrya vyvinuly prekurzory (buněčné typy), ze kterých se vyvíjí další typy buněk, včetně srdce, jater nebo neuronů.

Po čtyřech týdnech vědci experiment ukončili a embryo zničili.

Vědecký experiment je výsledkem čtyřletého výzkumu zahrnujícího 1500 prasečích embryí.

Ještě před ním se podobný pokus prováděl na myších a krysách. Vědci vytvořili slinivku v krysím embryu a pak transplantovali část z tohoto orgánu, která vylučuje inzulin, do myši trpící cukrovkou. Její zdravotní stav se následně zlepšil. S normální hladinou cukru v krvi žila myš další rok.

Tyto experimenty ale vyvolávají ostrou kritiku části vědců, vlád i veřejnosti. Odpůrci argumentují etickým rozměrem a také tím, že jde o nepřípustný zásah do vývoje života. Zmiňované dva pokusy se kvůli tomu musely obejít bez financí od vlády USA.

Řada odborníků ale věří, že průlom ve výzkumu přiměje odpůrce ke změně postoje k mezidruhovému křížení.

„Spousta lidí si myslí, že je to nějaký druh science fiction. Ale stává se to realitou,“ řekl genetik Hiromitsu Nakauchi pro The Washington Post.

Reklama

Doporučené