Hlavní obsah

Olomoučtí vědci odhalili tajemství přenosu DNA v chromozomech ječmene

Foto: Getty Images

Ilustrační foto.

Reklama

Olomoučtí vědci společně s odborníky z Německa průlomovým výzkumem zjistili, jak je uspořádána dědičná informace v chromozomech ječmene během buněčného dělení.

Článek

Nový objev je podle nich zásadní pro další výzkum dědičné informace rostlin. K přečtení a analyzování milionů chromozomů dopomohla vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR unikátní technologie, kterou disponují. Práce obou týmů trvala více než pět let, sdělili dnes ČTK zástupci olomouckého ústavu.

Objev vědců rozluštil, jak jsou molekuly DNA v chromozomech uspořádané, což dosud zůstávalo tajemstvím. „Nyní už víme, že se chromozomy skládají ze spirálovitě stočeného vlákna chromatinu o tloušťce 400 nanometrů, které je tvořeno složitě uspořádanými smyčkami molekuly DNA. To umožňuje sbalit vlákna o délce kolem 20 centimetrů, která nesou dědičnou informaci ječmene, do útvarů přibližně 25.000krát kratších,“ uvedl Jaroslav Doležel z ÚEB AV ČR, který se na výzkumu podílel.

Na výzkumu spolupracovali olomoučtí vědci společně s německými kolegy z Leibnizu. „Olomoučtí vědci disponují nejmodernějšími přístroji a technologiemi a jako jediní na světě dokážou izolovat obrovská, několikamilionová množství chromozomů rostlin, což bylo pro tento výzkum nezbytným předpokladem. Němečtí kolegové přispěli metodami molekulární cytogenetiky a počítačovým modelováním,“ doplnili zástupci olomouckého ústavu.

K pokusům využili odborníci ječmen, jehož genom je rozdělený jen na sedm velkých chromozomů. Rostlinní genetici z Olomouce je izolovali pomocí laserové průtokové cytometrie. Výsledky jejich bádání jsou obecně platné pro celou rostlinnou říši.

Odborníkům z ÚEB AV nejprve pomohla náročná počítačová simulace uspořádání DNA v chromozomech. „Tato technika využívá sekvenační technologii nové generace k zachycení vzájemné interakce různých oblastí genomu. Námi navržený teoretický model jsme potvrdili na nejmodernějším vysoce rozlišovacím mikroskopu, který dokáže vymodelovat trojrozměrnou strukturu zkoumaného vzorku,“ uvedla Hana Šimková, která vědeckou skupinu vedla. Podle vedoucího Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB Jana Bartoše jde o důležitý objev základního výzkumu, který odborníkům pomůže lépe chápat fungování DNA.

Reklama

Doporučované