Hlavní obsah

Lidem se slavnostně otevřel kostel v Plasích s unikátním románským portálem

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

22. 4. 23:14

Veřejnosti se dnes téměř čtyřleté opravě otevřel kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plasích. Mimořádná, původně románská stavba je nejstarší v areálu kláštera.

Článek

Slavnostní otevření kostela, kde už se konají bohoslužby a který je součástí jedné z prohlídkových tras, se kvůli pandemii koronaviru posunulo z loňského září, kdy skončilo restaurování všech pěti oltářů.

Oprava kostela stála 70 milionů korun, z toho 95 procent pokryla dotace EU, zbytek dalo plzeňské biskupství, 1,5 milionu město a milion kraj, řekla projektová manažerka biskupství Iva Fictumová. Příprava začala v roce 2016, oprava o dva roky později.

Největším unikátem je podle faráře Güntera Ecklbauera po 350 letech odkrytý a opravený románský portál nad vchodem, který je z druhé poloviny 12. století. „Barokní portál byl vestavěný do románského, a tím byl ten románský zachráněn. To je unikát, je jen pár takových kostelů v Evropě, protože jinde většinou při přestavbě starý portál zanikl,“ uvedl. Monumentální románský portál byl podle Zdeňka Chudárka z Národního památkového ústavu zazděný v roce 1666 a znovu objevený až před 16 lety při opravě fasády.

Portál patří podle Fictumové mezi pět nejvýznamnějších v Evropě. Je perfektně zachovalý, pouze „okousaný“ vinou vestavění barokního portálu. „Tympanon zepředu je symbolický - jsou tam procesní kříže, strom života a poznání a mariánské symboly. Zevnitř je výmalba, která se nepředpokládala, je tam labyrint. Bylo na hraně, jestli nechat románský portál v barokním průčelí, nebo ne. NPÚ sestavilo komisi a vyjadřovala se řada odborníků,“ uvedla manažerka biskupství. Barokní portál přesunuli stavbaři dovnitř kostela a jeho dveřmi se teď vchází do severní lodě.

Velký kostel z let 1154 až 1204 je zachován na původním románském půdorysu včetně třetiny zdiva. Barokizován byl v letech 1661 až 1666, kdy se mu dostalo hlavně honosného interiérového vybavení. Je umístěný mezi konventem a Centrem stavitelského dědictví Národního technického muzea. „Je to čistý francouzský import. V cisterciácké architektuře u nás nemá obdoby. Je starší minimálně o 50 let než ostatní románské kostely u nás jako Osek a Velehrad. Jde o krystalicky učebnicovou stavbu,“ uvedl Chudárek. Zakladatelé kláštera si pozvali do Plas architekty i kameníky z Francie.

Rekonstruovala se celá vnější fasáda kostela i interiéry, hlavně velmi vzácné barokní oltáře s malbami od Karla Škréty a Petra Brandla, je tam nová dlažba a lavice. „Dále se snižovala úroveň terénu téměř o tři čtvrtě metru a odkryly se základy postranní kaple. Teď tam památkový ústav navazuje další etapou, terénními úpravami mezi kostelem a prelaturou,“ řekla Fictumová. Stavbaři objevili v zazděném trámu ve zdi dřevomorku, kvůli tomu museli vybourat velký kus římsy a část kostela zastřešit.

V oknech je fólie proti UV záření, aby se nepoškodily obrazy. Díky renovaci se odvedla voda od kostela, čímž se snížila vlhkost uvnitř památky. Kostel získal nové barvy fasády. Do opravy byl žlutý, nyní je červenobéžový, což by měly být barvy pro celý komplex.

Podle kastelána Pavla Duchoně prošel kostel tak velkou opravou naposledy v baroku. Měl by podpořit návštěvnost klášterního areálu, jímž projde v běžných letech přes 30.000 lidí. „Kostel je parádní, dodělává se prelatura a zahrada, zbude ještě sýpka,“ řekl Ivo Kornatovský, místostarosta Plas s 2800 občany. Podle plzeňského biskupa Tomáše Holuba je v Plasích příkladná spolupráce mezi církví, městem, památkáři a muzeem. „Farnost je integrální součástí života ve městě,“ řekl Holub při dnešním poděkování všem aktérům obnovy.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované