Hlavní obsah

Řecko nepříjemně zaskočilo Čechy. Italové vyřešili otázku bezpečného pití

Foto: Profimedia.cz

Paros je jedním z ostrovů, kde zpřísňují opatření.

Reklama

Nečekaná vstupenka do Řecka v podobě negativního testu Čechy zaskočila, česká vláda se nyní snaží vyjednat pro turisty lepší podmínky. V Toskánsku se opět popíjí bezpečně a Češi v Chorvatsku dohnali, co kvůli pandemii zameškali.

Článek

Přinášíme vám další díl pravidelného prázdninového seriálu. Každý den od pondělí do neděle se v odpoledních hodinách můžete těšit na rady a zajímavosti Seznam Zpráv z evropských turistických destinací. A to až do 31. srpna.

Vyjednávání s Řeckem

Na seznam zemí, jejichž obyvatelé se do Řecka nedostanou bez negativního testu na koronavirus, kromě České republiky přibylo i Švédsko, Belgie, Španělsko a Nizozemsko. V pondělí to nečekaně oznámili představitelé řecké vlády. Zpřísňování pravidel pro vstup do Řecka následuje zhoršení epidemiologické situace na Balkáně.

Vstupenkou na území Řecka je pro vybrané státy negativní test na koronavirus, který nesmí být starší než 72 hodin. Nařízení platí od 17. srpna. Stejné pravidlo platí pro návštěvníky vstupující do Řecka přes pevninskou hranici, a to včetně Řeků vracejících se domů.

Testovací povinnost zasažené země zaskočila. Premiér Andrej Babiš uvedl, že krizový štáb nyní musí vyřešit posílení testovacích míst, aby lidé, kteří do Řecka pojedou, měli možnost nechat se otestovat. „Je to pro nás překvapení. Psal jsem ráno řeckému premiérovi, aby se na to ještě podívali,“ řekl Babiš. Argumentoval přitom pondělním poklesem počtu nově odhalených nákaz v Česku. Ministr zahraničí Tomáš Petříček věří tomu, že povinnost se na Čechy bude vztahovat jen po „velmi krátkou dobu“. Novinářům řekl, že o věci jednají epidemiologové obou zemí.

Řecká vláda dále zakazuje veřejná shromáždění, včetně představení a koncertů, kde není zajištěno sezení pro diváky. Omezení se vztahuje i na bary na Krétě, v Soluni, Chalkidiki, Mykonosu, Parosu, Santorini, Antiparosu, Zakynthosu a Kosu, které musí mít mezi půlnocí a sedmou ranní zavřeno.

(Ne)vinná okénka

Během pandemie musely bary a restaurace pro své vlastní dobro začít vymýšlet inovativní způsoby servírování pokrmů a nápojů tak, aby nedošlo k újmě jak zdravotní, tak materiální. Italové se rozhodli vzít si příklad z „vychytávky“ staré celá staletí. Takzvaná vinná okénka nacházela své využití už ve středověku, zejména pak v období 14. století, kdy se do světa z Asie rozšířila epidemie moru a doputovala i do Itálie. Už tehdy bylo nutné zavést opatření pro zachování jak zdravého těla, tak i ducha.

Takzvaná buchette del vino, česky vinná okénka, našla uplatnění i ve vinařské oblasti Toskánska. Vynález je to stejně nevinný, jak zní - otvor ve zdi o rozměrech odpovídajících číši či sklenici na víno nebo jiný nápoj, který může být servírován i za dodržení sociálního distancování. Nadčasový nápad tak našel využití i v dnešních dnech koronavirových. „Vrátili jsme se k prodeji přes vinná okénka, vydáváme vína, kávu, nápoje, sendviče i zmrzlinu, a to vše bez bakterií a bezkontaktně,“ hlásí webové stránky podniků ve Florencii.

Věděli jste, že…

Právě v období epidemie černé smrti v Itálii vzniklo slovo nespočetně skloňované během pandemie koronaviru - karanténa. Černá smrt se do Itálie, konkrétně do Janova a Benátek, poprvé dostala na konci roku 1347. Centra námořního obchodu i tehdy přijímala epidemiologická opatření - lodě s nákladem musely před vstupem do měst čekat 40 dní na moři. Pašeráky hojně porušované pravidlo dalo nicméně vzniknout novému pojmu, z italského quarante (čtyřicet) vzešla karanténa.

Bosna ztrácí

Koronavirus snížil cestovní ruch v Bosně v prvním pololetí meziročně o 70,6 procenta na 209 802 turistů. Podle agentury Reuters to v pondělí uvedl tamní statistický úřad. V několika předchozích letech přitom návštěvnost této země rostla dvouciferným tempem a loni do ní přicestovalo 1,5 milionu turistů. Kvůli epidemii a následné krizi už přišly o práci tisíce lidí zaměstnaných v cestovním ruchu. V turistickém odvětví pracuje 50 000 obyvatel této zhruba třímilionové země.

Lidé přijíždějící do země ze států Evropské unie se musejí prokázat negativním testem na nemoc covid-19. Bosna zatím vykázala 14 324 případů nákazy koronavirem, který tuto nemoc způsobuje, a 407 úmrtí s touto chorobou.

Češi dohnali statistiky

Podle systému Visitor, který vyhodnocuje statistiku příjezdů a přenocování turistů v komerčním a nekomerčním segmentu a v námořním cestovním ruchu, přijelo do Chorvatska během prvních devíti srpnových dnů milion návštěvníků. Zrealizovali přes 7 milionů přenocování, což představuje kolem 70 procent loňského výsledku za stejné období. Mezi nejnavštěvovanější místa patří jednoznačně Istrie, oblast Kvarneru a Splitsko-dalmatská, Zadarská, Šibenicko-kninská, Dubrovnicko-neretvanská a Licko-senjská župa.

Současná situace a užitečné odkazy:

Podle tiskové zprávy Chorvatského turistického sdružení zůstává Chorvatsko bezpečnou destinací s nízkým počtem infikovaných. Aktuální stav mohou turisté prověřit podle jednotlivých regionů na stránkách https://www.croatiacovid19.info/ nebo na https://www.koronavirus.hr/en.

Na Istrii a v oblasti Kvarneru, kam míří nejvíce Čechů, nebyl zaznamenán žádný nový případ nákazy. Dalmácie hlásí 35 nových případů. Momentálně je v Chorvatsku nakaženo 586 lidí (v Česku 5 180), z čehož se 70 procent případů vztahuje na vnitrozemskou část Chorvatska.

Veškeré dodatečné informace si turisté mohou dohledat na stránkách Chorvatského turistického sdružení: https://croatia.hr/en-GB/coronavirus-2019-ncov-q-and-a.

Co se týče Čechů, těch začátkem srpna do Chorvatska zamířilo na 60 tisíc - celých 95 procent loňských čísel. Počet příjezdů do hotelů a na jachty se dokonce zvýšil o 5 procent. I pro Čechy platí za nejoblíbenější destinaci poloostrov Istrie, po ní pak Makarská riviéra (Živogošće), Omiš, Baška Voda, Novalja, Crikvenica a Gradac.

Reklama

Doporučované