Článek
Mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný reagoval na spekulace o tom, zda a nakolik má na rozsahu požáru v Národním parku České Švýcarsko na Děčínsku podíl to, že v lesích tam zůstalo velké množství dřeva po kůrovcové kalamitě. V Českém Švýcarsku hoří od neděle. V Čechách platí výstraha před nebezpečím vzniku a šířením požárů. Požár v Českém Švýcarsku policie vyšetřuje pro podezření z trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti.
„Rizikem požárů v národních parcích obecně není příroda, ale člověk. Prokazatelných případů, kdy požár vznikl třeba od blesku, je u nás málo. V drtivé většině případů má podíl na vzniku požárů člověk, ať je to neuhašené ohniště, odhozený nedopalek nebo jako lupa působící odhozená skleněná lahev,“ řekl Drahný.
Že by v Krkonoších nastala podobná situace jako v Českém Švýcarsku, je podle Drahného prakticky nereálná. Je to dané řadou specifik Krkonoš. „Charakter těchto území je v mnohém odlišný. Krkonoše jsou vlhčí, vodnatější než vysušené pískovcové skály, kde jsou dopady sucha citelnější. Svoji roli hrají také odlišné typy lesů v obou oblastech, ale i dostupnost hor,“ řekl Drahný.
Uvedl, že Správa KRNAP má nastavené pro případ požáru předem dané postupy, vypracované krizové plány, konají se cvičení s hasiči. „Hasiči mají najeté přístupové lesní cesty. Rozdíl je u nás i v tom, že nejde o úzké lesní cesty jako v soutěskách. V Krkonoších máme mnoho širokých cest určených k obhospodařování lesa, které jsou využitelné k jakýmkoliv zásahům v terénu,“ řekl Drahný.
Krkonoše jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů a pro svou podobu se Skandinávií jsou někdy označované jako ostrov tundry uprostřed Evropy. Svahy hor pokrývají horské lesy a louky, horní partie hřebenů porůstá borovice kleč, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Rozloha lesních porostů na české straně Krkonoš je zhruba 37.000 hektarů. Jsou domovem více než 60 druhů dřevin, převažuje smrk ztepilý.
Hospodaření v lesích KRNAP je založeno na přirozené obnově místo umělých výsadeb. „Řídíme se schválenými lesnickými plány. Část mrtvé dřevní hmoty necháváme v lese, ostatně je to parametr, pro který jsme certifikováni prestižním certifikátem FSC (Forest Stewardship Council), který potvrzuje, že ve zdejších lesích hospodaříme k přírodě šetrným způsobem. Z podstaty věci les v národním parku nikdy nebude tak uklizený jako nějaký lesopark za městem,“ řekl Drahný.
Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku v minulých dnech uvedli, že léta upozorňovali na to, jaké nebezpečí kůrovcem poničené dřevo ponechané v lesích představuje. Míní, že to rozsah požáru zvýšilo a komplikuje to nyní i jeho hašení. Mluvčí správy Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov ale již dříve řekl, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří. „Je relativně jedno, jestli tam budou kmeny stromů nebo holina, protože hrabanka je tam pořád a dobře hoří,“ uvedl. Dodal, že po obou stranách silnice ze Hřenska do Mezní Louky byly vykácené pruhy a ani toto opatření rozšíření požáru nezabránilo.
I strážci a lesníci Správy KRNAP nyní věnují zesílenou pozornost požárním rizikům. Minulý týden, ještě před požárem v Českém Švýcarsku, Správa KRNAP veřejnost upozornila na neobvykle sucho a zvýšené riziko požárů a vyzvala návštěvníky, aby si všímali svého okolí a hlásili jakýkoli zárodek možného požáru.
Rozsáhlé požáry ve v Krkonoších nejsou časté, poslední zasáhl roku 2018 Labskou louku na hřebenech na ploše asi 30 hektarů. Příčinou byl zřejmě lidsky faktor.
