Hlavní obsah

Liberecká zoo po několikatýdenní rekonstrukci v sobotu otevře pavilon šelem

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

Liberecká zoo po několikatýdenní rekonstrukci v sobotu otevře pavilon šelem. Přibylo tam i pět terárií s novými druhy v chovu zahrady. Jde o predátory afrického kontinentu, kteří se vyznačují unikátními loveckými strategiemi.

Článek

Vedle původních lvů berberských a bílého tygra tak pavilon nyní obývá sklípkan myší, bičovec čelenkový, stonoha, veleštír císařský a bělozubka nejmenší. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí zoo Barbara Tesařová.

Úprava a renovace návštěvnické části je ale pouze začátkem plánované rozsáhlé rekonstrukce pavilonu. „Ta bude zaměřena především na zvětšení expozic a výběhů, a tím i zvýšení komfortu chovaných zvířat,“ dodala mluvčí.

Úpravy návštěvnické části si vyžádaly zhruba 300.000 korun, pavilon prošel podle Tesařové výraznou vizuální proměnou. „Návštěvníkům nabízí obměněné pohledy do vnitřních ubikací chovaných zvířat a zároveň představuje v Liberci dosud nechované živočišné druhy,“ uvedla Tesařová.

Návštěvníci tak mohou spatřit a porovnat největšího afrického lovce, tedy lva, a vedle něj jednoho z nejmenších savců na světě - bělozubku. Dalšími novými tvory jsou čtyři druhy lovců ze skupiny bezobratlých. „Naším cílem bylo představit návštěvníkům zvířata, která v přírodě dokáží svoji kořist ulovit díky dokonalým smyslům i fascinujícím loveckým technikám, ale často navzdory svým schopnostem unikají pozornosti a trochu se vymykají obecné představě o tom, jak vypadá takový predátor,“ řekla zooložka Dorota Gremlicová.

Bičovec čelenkový patří mezi skrytě žijící pavoukovce. S oblibou obývá jeskyně, kde loví hmyz, který vyhledává pomocí přeměněného prvního páru končetin s hmatovými receptory.

Sklípkan myší si hrabe dlouhé nory, které obkládá síťkou z hedvábných vláken, z nichž vytváří i dvířka. Po setmění je otevře a číhá na kořist. Dokáže ji zaregistrovat pomocí očí nebo hmatových receptorů na končetinách, které vnímají jemné chvění způsobené pohybem kořisti. Chycenou kořist přidržuje předním párem končetin a následně ji usmrtí jedem, který jí vstříkne do těla svými kusadly.

Veleštír císařský loví po setmění a svoji kořist, kterou bývají zpravidla různé druhy členovců, často registruje díky hmatovým receptorům na těle. Při lovu obvykle kombinuje sílu klepet a jedu. Ten vstřikuje do těla kořisti pomocí hrotu na konci ocasu.

Stonoha je predátor, který loví vše, co může přemoci. Od hmyzu po drobné ještěrky a myší holátka. Loví především v noci a při vyhledávání potravy se orientuje sluchem a hmatem. První pár končetin má přeměněný v silná kusadla s jedovými žlázami. Svoji kořist po útoku navíc sevře dalšími končetinami na těle a nepustí.

Bělozubka nejmenší je nejmenší druh rejska, váží přibližně dva gramy. Při vyhledávání potravy se tento hmyzožravec orientuje především čichem a hmatovými chloupky na čenichu. Pokud ucítí kořist, rychle k ní vyběhne a usmrtí ji zakousnutím pomocí svých drobných, ale špičatých a ostrých zubů. Za den sežere až dvojnásobek své váhy.

Reklama

Doporučované