Hlavní obsah

Prymula: Koronavirus se chová jinak než běžná nemoc. V tom je nebezpečí

Foto: vlada.cz

Epidemiolog Roman Prymula a jeho tým mají na starosti projekt chytré karantény. Má zefektivnit boj s koronavirem.

2. 4. 21:13

Náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula v rozhovoru pro Seznam Zprávy a Televizi Seznam popsal, jak probíhá nemoc COVID-19 a v čem odborníky překvapila.

Článek

Případů nákazy koronavirem má Česko ke čtvrtečnímu večeru 3805, 44 lidí buď přímo na infekci, nebo v souvislosti s ní zemřelo, téměř 70 lidí se vyléčilo a přes 70 dalších zůstává ve vážném stavu v nemocnicích.

Tým okolo epidemiologa Romana Prymuly chce společně se zdravotníky i akademiky v nejbližší době spustit testování vzorku populace a zjistit její promořenost. Výsledky mají napovědět i to, kolik lidí se s virem setkalo bez symptomů.

Kromě možnosti bezpříznakového přenášení ale boj s novým koronavirem komplikuje i to, jak na něj obranyschopnost lidí odpovídá. Epidemiolog problém přiblížil ve speciálním rozhovoru pro Seznam Zprávy a Televizi Seznam.

„Co je na této nemoci velmi složité - a pro klasické lékaře je to skoro nepochopitelné - že nemoc má dvoufázový průběh. A i epidemie mají dvoufázový průběh. Když se nakazíme nějakou nemocí, tak nám po určité době začnou narůstat takzvané protilátky třídy M - protilátky, které jsou v těle v časné fázi nemoci - ty postupně narostou a to je známka akutní infekce. Postupně jsou nahrazovány protilátkami třídy G, které naopak znamenají, že jsme infekci už prodělali. A takto to končí. Zmizí infekční agens - virus, který tam byl - a zůstanou už jen protilátky. U tohoto onemocnění je to úplně jinak,“ popsal epidemiolog.

Po zdánlivém ustoupení podle něj přichází druhá fáze, kdy prudce narůstají protilátky třídy M - jako kdyby šlo o první nákazu. A až potom narůstají protilátky třídy G.

„Ve druhé vlně je onemocnění ještě zákeřnější. Jsou popsány případy, že člověk, kterému nebylo skoro nic - měl teplotu - tak se během půlhodiny zhoršil natolik, že potřeboval kyslíkovou terapii, a někteří dokonce po té půlhodině i zemřeli. Takže to je obrovská nebezpečnost,“ řekl Roman Prymula.

Kvůli dvoufázovému průběhu je složitá i interpretace testů, které odborníci provádí.

Virus a imunita

V populaci se vyskytuje i část lidí, kteří jsou proti infekci přirozeně imunní - podobně tomu bývá i u jiných chorob.

Stejně tak ale platí, že ten, kdo se nakazil a nemoc nevědomky přechodil, může být nadále nosičem viru.

„Řada osob ho vylučuje poměrně dlouho. Situace ještě před několika málo dny byla taková, že jsme měli velmi nízké číslo osob, které se vyléčily. Nastoupalo až v posledních čtyřech dnech. Je to známka toho, že ti lidé virus dlouho vylučují a čeká se na opakované testování. Na druhou stranu není jasné, jak jsou nebezpeční - virus někdy vylučují v podobě, která úplně infekční není. Jsou známky toho, že vylučují různé kopie viru, které už jsou nefunkční. Jsou to jakési stavební trosky viru, který je mrtvý, ale je nadále vylučován. O tom se vedou různé spekulace,“ dodal epidemiolog.

Na veřejnosti nedávno rezonoval názor oxfordských vědců, podle kterých se koronavirem mohla od ledna nakazit už polovina všech obyvatel Velké Británie a že epidemie začala mnohem dříve, než se předpokládá. Podle Prymuly ale takový scénář není pravděpodobný.

„To by znamenalo, že koronavirus nebyl poprvé v Číně a že by nebyl zavlečen z Číny do Evropy. U nás se vyskytuje především kmen, který je v Itálii, tedy to znamená, že právě odtud k nám přišla největší část nakažených. Pokud by skutečně byla promořena až polovina populace, jak tvrdí, tak by to byla velmi dobrá zpráva. Protože za nějaké tři týdny by se už v Británii onemocnění šířit nemohlo, protože by už byla promořena celá populace. A to se zřejmě nestalo, protože čísla z Británie, kde dochází k poměrně explozivnímu nárůstu případů, hovoří o něčem jiném. Takže ta studie pro mě není úplně validní. Může se stát, že se promoří půlka populace. Určitě ale ne za tři týdny,“ popsal Roman Prymula.

Podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nasbíraných pouze na základě případů z Evropy zažívá 80 procent nakažených mírný průběh nemoci. Těžkými příznaky trpí 14 procent lidí a šest procent kritickými. Tito lidé, zejména staří a jinak nemocní, mohou trpět zánětem plic a velmi špatně se jim dýchá, proto často potřebují plicní ventilaci.

Množství lidí, kteří mohou na onemocnění zemřít, se často liší podle toho, jak je daná populace stará. Zatímco riziko úmrtí pro nakaženého člověka mladšího 40 let je asi 0,2 procenta, nad 60 let už je to 3,6 procenta a nad 80 let bezmála 15 procent.

Podívejte se na celý rozhovor s Romanem Prymulou:

Rozhovor s Romanem Prymulou. (Video: Televize Seznam)

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené