Hlavní obsah

První Češi už odmítli AstraZeneku. Důvody k obavám ale nejsou, tvrdí lékaři

Foto: Shutterstock.com

V Evropě došlo hned k několika případům těžkých zdravotních komplikací, které mohou být spojovány s vakcínou od AstraZeneky.

Reklama

16. 3. 10:14

Zemí, které pozastavují očkování vakcínou od AstraZeneky, přibývá. Může být spojitost mezi její aplikací a tvorbou krevních sraženin? Firma to odmítá a data jí dávají za pravdu, stejně jako regulátoři a redakcí oslovení lékaři.

Článek

Jen několik týdnů poté, co musela firma AstraZeneca vysvětlovat účinnost své vakcíny u seniorů, čelí dalším a vážnějším otázkám. Kvůli případům krevních sraženin u několika lidí, kterým byla látka podána, její očkování z obezřetnosti dočasně pozastavilo hned několik států, nejnověji i Německo, Itálie a Francie.

Česko už vakcínu podalo přibližně 130 tisícům lidí, výjimečné vedlejší příznaky neregistruje a k dočasné stopce zatím nepřistoupilo. Lékaři sice vnímají, že se část lidí na vakcínu ptá, nezaznamenávají ale její masivní odmítání.

„Lidé píší, jak to mají udělat, aby dostali jinou vakcínu. Někteří, co již dostali první dávku, mají strach, aby nezemřeli. Moje odpověď je však stále stejná. Zatím nebyla prokázána žádná příčinná souvislost s tragickými příhodami a ostatní vedlejší účinky jsou očekávatelné. Benefit tedy jasně převažuje nad rizikem,“ uvedl pro Seznam Zprávy lékař Martin Polák, který zároveň působí jako středočeský koordinátor očkování.

Jeho slova potvrzuje praktická lékařka Ludmila Bezdíčková. Několik pacientů, kteří odmítli očkování AstraZenekou, eviduje, jiní se spíše ptají. Lidé by si podle ní měli uvědomit, že rizika covidu-19 jsou mnohonásobně vyšší než ta hypotetická a nepodložená spojená s vakcínou.

„Počet těch prověřovaných případů není vyšší, než odpovídá běžnému výskytu trombembolických komplikací u lidí, kteří očkovaní nejsou. Ta vazba není prozkoumaná a podle mě je spíše méně pravděpodobná. Dokud nebudou důkazy, benefit očkování dalekosáhle přesahuje tato hypotetická rizika,“ popsala lékařka.

O tom, že není důvod ke změně postoje, mluví i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

„Zatím opravdu nebyla prokázána příčinná souvislost těch stavů a nežádoucích účinků přímo s podáním vakcíny,“ řekl v pondělí. Přesto se téma bude řešit podle informací Seznam Zpráv na úterním jednání zástupců vlády s hejtmany, stejně jako na vládní radě pro zdravotní rizika.

Případy, které vyvolaly nejistotu

Otazníky ohledně bezpečnosti AstraZeneky vyvolaly už začátkem března případy z Rakouska. Týkaly se dvou žen, které podle rakouského tisku pracovaly jako zdravotní sestry v nemocnici ve městě Zwettl a dostaly očkování ze stejné šarže. Jedna z nich zemřela v důsledku vážných problémů se srážením krve, druhá byla ve vážném stavu s plicní embolií.

Předběžné výsledky vyšetřování dospěly k závěru, že vakcíny nejsou příčinou zmíněných zdravotních obtíží. Následovalo několik dalších případů z různých koutů Evropy.

Kde AstraZeneku pozastavili?

Z evropských zemí pozastavily očkování kromě Německa, Itálie a Francie, které se k tomu rozhodly v pondělí, už minulý týden Dánsko, Norsko, Island, Bulharsko, Rumunsko a Nizozemsko. Rakousko, Itálie, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Lucembursko přestaly kvůli podezření na nežádoucí vedlejší účinky používat některé šarže vakcíny.

Například Norsko minulý týden oznámilo, že v zemi byli krátce po očkování hospitalizováni ve vážném stavu tři zdravotníci s krvácením, krevními sraženinami a nízkým počtem krevních destiček. Další případ hlásí Dánsko, kde na následky krevních sraženin zemřela šedesátiletá žena. Také ona krátce předtím absolvovala očkování AstraZenekou.

Dojmy, nebo fakta?

Firma se spojování tragických případů se svou vakcínou brání a v její prospěch mluví doposud posbíraná data.

„Rádi bychom znovu ubezpečili o bezpečnosti vakcíny, která je založena na jasných vědeckých důkazech. Podrobná prověření všech dostupných dat od více než 17 milionů naočkovaných lidí v Evropské unii a Spojeném království vakcínou AstraZeneca neukázala žádný důkaz o zvýšeném riziku plicní embolie, hluboké žilní trombózy nebo trombocytopenii (snížené množství krevních destiček, pozn. red.),“ uvedla společnost na svou obranu.

Podle jejích informací bylo v EU a Velké Británii hlášeno 15 případů žilní trombózy a 22 případů plicní embolie u lidí, kteří vakcínu dostali. „Jde o nižší počet, než bývá v takto velkém vzorku populace obvyklé za běžných okolností. Podobně je tomu i u ostatních registrovaných vakcín proti covidu-19,“ dodala AstraZeneca.

Světová zdravotnická organizace (WHO) i Evropská léková agentura jí dávají za pravdu a stále upozorňují, že přímá souvislost nebyla u žádného z případů prokázána. Podobně věc vidí i britský úřad pro kontrolu léčiv (MHRA).

„Zprávy pečlivě analyzujeme, ale vzhledem k velkému množství podaných dávek a frekvenci, s jakou se mohou krevní sraženiny vyskytovat přirozeně, dostupné důkazy nenasvědčují tomu, že příčinou je vakcína,“ citovala BBC Phila Bryana, který v MHRA vede oddělení pro bezpečnost vakcín.

Doporučení vakcinologů

Česká vakcinologická společnost před několika dny vydala aktuální doporučení k očkování proti covidu-19. „Doporučujeme očkování všem osobám, pro které je očkovací látka schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA) a Evropskou komisí a které nemají žádnou kontraindikaci,“ vzkazují odborníci. Jak mají postupovat chronicky nemocní, lidé se sníženou imunitou nebo kojící ženy? Odpovědi shrnuli v doporučení.

Podle lékaře Martina Poláka nejsou obavy namístě. Pokud jde o alergické reakce, nevyskytují se podle něj u AstraZeneky ve větší míře, než je tomu u ostatních vakcín.

„EMA patří mezi nejpřísnější lékové agentury na světě. Rozhodnutí, zda dále používat tuto vakcínu, je samozřejmě na každém státě. Já ji považuji za bezpečnou. Smutné a tragické příhody jsou v medicíně vždy něco, co nás nutí se zamyslet nad tím, co se stalo. Zda vše děláme podle pravidel. Zde jsem však přesvědčený o bezpečnosti používání této vakcíny s přihlédnutím k možným očekávaným vedlejším účinkům,“ dodává.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované