Hlavní obsah

Průzkum: Čechům je sympatický Joe Biden, Rumunům Vladimir Putin

Foto: Profimedia.cz

Amerického prezidenta Joea Bidena vnímá pozitivně 63 procent Čechů, Vladimira Putina pak 24 procent.

Reklama

3. 6. 18:12

Češi vnímají jako nejdůležitějšího strategického partnera Německo, stejně tak i většina obyvatel střední a východní Evropy. Naopak Čínu považuje zhruba polovina Čechů za hrozbu. Vyplývá to z analýzy trendů v těchto zemích.

Článek

Nejvýznamnějším strategickým partnerem je pro obyvatele většiny zemí střední a východní Evropy Německo. Pouze pro Poláky a Rumuny jsou z hlediska strategického partnerství důležitější Spojené státy. Vyplývá to z analýzy průzkumů veřejného mínění obyvatel deseti zemí střední a východní Evropy, který zveřejnila organizace Globsec.

„Přítomnost silných obchodních vazeb, a v některých zemích ekonomická závislost, podtrhla roli Německa jako strategického partnera větším podílem respondentů ve všech sledovaných zemích kromě Rumunska a Polska, kde si USA vybralo o něco více lidí,“ uvádí analýza.

Analýza Globsec trendy roku 2021

Analýza vychází z průzkumů veřejného mínění, které proběhly v březnu 2021 v celkem 10 zemích střední a východní Evropy, konkrétně v Bulharsku, Česku, Estonsku, Maďarsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, na Slovensku. V každé zemi se průzkumu účastnil reprezentativní vzorek 1000 respondentů.

V průzkumech veřejného mínění se autoři zaměřovali na postoj obyvatel k EU, NATO a také dalším zemím z hlediska strategického partnerství. Součástí bylo také přiblížení názorů lidí ze střední a východní Evropy na aktuální problematiku, např. na pandemii, zatčení ruského opozičního politika Alexeje Navalného nebo na přístup Číny k lidským právům.

V Česku se pro Německo vyslovilo 69 procent dotázaných. Druhým nejvýznamnějším partnerem jsou podle názoru Čechů Spojené státy (25 %), dále pak Francie (18 %) a Velká Británie (17 %). Méně je podle tuzemských obyvatel významné Rusko (14 %) a Čína (10 %). Sběr dat se konal ještě před diplomatickou roztržkou mezi Prahou a Moskvou, která vyústila ve vzájemné vyhoštění většího počtu pracovníků ambasád.

Z analýzy dále vyplývá, že pohled na světové velmoci se výrazněji liší v Maďarsku, Bulharsku a na Slovensku. Ve všech třech státech lidé za druhou nejdůležitější partnerskou zemi považují Rusko. V Maďarsku navíc 30 procent dotázaných takto vnímá i Čínu, což je výrazně vyšší hodnota ve srovnání s ostatními zkoumanými státy. Analýza v této souvislosti upozorňuje na skutečnost, že Maďarsko jako první země v EU začala očkovat proti onemocnění covid-19 ruskou vakcínou Sputnik V a čínskou látkou Sinovac.

„Vysoká preference Číny a Ruska je odrazem dominantního politického diskurzu v Maďarsku, který chválí ruské a čínské vakcíny. Je nicméně zajímavé, že mladší Maďaři pravděpodobněji označí Rusko za strategického partnera. V Bulharsku a na Slovensku se mezitím k tomuto názoru nejvíce hlásí nejstarší podskupiny,“ uvádí analýza.

Organizace Globsec

Globsec je nepolitická, nevládní organizace se sídlem v Bratislavě. Zaměřuje se na bezpečnost, prosperitu a udržitelnost v Evropě a ve světě. Již šestým rokem zveřejňuje analýzu trendů v zemích střední a východní Evropy založenou na průzkumech veřejného mínění obyvatel.

Zdroj: Globsec.org

Postojům k třem evropským velmocím odpovídá i vnímání jejich nejvyšších politických představitelů. Nejvíce pozitivně nahlíží obyvatelé střední a východní Evropy na německou kancléřku Angelu Merkelovou, v průměru je to 62 procent respondentů.

V předchozích analýzách organizace Glosec byl ale postoj k Merkelové méně pozitivní. Letošní analýza zmiňuje jako příklad období migrační krize, kdy zejména obyvatelé Bulharska, Maďarska, Česka a Slovenska nevyjadřovali s německou kancléřkou takovou spokojenost.

Vnímání zemí jako strategických partnerů ale úplně neodráží názory obyvatel na vrcholné představitele mimoevropských velmocí. V případě amerického prezidenta Joea Bidena jej hodnotí výrazně pozitivněji než zemi, kterou reprezentuje, v Rakousku (rozdíl 46 %), v Česku (rozdíl 38 %), v Maďarsku (rozdíl 29 %) a na Slovensku (rozdíl 39 %).

Naopak ruského prezidenta Vladimira Putina vnímají pozitivně obyvatelé zemí, kteří také Rusko považují za důležitého strategického partnera. Analýza také podotýká, že ve srovnání s průzkumy v předchozích letech zůstává obraz Putina ve střední a východní Evropě stabilní. Pouze na Slovensku vzrostla jeho podpora v průběhu let o 14 procent.

Méně vyhraněný postoj pak mají obyvatelé ze zkoumaných zemí k čínskému prezidentovi a generálnímu tajemníkovi Čínské komunistické strany Si Ťin-pchingovi. „Si Ťin-pching je méně populární a méně známý. Na rozdíl od Bidena a Putina jeden ze čtyř respondentů ze zemí střední a východní Evropy uvedl, že o Si Ťin-pchingovi ve skutečnosti nikdy neslyšel,“ uvádějí autoři analýzy organizace Globsec.

V některých zemích dosáhl podíl těch, kteří neznají představitele Číny, na více než 30 procent, nejvýrazněji na Slovensku (39 %), v Bulharsku (34 %) a v Polsku (34 %).

Číně a jejímu vlivu na země střední a východní Evropy se analýza věnuje podrobněji. Na otázku, zda vnímají Čínu jako inspiraci pro svou zemi, odpovědělo souhlasně nejvíce obyvatel v Rumunsku (30 %).

Respondenti z Česka a Polska naopak čínský režim jako inspirující nevidí. Pouze osm procent se v tomto smyslu vyjádřilo souhlasně. Navíc z předchozího průzkumu organizace Globsec vyplývá, že až polovina Čechů vnímá Čínu jako hrozbu. Vysoké procento lidí tak Čínu vnímá i v Polsku (31 %). Nejméně ohrožení se pak ze strany Číny cítí lidé v Rumunsku (13 %) a v Bulharsku (3 %).

Obyvatelé zemí střední a východní Evropy mají jasný názor na to, zda v Číně dochází k porušování lidských práv. Více než 50 % respondentů ve všech zemích kromě Bulharska s tímto tvrzením souhlasilo. Nejvíce v Rakousku, kde se takto vyjádřilo 90 procent dotázaných, dále v Polsku (81 %) a v Česku (79 %).

Pro vystoupení z EU by v Česku hlasovala čtvrtina

Češi patří ve srovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy k největším skeptikům vůči členství v Evropské unii. Pro setrvání by v pomyslném referendu hlasovalo 66 procent, pro vystoupení pak 27 procent.

Naopak pozitivně se ke členství v EU staví lidé v Polsku, Lotyšsku a Litvě. V těchto třech zemích by hlasovalo pro setrvání v EU více než 80 procent obyvatel, pro vystoupení 12 a méně procent. Pohybují se tak nad průměrem, který v zemích střední a východní Evropy vychází na 78 procent.

Lidé v Polsku také výrazně podporují členství země v Severoatlantické alianci, v potenciálním referendu by pro setrvání hlasovalo 89 procent, pro vystoupení pouze 5 procent. Podobně se k NATO staví Litva, kde by pro vystoupení hlasovalo 6 procent obyvatel, pro setrvání naopak 84 procent.

Češi mají postoj ke členství v NATO podobný jako Lotyši. V obou zemích by pro setrvání shodně hlasovalo 72 procent, pro vystoupení pak méně než 20 procent. Nejvíce skeptické postoje k NATO má ze zemí střední a východní Evropy Bulharsko, kde by se pro vystoupení vyslovila čtvrtina obyvatel.

Druhou část průzkumu, věnovanou pandemii covidu-19, přinesou Seznam Zprávy v nejbližších dnech.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované