Rizikové profese a spoření na důchod: do dneška musejí mít oznámení v ruce

Zaměstnancům, kteří pracují ve vybraných rizikových profesích, musí nově zaměstnavatelé spořit na důchod. A to čtyři procenta z vyměřovacího základu, tedy z hrubé mzdy. Pokud tedy zaměstnanec například pobírá průměrnou mzdu ve výši necelých 49 tisíc korun, pošle mu zaměstnavatel na penzijní spoření skoro dva tisíce korun měsíčně.

Novinka má ale několik omezení. Tak především – příspěvek se týká pouze některých profesí, které spadají do třetí kategorie rizikových prací. A to jen těch, které při práci zatěžují vibrace, chlad, teplo nebo jde o dynamickou fyzickou práci vykonávanou velkými svalovými skupinami. Jsou to například svářeči, kováři, skladníci v mrazírnách, pracovníci v hutnictví či v lesnictví.

„Například ale profese zařazené do třetí rizikové skupiny kvůli zatížení hlukem už nárok na příspěvek nemají,“ říká expertka na pracovní právo Marie Janšová z advokátní kanceláře Legalité. Doplňuje, že je na zaměstnavateli, aby informoval skutečně oprávněné zaměstnance. Do této rizikové skupiny je totiž zařazuje právě zaměstnavatel spolu s hygienickou stanicí.

„Pak je nezbytné všechno evidovat. Zaměstnavatel musí vést evidenci rizikových směn, nároků na příspěvek i výši zaplacených příspěvků. Firma musí také zaměstnanci vydat jednorázové potvrzení o zaplacení prvního povinného příspěvku. Administrativní zátěž zaměstnavatele spojená s tímto novým příspěvek je tak značná,“ míní advokátka.

Zaměstnavatel pošle pracovníkovi peníze na penzijní spoření, když v rizikové profesi odpracuje alespoň tři směny v měsíci. Podle výkladu ministerstva patří v tomto případě do směny i práce přesčas.

„To je ale v rozporu s definicí směny podle zákoníku práce, do které práce přesčas nepatří. Toto tak může v praxi zaměstnavatelům činit potíže,“ doplňuje advokátka Janšová. Odkazuje na informace uvedené na webu Ministerstva práce a sociálních věcí k novým pravidlům.

Zaměstnavatel musí o právu na povinný příspěvek písemně informovat zaměstnance předtím, než zaměstnanec začne vykonávat rizikovou práci. Stávající zaměstnance pak musí zaměstnavatel o tom, že mu bude spořit na penzi, informovat, a to nejpozději do 15. ledna 2026. Za nesplnění této informační povinností hrozí pokuta do výše 200 tisíc korun.

„Informace o nové povinnosti musí být písemná. Tedy informace bude předána na listině nebo elektronicky. Pokud je informace v elektronické podobě, musí být přístupná zaměstnanci takovým způsobem, aby si ji mohl uložit a vytisknout. Doporučuji, aby se v každém případě jednalo o jednostrannou informaci zaměstnavatele, kterou zaměstnavatel pouze zaměstnanci předá. Forma dodatku ke smlouvě sice možná je, ale já ji nedoporučuji,“ popisuje Janšová.

Pokud zaměstnanec chce příspěvek od zaměstnavatele získat, pak musí na dopis od zaměstnavatele reagovat. Jinak příspěvek nedostane. I on musí písemně oznámit, že uplatňuje své právo na příspěvek a uvede zaměstnavateli k tomu požadované informace, tedy především jméno penzijní společnosti, u které má spoření založené, číslo účtu a číslo smlouvy.

Když zaměstnanec z nějakých důvodů nebude chtít na penzi spořit, zaměstnavatel mu povinný příspěvek platit nebude. 

Zaměstnavatel, který už platí zaměstnancům příspěvek na penzijní spoření, nemusí kvůli novince nic měnit. Tedy činí-li výše příspěvku alespoň v zákoně uvedená čtyři procenta z hrubé mzdy zaměstnance. Pokud platí příspěvek nižší, musí ho zvýšit na požadovanou úroveň. Dobrovolně pak může platit i více než stanovují nová pravidla.

Příspěvek je možné posílat pouze na penzijní připojištění, pokud ho zaměstnanci mají, nebo na doplňkové penzijní spoření, které buď mají nebo si ho mohou u některé z penzijních společností snadno založit.

Na ostatní produkty spoření na stáří, například na stále oblíbenější dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, ho posílat nelze.

„Povinný příspěvek pro rizikové profese byl zaveden proto, aby těžce pracujícím zaměstnancům umožnil naspořit si více peněz a aby díky tomu mohli čerpat i takzvaný předdůchod. Ten jim umožní dřívější odchod do penze. Možnost čerpání předdůchodu je ale pouze v penzijním spoření, DIP ho nemůže podle zákona vůbec nabízet,“ vysvětluje omezení příspěvku pouze na tradiční „penzijko“ ředitelka Generali penzijní společnosti Jana Zelinková.

Doplňuje, že podmínky pro čerpání předdůchodu u klientů s povinným příspěvkem zaměstnavatele pracujících v rizikových profesích jsou výhodnější než u běžných klientů penzijního spoření.

Hlavní rozdíl je, že pokud takový zaměstnanec předloží pojišťovně potvrzení o platbách nového příspěvku, nevztahuje se na něj povinná spořicí doba. A navíc je upravena doba výplaty – minimální doba čerpání předdůchodu je u těchto klientů zkrácena z 24 na 15 měsíců.

S naspořenými penězi si lidé budou moci naložit, jak budou chtít. Na předdůchod je využít můžou, ale nemusí.

Jen pro upřesnění – předdůchod je něco jiného než předčasný důchod. Umožňuje sice dřívější odchod do penze, a to až o pět let, ale pouze v případě, že má klient uzavřené doplňkové penzijní spoření a na něm dostatečné úspory. A to tak dostatečné, aby pokryly celou dobu zvoleného předdůchodu, než dotyčný dosáhne řádného důchodové věku. Po dobu předdůchodu si tak vlastně lidé vyplácejí svoje vlastní peníze formou měsíční renty.

Tato renta musí činit alespoň 30 procent průměrné mzdy v daném roce na každý měsíc předdůchodu. Například v letošním roce to vychází na 14 500 korun. Kdyby tak někdo chtěl odejít do předdůchodu dva roky před řádným důchodem, musel by mít naspořeno v penzijku alespoň 350 tisíc korun.

Původně měli mít zaměstnanci ve třetí kategorii nárok na dřívější odchod do předčasného důchodu o 5 let bez krácení penze. Stejně jako hasiči nebo záchranáři a také lidé pracující v profesích čtvrté kategorie. To ale v Parlamentu neprošlo, proto dostali alespoň tuto podporu.