Hlavní obsah

Řada mladých učitelů má některé intelektuální dovednosti horší než zbytek populace, říkají vědci

Akademický ekonom Daniel Münich popisuje rozdíly mezi mladými učiteli. (Video: Václav Dolejší, Seznam.cz)

Studie institutu IDEA se zaměřila na intelektuální dovednosti kantorů, například na čtenářskou gramotnost či matematické dovednosti.

Článek

Mezi učiteli z mladší generace v Česku jsou výrazné rozdíly co do jejich dovedností. Ukázala to studie institutu IDEA, která vycházela z mezinárodních šetření. Důsledkem je podle autorů studie prohlubující se rozdíl mezi kvalitou vzdělání na různých školách či v různých regionech.

Autoři Daniel Münich a Jana Krajčová se zaměřili na tři okruhy dovedností - čtenářskou gramotnost, matematické dovednosti a používání digitálních technologií. Zkoumali jejich úroveň u celé populace a dále u učitelů do 45 let věku a od 45 do 60 let.

„To sice nejsou vyloženě dovednosti učitelské, ale je to taková nepřímá a zajímavá indikace toho, jak si vedou v těch obecných intelektuálních dovednostech pro život,“ vysvětluje Daniel Münich z Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR, pod nějž institut IDEA patří.

Celkové zjištění ještě vypadá hezky - čeští učitelé jsou lehce nad průměrem vůči ostatním zemím. Podle Münicha je to dáno tím, že většina kantorů se rekrutovala ještě v dobách, kdy český vzdělávací systém byl vysoce nadprůměrný.

Ti však stárnou a odcházejí do penze. Tím podle Münicha vyvstává problém mezi mladšími učiteli do 45 let věku, kde jsou velké rozdíly v jejich kvalitě. Na rozdíl od starších kantorů, kteří jsou na tom podle studie všichni podobně.

„Mezi mladými je na jedné straně spousta těch, kteří jsou vysoce nadprůměrní, skvělí a zapálení nadšenci pro profesi učitele. Jenže pak je tam také nepoměrně vysoký podíl lidí, kteří jsou na tom se čtenářskou gramotností velmi špatně. Jsou vlastně i pod průměrem celé populace,“ upozorňuje Münich.

Studie to přičítá vývoji po roce 1990 - otevření spousty nových příležitostí a poklesu zájmu o učitelskou profesi.

„Pedagogické fakulty dnes lákají skutečně jenom nadšence. V posledních deseti letech braly každou duši, která byla ochotná jít na vysokou školu studovat a už se nikdo asi moc neptal, jestli má na to po stránce nějakých čtenářských a jiných gramotností,“ míní akademický ekonom Münich.

Jedinou cestou je zvýšení platů. To sice mnoho vlád slibovalo, ale problém byl, že se zvyšovaly jen tarify, zatímco na odměny už nezbylo nic. Učitelé si tak na výplatních páskách žádného zvýšení ani nevšimli.

Současná Babišova vláda také slibuje navýšení tarifní složky platu učitelů od ledna 2019 o deset procent. Jenže opět ředitelé škol nemají jistotu, že kromě toho dostanou i peníze pro učitele do netarifní složky.

„Odměňování učitelů musí mít dlouhodobý charakter, ne ad hoc, že se možná přidá. Musí být dlouhodobé trvalé zvýšení, kde všichni vědí, že to zvýšení je prostě trvalé a garantované. Jedině pak vzroste zájem o tu profesi,“ míní Daniel Münich.

Reklama