Hlavní obsah

Baťův kanál je unikátní atrakcí, jeho splavnost se má prodloužit na 72 km

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Pixabay.com

Ilustrační foto.

Reklama

Baťův kanál je známým turistickým místem spjatým s řekou Moravou. Ročně jej navštíví desetitisíce lidí, kteří se po něm plaví na loďkách i moderních hausbótech.

Článek

Jedinečná technická památka protínající malebnou krajinu Hodonínska, Uherskohradišťska a Zlínska původně ale nesloužila k rekreačním účelům. Byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí. Dnes bude zahájena stavba plavební komory Sudoměřice-Rohatec, která umožní prodloužení splavnosti do Hodonína. Jde o první novou komoru po 85 letech.

Stavba kanálu začala 16. října 1934. Výstavbu inicioval a z velké části financoval Jan Antonín Baťa, majitel známé obuvnické firmy, který potřeboval levně přepravovat hnědé uhlí do svých závodů v Otrokovicích (tehdejším Baťově). Stát zase poskytl nemalé příspěvky na produktivní péči o nezaměstnané, kterých na kanále pracovalo v době hospodářské krize až 1500. Veškerá stavební činnost byla ukončena na podzim roku 1938. Provoz na kanále byl zahájen 2. prosince téhož roku.

Plavební cesta začínala v otrokovickém přístavu a končila u Rohatce překladištěm lignitu. Přepravu zajišťovaly 36 metrů dlouhé nákladní čluny, tažené koňským potahem, traktorem a také vlečnými remorkéry. Překonání celé trasy, oficiálně nazývané „průplav Otrokovice-Rohatec“, trvalo za ideálních vodních podmínek přibližně deset hodin.

Součástí kanálu bylo také 14 různě velkých plavebních komor, které překonávaly výškový rozdíl 18,2 metru. Dále dva pomocné jezy (na Veličce a Radějovce), 23 silničních a hospodářských mostů, sedm lávek, dva sklápěcí mosty, jeden zvedací most úzkokolejné dráhy a další. Z těchto stavebních prvků se ale dochovaly jen některé.

Plavebnímu a závlahovému účelu sloužil kanál jen krátce. Koncem války jej poškodila ustupující německá armáda a s nástupem komunismu začala tamní lodní doprava stagnovat. Vodní cesta chátrala až do poloviny 90. let, kdy se za vydatné finanční podpory místní a státní správy a Evropské unie stala ojedinělou turistickou atrakcí. Mezi využitelné vodní cesty se průplav opětovně zařadil zákonem o vnitrozemské plavbě z května 1995.

Turistům poprvé posloužil v roce 1996, tehdy se po něm projelo 5000 lidí. Nyní jej ročně navštíví okolo 85.000 lidí. V obcích, které jsou díky kanálu cílem turistů, v minulých letech vznikaly doprovodné služby, jako je ubytování, různé typy občerstvení, půjčovny kol, oblíbené je i spojení plavby s vinařskými zážitky.

V současnosti kanál měří zhruba 53 kilometrů a spojuje Otrokovice se Sudoměřicemi. Polovina trasy vede řečištěm řeky Moravy a polovina úzkými, uměle vyhloubenými kanálovými úseky. Pro rekreační plavbu je využíván i úsek řeky Moravy Hodonín-Skalica-Rohatec.

Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) letos v červnu podepsalo smlouvu s firmou, která postaví plavební komoru Rohatec/Sudoměřice. To umožní splavnost kanálu prodloužit na jihu o sedm kilometrů, a to ke konci roku 2025. ŘVC také chystá prodloužení splavnosti na severu až do Kroměříže. Unikátní vodní cesta by pak měřila 72 kilometrů.

V jihomoravské části kanálu se plánují investice za 1,16 miliardy korun a všechny mají být hotové většinou v letech 2026 a 2027. Kromě nové plavební komory Sudoměřice-Rohatec, je k rozšíření splavnosti do Hodonína také potřeba oprava jezu v Sudoměřicích. V Hodoníně vznikne nový přístav s 80 místy a nové přístaviště se sedmi místy. V Rohatci se má kapacita přístaviště zvýšit o dvě místa. Letos se již například rozšířilo přístaviště ve Strážnici z deseti na 25 míst.

Projektem, který má odlehčit hlavní části Baťova kanálu, je devítikilometrový plavební okruh Veselí nad Moravou - Vnorovy. Jeho součástí bude nové přístaviště v Zarazicích a v Česku unikátní lodní zdvihadlo ve Veselí. V tomto městě také vznikne největší rekreační přístav v Česku. Jeho kapacita vzroste zhruba na dvojnásobek na 81 stání. Okruh má být splavný v roce 2027.

Ve Zlínském kraji se chystají investice ve výši 720 milionů korun. Jejich dokončení se plánuje převážně na rok 2027, některé stavby mají být hotové o rok dříve. Klíčová pro prodloužení splavnosti do Kroměříže je nová plavební komora Bělov. V samotné Kroměříži vznikne přístav pro 80 plavidel, přístav Slovácko u Uherského Hradiště a Starého Města pojme 50 plavidel. Nové přístaviště se bude stavět v Kvasicích, budou zde čtyři místa, a o dvě místa se zvýší kapacita přístaviště v Uherském Ostrohu. Menší přístaviště bude i v Kroměříži.

Reklama

Doporučované