Hlavní obsah

Co se ještě může stát? ČNB má i alternativní scénář pro ekonomiku

Foto: Škoda Auto, Seznam.cz

Ilustrační fotografie.

15. 5. 14:25
aktualizováno • 15. 5. 15:53

Epidemiologická brzda, na kterou šlápla v první polovině března Babišova vláda i okolní státy, tuzemskou ekonomiku jednoznačně poničila.

Článek

Česko v příštích měsících čekají dlouho nevídané jevy – stoupající nezaměstnanost, zpomalení růstu mezd nebo propad životní úrovně minimálně u části obyvatelstva. Otázka je jen, jak dlouhý a jak hluboký to bude pád.

První měření ještě nedopadlo tak zle. Čeští statistici v pátek ráno přišli s předběžným odhadem, že koronavirus a vypnutí celých odvětví poslalo ekonomiku do minusu o 2,2 procenta (meziroční pokles HDP). Mimochodem, úplně stejné číslo jako v sousedním Německu.

Jenže v prvním čtvrtletí se hibernace ekonomiky projevila jen částečně. Den, kdy vláda zmáčkla vypínače, nastal v polovině března. Do té doby automobilky montovaly, číšníci a kadeřnice inkasovali tržby a podle výběru mýta, spotřeby elektřiny nebo prodeje letenek nebylo možné předpokládat, jaký armagedon nastane.

Od dubna do června už to bude jiné. „V letošním druhém čtvrtletí jako celku bude dopad koronaviru na HDP patrný nejvíce: právě ve druhém čtvrtletí by se měl dostavit prudký mezičtvrtletní propad a akcelerace meziročního propadu české ekonomiky,“ napsal ekonom skupiny Generali Radomír Jáč.

ČNB dnes ve Zprávě o inflaci uvedla, že má kromě základního scénáře vývoje ekonomiky (pokles o 8 %) také další dva: negativní a nejhorší, alternativní, v němž připouští letošní pád o 13,5 procenta.

Tři scénáře podle ČNB

Alternativní scénář

Podle alternativního scénáře vývoje české ekonomiky, který počítá s pomalejším opadnutím první vlny pandemie koronaviru a zároveň s nástupem další vlny na konci letošního roku, by mohla česká ekonomika letos klesnout až o 13,5 procenta a příští rok o 1,5 procenta.

Negativní scénář

Další méně negativní scénář ČNB počítá s déle trvající pandemií a rovněž delšími negativním dopady v zahraničí. Podle něj by česká ekonomika letos klesla o 10,1 procenta a příští rok by stoupla o 3,2 procenta.

Základní scénář

V základním scénáři počítá prognóza ČNB letos s poklesem ekonomiky o osm procent a příští rok s růstem o čtyři procenta. I přes obnovení růstu se ale podle něj ekonomika do konce příštího roku nedostane na úroveň před pandemií koronaviru.

Přestřelka nad čísly

Jak složité je popisovat, nebo dokonce předvídat, co se v ekonomice nyní děje, ukazuje přestřelka, která se rozpoutala hned po zveřejnění pátečního předběžného odhadu.

„Podle naměřeného HDP se zdá, že se v nouzovém stavu zastavilo pouze 16 až 20 procent hospodářství. Ve skutečnosti to bylo více,“ namítl analytik společnosti Natland Petr Bartoň, který soudí, že statistický úřad podhodnocuje skutečný stav hospodářství. „Když zavřou obchody, výroba má ještě nějakou setrvačnost, než se naplní sklady, z nichž spotřebitelé výrobky neodebírají. Tato nadvýroba ‚na budoucnost‘ pak opticky zvyšuje HDP v prvním čtvrtletí a reálně by neměla být započítána,“ soudí Bartoň.

Jak hluboká nás čeká krize a bude to krize? Co soudí bankéř Radovan Vávra:

Někdejší bankéř a investor Radovan Vávra a jeho pohled na dopady koronaviru do ekonomiky. (Video: Zuzana Hodková)

Podhodnocená čísla statistiků není chybou ČSÚ. Je to dáno celosvětovou metodou, která není stavěna na zásadní ekonomické obraty. Je stavěna na drobné změny v době „ekonomického míru“.

Jak rychle se z vypnutí firmy vzpamatují, záleží na více faktorech. Dva z nich se dají ovládat z Česka: vládní investice a chuť spotřebitelů utrácet.

Transakční data, která Seznam Zprávám poskytla Česká spořitelna, banka s největším počtem drobných klientů, ukazují, že propad nakupování už není tak bezprecedentní jako na začátku karantény. Tehdy počet karetních transakcí klesal o více než pětinu. Současný meziroční pokles o 10 procent (viz Index prosperity Seznam Zpráv) ve druhém květnovém týdnu je však stále masivní. „Potvrzuje, že pokles spotřeby domácností je vyšší než během velké recese 2008/09,“ uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Co bude s korunou

O tom, jak úspěšní budou v boji o přežití čeští exportéři, může do značné míry rozhodnout, co udělá koruna. Guvernér ČNB Jiří Rusnok pro televizi CNN Prima News řekl, že v dohledné době centrální banka žádné intervence nepodnikne. „Nevidím v dohledném horizontu pravděpodobnost použití koruny jako kurzového závazku, protože nehrozí deflační situace. Prakticky to ve viditelném horizontu dokážu vyloučit. Není to vůbec pravděpodobné,“ uvedl Rusnok.

Aktuálně se koruna obchoduje za zhruba 27,60 Kč/EUR. Před pandemií se pohybovala kolem kurzu 25,50 koruny za euro. Rusnok dnes označil za nesmyslné úvahy, že by koruna mohla oslabit až například na 32 korun za euro. „To by muselo být spojené s nějakou apokalypsou,“ uvedl.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené