Článek
Zástupci Íránu a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v úterý v Egyptě podepsali dohodu, která otevírá cestu k obnově spolupráce včetně kontrol íránského jaderného programu. Informují o tom agentury AP a Reuters. Šéf MAAE Rafael Grossi označil úmluvu za krok správným směrem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii nebyla schopna provádět inspekce nezbytné pro ověření íránských prohlášení o zásobách obohaceného uranu od poloviny června, kdy Izrael začal bombardovat íránská jaderná zařízení. Začátkem července Írán přijal zákon o ukončení veškeré spolupráce s agenturou.
Úterní egyptské jednání podle agentury AP přiblížilo možnost, že se spolupráce včetně kontrol obnoví.
„Je to významný krok správným směrem,“ napsal na síti X Grossi o dohodě s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Podrobnosti úmluvy nebyly zveřejněny, Arakčí ale podle agentury Reuters uvedl, že úterní jednání nic nezměnilo na platných íránských zákonech.
Teherán se chce vyhnout západním sankcím, k jejichž obnovení se chystají Británie, Francie a Německo. Tyto země 28. srpna zahájily 30 dní trvající proces, po kterém je na šíitskou zemi uvalí, den poté ale Íránu nabídly jejich odklad. Teherán však jejich podmínky odmítl.
Írán v roce 2015 podepsal se Spojenými státy, EU, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami MAAE ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program a zajistit jeho mezinárodní kontrolu výměnou za zrušení protiíránských sankcí.
Po odstoupení Spojených států od dohody v prvním prezidentském období Donalda Trumpa v roce 2018 a opětovném uvalení amerických sankcí na Írán přestal Teherán dohodu dodržovat. Začal obohacovat uran na 60 procent čistoty a omezil inspekce MAAE. K výrobě jaderné zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent. Obohacení uranu z 60 na 90 procent už představuje relativně malý technologický krok.
Írán nicméně dlouhodobě tvrdí, že o získání jaderné zbraně neusiluje. V červnu provedl Izrael na území Íránu několik úderů, mimo jiné na cíle spojené s jaderným programem. Do útoků se jednorázově zapojily i Spojené státy. Írán od té doby žádné kontrolory na své území nepustil.
