Článek
Zástupci Akademie věd ČR (AV) dnes o webu informovali v tiskové zprávě. Za projektem stojí badatelé z Masarykova ústavu a Archivu AV.
Portál podle akademiků popisuje hlavně období velkých krizí a změn, které mnozí dnešní senioři sami pamatují. A spíše než politice se věnuje tématům, jako jsou přírodní katastrofy, civilní ochrana či hospodářské krize. Na webu si tak lidé mohou číst třeba o záplavách, které v roce 1984 zasáhly Litomyšl, protiatomových krytech z 80. let nebo měnové reformě v roce 1953, jež způsobila mnoho osobních i rodinných tragédií, poté co lidé přišli o své celoživotní úspory.
Této události se na webu věnuje i jeden ze čtyř filmů dokumentární série podle scénářů historiků z akademie a v režii sociologa Ivo Bystřičana. Historik Martin Jemelka k tomu dodal, že díl věnovaný měnové reformě tvůrci natáčeli v Plzni, kde proti ní v roce 1953 masivně protestovali dělníci. „V dokumentu nejde o věrnou historickou rekonstrukci, ale více o tradice místního dělnictva a lokální plzeňskou kulturu dělnického protestu. Navštívili jsme také místní dělnickou a zahrádkářskou kolonii a mluvili s pamětníky,“ dodal Jemelka. Dalším z témat je veřejné zdraví.
Čtveřice osmiminutových naučných videí seniorům pomáhá pracovat s digitálními prameny. Průvodkyněmi jsou archivářka Soňa Martinovská a herečka Eva Holubová, které na internetu pátrají v digitalizovaných starých kronikách, mapách a matrikách.
Na diskusním fóru pak mohou senioři sdílet své vzpomínky. „Chceme upozornit na skutečnost, že dnešní senioři podobné krizové momenty již dříve překonali, jak zazní v závěru jednoho z dílů dokumentu, ‚žádná krize netrvá věčně‘, což zejména v kontextu dnešních krizí může být povzbuzením,“ uzavřel Jemelka.
Vznik portálu, který badatelé z Akademie věd připravovali mezi lety 2020 až 2022, podpořila Technologická agentura ČR. Jeho vznik experti iniciovali proto, že přístup seniorů ke vzdělávání i kvalitu jejich společenského života výrazně omezila pandemie covidu-19. Právě historické vědy přitom podle Akademie věd ČR patří na univerzitách třetího věku k nejoblíbenějším oborům. Instituce uvedla, že před vypuknutím pandemie navštěvovala přednášky z historie téměř polovina z celkového počtu až 60 000 studentů a studentek univerzit třetího věku.
